(Ultima Ratio)

Rád bych se vyhnul ohranému vtipkování na „O“ na konci názvu kapely i vyjmenovávání rodokmenu, tak jen ve zkratce - opět další kapela z Brna se starými i novějšími ksichty a další hluk na vinylu, jak ostatně napovídá (spíše nadbytečná) popiska „noise demo e.p.“. První narhávka po cca 5(?) letech existence a vydaná až teď - 3,5 roku po nahrání, nicméně čas na této desce hraje více rolí, než jen metaforu pro přeskupování životních priorit při vydávání sedmipalcové desky. Ladislav Klíma se kdesi vyjádřil ve smyslu, že „kdo žije ve věčnosti, nebývá nedočkavý“ a též Mira (zpěv KULLERVO, label Ultima Ratio) se v jednom dávném H.O. sloupku v otázce jím (zatím?) nevydaných desek nebál kvalitního vydavatelského PR: „co není, nikdy být nemusí“. A proto vítám na věčnosti, hážu čas za hlavu a desku na gramec, sedám do křesla a jdu na to.

V pravdě vypečená dvojka Kawakamil (zde kytara) a Mira se už setkala okolo roku 2003 v sestavě prvních FESTA DESPERATO, výsledná produkce byl opravdu nářez a překvapení - je to i nářez okolo roku 2016. Po intru následuje bombardování 11 válů syrového a hlučného hardcoru… řekněme rawpunk brněnské (?) školy, to vše na 45 rpm, přesně jak to máme rádi, tzn. rychle a zběsile. Opravdu oceňuju naprostou antihitovost některých kytarových rifů, decentní či žádné rozjezdy/konce, vlastně vůbec ta dynamika a to, že jsou vály krátké, minimalistické, nepřeplácané takovými zbytečnostmi jako jsou kytarové sóla. Zároveň mírně chaotická rytmika, občas to protne klepačka, občas nějaký zásek, basový výjezd, bubny se nehladí, ale ničí, vše v pořádku. Zvuk kvalitní, kytara cirkulárkovitá. Nejlepší poloha KULLERVO pro mě je, když valí středně rychlé bubny a když bordelové rify zní jak podklad agresivně nafrázovaného zpěvu, jako např ve válech Věry, Věry diktuj mi to nebo Blesky z čistého nebe. Smršť.

Obsahová složka (míněno texty + grafika) je na dnešní primitivní poměry nadprůměrně hustá a vřele doporučuju se tím vším prokousat. Jednotlivými tématy se proplétá mimo jiné i motiv našeho vnímání času a naší přílišné sebejistoty, že vše dobře dopadne, případně sen o tom, že co je tady teď, tu bude navždy. Dušihladící názvy válů jako Koloběh konců či Porce libovůle bezpráví, dále pak obraty jako: „z kafilérie masokostní moučku do huby si narvi / krvavej flák masa vidí oni v tobě“ nebo „stereotyp časů světa / navodí spálená kniha“, stejně jakožto i silueta Hitlera s nápisem „Heroin. Hydrochlor.“ dozírajícího na své ovečky, mi dokážou vždy zlepšit den a vám by mohly taktéž. Texty ostré jak čas jsou zakomponovány v koláži vypiplané do naprostého detailu, pokud jste viděli další věci na Ultima Ratio, zejména singl BOMBATÖLCSÉR nebo kazetu KORUBO, tak asi tušíte, o čem píšu. Nechybí překlady do angličtiny. Obal ve formě pětipanelového skládacího křídového leporela + potištěná kapsa na vinyl, ano, zde byl čas vynaložen jednoznačně nemarně, je z toho cítit naprostou zaujatost pro výslednou podobu desky.

Těžko k tomu něco víc dodávat, vymýšlet přirovnání ani žebříčky není třeba. Za mě radost poslouchat, ať žije chaos a radikální DIY punk, který není o hovně. To vše ve formě nosiče, který jednoznačně vypadá 365x lépe než profil na bandcampu, za cenu více než směšnou. Nezbývá než doporučit. Obligátní hláška „není čas ztrácet čas“ a pak už jen…

Konec už máme!

Bandzone

Ultima ratio email: ultima.ratio(A)seznam.cz