Tentokrát nás RETRO zanese o pár let zpátky, kdy INY udělal rozhovor do HLUBOKÉ ORBY s dnes již neexistující v Brně zakotvenou kapelou FESTA DESPERATO. 

FESTA DESPERATO o sobě dala prvně vědět před několika lety s vynikajícím demem „Prvních…“ Od té doby se v kapele mnohé změnilo, přišli noví lidé a jiní zase odešli. Světlo světa spatřilo demo číslo dvě „Život ve hříchu“, které tvorbu kapely posunulo od syrového a nasraného hardcore blíže ke špinavému hardcore/punku až disbeatu japonských a skandinávských kapel. V současné době kořeňům vychází jejich první vynilová deska – EP „Nový Babylon“, takže proč by se zvídavý redaktůrek INY nezeptal přes mail členů kapely na to, jak tento přelomový okamžik změnil jejich životy… 

Na rozhovorech dělaných poštou mě vždycky baví ten úvod, kdy protagonisté interview popisují co zrovna v tu dobu dělají, kde jsou a tak. Takže já sedím doma u počítače, vedle v kuchyni vařím kari k obědu a z repráků mýho sterea řve na plný koule TRAGEDY…co vy?

Marek: Poslouchám Meanwhile LP, piju kávu a dumám nad tím kterou otázku ti odpovím jako první…

Mirek: Však jasné, sice tě obdivuju, že dokážeš vařit u počítače kari (ty vole je to snadný – prostě to hodíš na pánev a než to je hotový stačíš udělat rozhovor s kapelou – Live fast or die!!! – Iny), ale vše se dá zvládnout - já teď čistím klec svému křečkovi jménem Totuus a poslouchám u toho SIVIILIMURHA. Zdravím tě za sebe i za Totuuse!

Paaya: Čus, tak já sedím doma v obýváku u počítače, hladím kočku, poslouchám kazetu chorvatských AK47, čekám na Janu až se vrátí z práce a snažím se mezitím nepadnout únavou.

MateSS: Zdarec, zrovna sedím u počítače, poslouchám první LP SIEBENSÜNDEN… a nic se neděje. 

Hm, Paaya – kočka, Mirek křečka…Hele ten Totuus je nějaká severská rasa křečka nebo je to jen místní onášivkovanej crusthlodavec? A co vy ostatní, máte také nějaká zviřátka s drsnými jmény? Vím o jednej holce, co má psa Revoluce...

Mirek: Ne ne, je to obyčejný křeček, jen je speciálně vyšlechtěný k poslouchání bordelu v každou denní hodinu, jinak vcelku nic zvláštního... Předtím jsem měl myš jménem Rattus, ale umřela na nějakou divnou nemoc, tak jsem se rozhodl pojmenovávat spíš podle kapel z devadesátých let... zdálo se mi to logické, doporučuji - životnost hlodavců se tak zvedne o několik desítek procent. Jinak můj pes se jmenuje Alžběta (podle anglické královny).

Marek: Jo, haha my máme papouška, kterej se jmenuje Dean stejně jako ten z
E.N.T./DISGUST, ještě jsme měly Boba z DROPDEAD, ale toho uklovala jeho
družka Edna. Morče Mates není podle našeho zpěváka…

Paaya: Se mnou sdílí byt dvě kočičí ségry s nudnýma jménama Zuzka a Mína... Ale zato už jsem měl tu čest s fenkou, která se jmenovala G.I.S.M....

MateSS: Hmm, moje rodina vlastní víc než malé množství různých zvířat. Z početné sbírky vybírám bojovou slepici jménem Xena. Teď ale nevím jistě jestli už se tohle válečné zvíře nevydalo na svou poslední výpravu. 

V minulé Orbě to do vás vcelku zostra napálil ve svém sloupku váš bývalý zpěvák Mirek. Vrátí impérium úder, nebo po křesťansku nastavíte druhou tvář?

Marek: Tohle je v podstatě poslední rozhovor kde se k této záležitosti nějak vyjádřím a potom ať už jen vítr popel rozfouká. Pochybuju o tom, že jsme křesťanská kapela a zdaleka si jen tak něco líbit nenecháme, ale na druhou stranu nejsem škodolibej člověk.

