Šest hardcore/punk fotografů dalo dohromady své nadšení a společně , bez sponzorů a vydavatelstvích, vydalo knížku s názvem „[un]titled“. V krásné novotou vonící knížce můžeme vidět šest individuálních přístupů k focení hardcore/punku. Tvůrci pocházejí z Čech, Slovenska, Anglie, Polska a jsou to Jan Urant, Patrycja Gagan, Sheep, Marian Magdolen, Monika Chilmon a Roman Laris. Více informací na http://www.myspace.com/untitledhardcorebook .
Bay Area úderka DESOLATION vydala na Prank nový singl s názvem "Rest in Panic". Na stejném labelu vstala z popela i hard core legenda ICE NINE z Indianapolis, která přichystala zcela nový sedmipalec "Nobody´s Son".
Nezahálí ani Feral Ward, který právě vychrlil novou várku dlouho očekávaných záležitostí. Konkrétně severskou invazi obsahující KIELTOLAKI - "Massahypnoosi" LP, VARAUS - " 1/1" LP a KVOTERINGEN - "Samhallets Forradare" LP. No a pak konečně COMPLICATIONS -"s/t" LP a SYSTEMATIC DEATH - "Systema" LP.
Dnes byl znovu nainstalovanej server, kterej musel být vyměněnej kvůli hardware poruše. Novej server je opravdu profi s několikanásobným výkonem a spolehhlivost. Bohužel stále ještě obnovuju některý weby a staré emaily ze zálohy, nedošlo ke ztrátě žádných dat.
Na Hardware Records vyšel druhý press IDLE HANDS „Postponed“. Idle Hands ve své muzice propojují punk/rock s pop/punkem - smíchej THE WIPERS, BUZZCOCKS, THE ADAGIOS, THE OBSERVERS, MARKED MEN a podobně zní výsledný koktail, Idle Hands. Vyšel i druhý press jejich skvělého singlu na Rockstar Records. Desky vychází v nákladu 300 ks, z nichž 100 ks je na oranžovém vinylu. Více na HARDWARE RECORDS - http://www.hardware-records.com .
Kromě webových stránek najdeme na internetu spoustu fanouškovských blogů. Jeden z nich se jmenuje http://vinylpunk.blogspot.com a konkrétně tady najdeme zajímavé informace (i linky na stažení) o hardcore/punk singlech - většinou raritních. Mezi těmi německými, je i naprosto nový split Press Gang / Sniffing Glue. Singl vyšel nedávno, téměř bez propagace, a je myslím již vyprodaný.
Na MALARIE RECORDS právě vyšla vinylová verze nejnovějšího alba MIDI LIDI “Hastrmans, tatrmans and Bubáks”. Je to 2LP, 70 minut elektro/postwawe. Ach ty škatulky...
MALARIE rovněž zařizuje dvě vystoupení švédských FUCKING WEREWOLF ASSO v Česku.
Fucking Werewolf Asso, nebo chcete-li F.W.A. jsou relativně novou kapelou ze švédského Gothenburgu, a dříve působili pod názvy GO! WITH FOURTEEN O a VS THE HELICOPTER. Jejich hudba velice originálně propojuje to lepší, co nám daly osmdesátá léta, čili 8bitovou elektroniku, novovlné/postpunkové klima a uhrančivý vokál. Dvojice Dennis Wedin a Martin Svensson právě dokončili nové album “KID! JUST LETTING YOU KNOW WE ARE DOING IT AGAIN”, které vychází v průběhu února na ALLEYCAT RECORDS 4. března na Strahovské Sedmičce s BONUSem a 5 března společně s MIDI LIDI v Rožnovském Vrahu. MYSPACE - LAST FM - FACEBOOK
S radostí oznamujeme zahájení činnosti nové internetové distribuce Virus N !!!
Virus N nabízí široký výběr nášivek a placek s punk, hardcore, crust, ska, metal, emo, skate, vegan, reggae, hip hop a jinou tématikou. Vedle doplňků pro tvou image nabízíme také velké množství publikací se subkulturním, sportovním, ekologickým a anarchistickým zaměřením. Dále zajištujeme levnou výrobu placek pro kapely, organizace, kolektivy či jednotlivce.
Virus N se zaměřuje podporu undergroundových subkultur rozvíjejících se mimo tzv. střední proud, dále na podporu antiautoritářských myšlenek a alternativního životního stylu ohleduplného k životnímu prostředí, lidem i mimolidským zvířatům.
Další informace, seznam sortimentu a služeb najdeš na: http://virus.n.cz/
Venku je další ze série split singlů, kde jednu stranu jistí Aran Epochal, tentokrát se skladbou "Práce s dřevem" (k poslechu na profilu AE). Druhá strana patří kapele Auxes (ex-Challenger/Milemarker). Seženeš v SRR shopu. Obě party se proženou koncem března společně také u nás a to hned na pěti zastávkách.
LIGHT YOURSELF ON FIRE (ex-Reversal Of Man) na tomto linku umístili ke stažení své nové EP. Jako bonus odkazují ještě na tento link, kde na nás čeká cover Inside Out, skladba Burning Fight.
Nový klip ke staré písni "Please My Favorite Don't Be Sad" kapely World Inferno/Friendship Society je ke shlédnutí nachystán tady.
Milovníci punkových kapel, kde mikrofon svírají ve svých rukách ženy, zajásají nad rozsáhlou kompilací, kterou si vzal na starost blog Kängnäve. Rozsah 12 CD s jasně vytyčeným časovým obdobím: 1977 - 1989. Disky 1-4 jsou tady, Disky 5-8 tady, Disky 9-12 zde.
forgetters (bez the a s malým f na začátku), ve kterých zpívá Blake Schwarzenbach (Jawbreaker, Jets to Brazil, Thorns of Life) a bubnuje Kevin Mahon (Against Me!) chystají svou první nahrávku. Nahrány jsou čtyři skladby, které vyjdou na sedmipalci. Kapela to uvedla v rozhovoru pro punknews.org
Brněnská crust/grindová smečka 6MAS nahrála na konci roku 2009 ve vyškovském studiu DAVOS nový materiál a hledá D.I.Y. labely, které by měli zájem se podílet na vydání LP. Jedná se o 11 skladeb na ploše 27 minut. Ukázka v podobě 3 songů je k dispozici jak na http://bandzone.cz/6mas tak na http://www.myspace.com/6mas . V případě zájmu nás můžete kontaktovat na 6mas@centrum.cz . Díky
Na Jade Tree vychází 23.3.živák FROM ASHES RISE s názvem "LIVE HELL". Nahrávka byla pořízena v roce 2005 v LA, LP vychází v 500 ks nákladu. Šušká se, že FAR by u příležitosti letošních koncertů měli vydat i nové čtyřskladbové EP.
Unbroken se vrací do Evropy. Vyvoleným místem je Anglie, kam se chystá kapela vůbec poprvé za svoji historii. Koncert se odehraje 16.10. v londýnském ULU.
Nám pro zatím musí "stačit" datum 27.4. kdy v klubu 007 vystoupí Narrows, kapela složená z členů Unbroken, TAAS, BOTCH atd. V březnu kapele vychází na Deatwish nový split 7" s HEIRESS (ex-Undertow / Himsa).
Jesu, The Cure, Sophia, A Whisper In The Noise... Nevím proč, ale tyhle kapely mě vždycky odnesou zpátky do dětství. Ne všechny jejich skladby, ale některý nejsilnější momenty mě vrátí v čase a prostoru – a já najednou nemám starosti, který mám teď. Zase čtu před spaním dobrodružný knížky. Mám prázdniny. Chci umět hrát na kytaru. A tak dál... Wive mají na svý nový desce skladbu „Attrition“, která je pro mě zhmotněním (jasně, napsat o jakýkoliv písničce, že je „zhmotněním“ něčeho, je z podstaty věci ukrutná blbost, ale to nevadí, ne?) tohohle pocitu. Je to ta návyková melodie? Je to ten zvláštní špinavej a hlubokej zvuk v pozadí? Nevím. Možná to radši ani nechci analyzovat, abych se o sobě náhodou nedozvěděl víc, než je pro mě bezpečný.
Jesaiah je poměrně mladá parta ze Švédska. Po prvotním EP, přichází se svojí debutovou deskou čítající rovných deset skladeb. Na poslední tituly, které vyšli na Black Star Foundation se album „Et Tu, Hope“ může s klidným svědomým zařadit k těm nejbrutálnějším. Protože Jesaiah jedou v duchu kapel kapel Converge/Dillinger Escape Plan a taky starých Norma Jean. Tedy nelítostná porce metalu, hc a chaosu.
Času, který strávím brouzdáním po myspace profilech různých kapel, většinou lituju. Tentokrát jsem ale narazil na kapelu, která mi fakt zvedla náladu. Je totiž důkazem toho, že to v Praze není tak zdechlý, jak jsem myslel. Praha má přes milión lidí, což je tak desetina český populace. Statisticky by tu měla být desetina českých kapel. Za poslední roky mám pocit, že to v Praze jde jen dolů, zatímco všude jinde to jede dál. OR mi dávají naději, že se to změní. Mladá krev.
Mám rád sedmipalcové singly. Jejich realizace se mnohdy ubírá po trnitých cestách a finální výsledek bývá nejistý. Společný split Ep AUXES s Obstacles vznikal „pod rukama“ sympatického olomouckého vydavatelství Revolution Summer, jehož je i debutním vydavatelským počinem. Myšlenka singlu se vyvíjela postupně a myslím si, že lepší propojení kapel se ani nemohlo vydařit. Všechno do sebe moc pěkně zapadlo.
Asi se shodneme na tom, že tohle je divnej svět. A že
každý z nás podvědomě hledá cesty, jak z něho alespoň na chvilku
uniknout. Někdo má drogy, někdo meditace, někdo toulání se v přírodě, další
knížky nebo filmy, nebo jen svou vlastní představivost. A já tohle všechno
chápu, včetně těch drog. Najít alespoň na chvilku zvláštní klid duše, kdy se cítíte
jinak než obvykle je fascinující věc.
Tak předně: kolem týhle kapely byl poprask už dlouho před tím, než jsme byli schopný ulovit jakýkoliv hudební echo. Vemte si sestavu: Andy Hurley (Fall Out Boy), Stu Ross, Ryan Morgan, Kyle Johnson (všichni Misery Signals) a Matt Mixon (7 Angels 7 Plagues).
Nepamatuju si takový nadšení pro evropskou straight edge kapelu od dob Final Exit. A opět je to Švédsko. "Hele, hard core je plošně mrtvej. Ty i já jsme takový období zažili už několikrát. Takže si sednu a budu si užívat čas se svojí ratolestí. Mezitím najdeme nějaký nový kapely. A čekání si zkrať touhle deskou."
Rozhodně nesdílím všeobecný názor na německou hard core scénu, který je postaven na podivném předsudku, jehož typickým průvodním jevem je názor, že "na Fluffu je to ok až na ty hrozný namachrovaný Němce". Podobné kategorizování na základě státní příslušnosti je podle mě totální hovadina a ačkoliv mi může být spousta věcí nesympatických nebo cizích, musím podotknout, že drtivá většina lidí a kapel z tohoto prostředí, které jsem měl možnost poznat, byla naprosto v pohodě a v mnoha ohledech by mohli jít zdejší hard core scéně příkladem. Mluvím např. o striktním vymezení se vůči neonacismu (a to nejen v podobě bannerů na Facebooku), aktivním přístupu k organizování koncertů a otevřenému postoji k mnoha jiným hudebním stylům.
Když nad tím tak přemýšlím, měl bych tuhle kapelu vlastně nenávidět. Na první dojem je to předpisový "moderní hard core", což je pro mě škatulka, která je až po okraj naplněná přeceňovanejma kapelama, který nemají co říct, hrajou nudnou muziku ve středním tempu, snaží se působit naléhavě a vypadají totálně cool. Prostě blbost, naprosté vítězství formy nad obsahem.
Tohle nebude úplně jednoduché. Kusumam jsou další kapelou, která mě oslovila poměrně nedávno a to konkrétně svoji předešlou deskou „Fight With Windmills“. Našla si ke mně cestu jakoby odnikud a několik týdnů neopustila můj gramofon. Zajímavé bylo, že jsem k ní vůbec nepřistupoval v souvislostech a po ničem jsem nepátral.
Mocná chapadla agilního vydavatelství Black Star Foundation tentokrát sevřela do svých spárů švédskou čtverku Affordable Hybrid. Kreslíte-li si rádi rodinné stromy a propojujete všemocné životní čáry, tak v této kapele najdete bráchu kytaristy Holmes. To já jen tak pro pořádek, aby bylo jasno, jak je to jedna malá rodina.
Myslím, že bych si měl sám nafackovat. Zjistil jsem totiž, že jsem tak dlouho brečel nad tím, že u nás nehrajou skoro žádný nový kapely, který by za něco stály, až mě jich hned několik úspěšně minulo. A rozhodně to nebyla jejich chyba, jen se prostě nervaly za každou cenu kupředu a nechávaly věci plynout spíše přirozeným způsobem.
Zmínka o tom, že tahle totální klasika bude konečně znovu vydána na vinylu, mě přiměla sáhnout do regálu a po nějaké době se nechat opět rozsekat masakrální energií, která z téhle desky doslova prýští. Do teď jsem nepochopil, že to jsou vlastně nahrávky z let 1983 -1985, které vznikly v Polsku, kde ohledně punku vládly po celá 80. léta zvláštní poměry.
Chorvatskou scénu už pěknou řádku let napříč žánry monitoruje Miran na svém sympatickém vydavatelství Moonlee records. A tak trochu i jeho zásluhou se můžeme podívat na zoubek další z tamějších indie kapel. Tentokrát ve vydání debutové velké desky nemá prsty samotný Miran, ale vydavatelství Radio Is Down z Ameriky. Který se k této kapele dostal naprosto náhodou, při jednom letmém brouzdání po myspaceu narazil na tuhle čtyřku ze Záhřebu.
Trpělivě vyčkávám až se počet přečtení mého předchozího spisku vyšplhá na magickou číslici 666 a když se tak stane, usedám spolu se štosem fanzinů k počítači, naklapu do něj, to, co teď čteš (jako soundtrack mi k tomu skřípou zaprášené kazety z 90. let) a odesílám spolu s přátelským mailem šéfredaktorovi Jirzovi ke zveřejnění.
Zájem mě těší, to určitě, ovšem fakt, že minule reagoval jen každý 222. čtenář/ka už míň. Vždyť tyhle stránky by mohly být i něčím víc než jen reklamním prostorem na chystané koncerty, ale právěže jen mohly, ale nejsou.
SPECTACLE jsou pro mě od první chvíle, co jsem je uslyšel, jednou z top kapel a asi už navždycky budou. A mám takovej pocit, že RIVERS RUN DRY to mají hozený stejně. Jejich demo je plný zvláštní suché temnoty. Koukám z okna na parčík před barákem, kde se na zemi hejno havranů snaží něco vyklovat ze zmrzlých hromad blátivého sněhu a hudba těchhle fousáčů ze země pana Zoltána – Maďarska - do toho až podezřele dobře sedí.
Ne, desky Lou Barlowa, potažmo Sebadoh a Folk Implosion, mi nikdy nezachránily život. To dokázaly desky jako třeba „Impurity“ od New Model Army nebo alba od Fugazi. Ale když začínám psát tuhle recenzi, vlastně si silně uvědomuju, že desky Lou Barlowa mě skoro vždycky vytáhly z nějakýho průseru. Pamatuju si, že když vyšlo „Bubble and Scrape“ od Sebadoh, postavilo mě to na nohy v těžký situaci. A nebo třeba na konci loňskýho roku, když mi moc nešla karta, a dostalo se ke mně „Goodnight Unknown“: taky vítaná záchrana...
NEW MODEL ARMY jsou pojem a představovat je by bylo nošením dříví do lesa (mimochodem, víte že stejně se jmenuje jeden „model“ perkusního revolveru Remington?). Svou kariéru začali už v roce 1980 v anglickém Bradfordu a za dobu své existence oslovili nejednu generaci. Prošli si, ostatně jako další skupiny nebo hudební styly, lepšími i horšími časy. Za tu dobu se - nejen pro mě - stali živoucím kultem.
Tyhle chlápci dali světu výpověď. Zatáhli to tady. Teď se vznášejí na tónech a vibracích, nehmotný těla v hlubokým zvuku. Přiznávám bez mučení: mám rád strašnou spoustu muziky, která opisuje už několikrát řečený, o to víc ale dokážu ocenit kapelu, která si stvoří vlastní, specifickej jazyk. Om jsou přesně tenhle případ. V jejich zvuku je všechno stráááááááááášně pomalý a rozlezlý, ale není to žádnej bezcílnej, chytře se tvářící experiment. Om kontrolujou každou vteřinu svejch skladeb, má to neskutečný napětí. A když se pak rozhodnou nechat muziku ovládnout čas a prostor, aby to řídila po svým, stojí to za to.
„Ztracení hoši“ jsou kapelou z francouzského Lyonu. Hrají hardcore/punk středního tempa ovlivněný ANGRY SAMOANS, CIRCLE JERKS, snad i BLACK FLAG. Osobně neznám žádnou jinou jim stylově podobnou francouzskou kapelu ...