On nám nedal žádnou šanci reagovat, oponovat před vydáním H.O. 25., takže jsem neměl jinou možnost než odpovědět Mirkovi v mém fanzinu Bakteria. A hlavně což je smutné a zároveň i směšné, on moc dobře ví který den v týdnu zkoušíme - takže tomuto „bezchybnému“ člověku nebránilo nic v tom přijít na naši zkoušku a říct nám do očí co si o nás myslí. Dokonce po odchodu z F.D. rozjel novou kapelu s našim bubeníkem. Rozuměj tohle není normální – aby se na tebe někdo zubil a zároveň ti dával pod pás jednu ránu za druhou. My to prostě chápali tak, že odešel z kapely, protože nechce hrát s člověkem, který ho nějakým způsobem zklamal a to bylo všechno. V podstatě nám ostatním z kapely ani nenaznačil, že by si o nás myslel nějaký špatný věci…ale proč o tom psát stále dokola.

Já tenkrát vůbec nebyl nadšenej z jeho odchodu, ale maximálně jsem respektoval jeho rozhodnutí a neviděl jsem na tom nic co by mělo přinést to co to přineslo. Tohle mělo zůstat za dveřmi naší zkušebny, popřípadě se mělo podepsat na naších osobních vztazích. Konec/tečka.
Abych to nějak shrnul – Mirek nám dal mnoho tváří, vybrečel se tisícovce lidí na rameno. K čemu si tím pomohl nevím a už mě to nezajímá. Jeho sloupek, teda  ta část, která se týkala Festa Desperato byla z větší části snůškou polopravd a silně černobílého vidění, jako bychom ani nemohli jednak sami za sebe… Myslel jsem, že mám kamaráda, ale nemám. Co víc a co míň. Jak myslí tak koná. Mosty jsou na prach.

Paaya: Mirkovy dětinský výlevy se už snažím neřešit... Nechápu to a nepochopím. Mára na ten sloupek reagoval v nejbližší Bakterii, to bylo podle mýho celkem dostačující – alespoň v rámci možností v danou chvíli. Nevím... pro mě je to už stará záležitost. Co to vyšlo tak si Mirek v jednom kuse sere do huby a podle mýho na to dřív nebo později doplatí sám, takže tomu v podstatě nechávám volnej průběh. Ne že by mě občas nelákalo uskutečnit Mirkovu drsnou výzvu o „troše krve a světle v hlavě“, ale snažím se uchovat si víc inteligence než on.

MateSS: Mirkovým onanistickým blábolům se dneska tak akorát směju. Úder byl vrácen článkem v Bakterii, takže bych to dál neřešil. 

Ve své krátké historii jste svou sestavu měnili již několikrát – změnil se s novými členy v kapele váš přístup k muzice? Myslím, že hlavně s Márovým příchodem do kapely se začala vaše tvorba krapet měnit / obohacovat o japonské a skandinávské vlivy…Kdo u vás skládá muziku, je to kolektivní práce nebo nosíte na zkoušky hotový věci?

Marek: Tak teď v podstatě skládají všichni kdo hrají na kytary. Jinak já jsem naučenej nosit celé válce, ale třeba Páaya byl zvyklej tvořit přímo ve zkušebně. Něco málo tak vždycky dotvoříme. Můj příchod jistě znamenal změny, hlavně personální hahah, ale jasně, ta věc je daná tím, že teď tvoříme na dvě kytary, a samozřejmě tím co posloucháme. Navzájem se ovlivňujeme, a tak je to takové jaké to je. Rozuměj, např.celou kostru našeho 7“ jsem vymyslel já, ale nebýt ostatních a jejich nástrojů / jejich stylu tak to bude jen slabej odvar čehosi – takže jsem naprosto za termín kolektivní práce.  Jinak přístup k muzice se mění neustále, sám jistě víš čím celá ta léta procházíš.

Paaya: Jak říká Mára - jedna věc je příchod jiných členů a druhá je vývoj v nás samotných. 

Máro bylo pro tebe těžké přešaltovat se z basy na kytaru?

Marek: Věříš, že už ani nevim…prostě jsem si svého času koupil kytaru a začal na ni hrát. Hlavně tam bylo docela dlouhé období, kdy jsem nehrál vůbec na nic a to asi udělalo své, každopádně oba nástroje mají své kouzlo,výhody a nevýhody. haha 

Vaše nové, respektive první EP se jmenuje Nový Babylón – copak, že by příklon k rastafariánství :o) ? Řekněte, kde jste to nahrávali, jak to šlapalo ve studiu, kdo to vydal a tak.

Paaya: Jasně, Mára to je starej kovanej rastafarián! Originál import z Jamajky. Rasta reggae peace punks party... Nahrávali jsme u metloša Honzy v Hellsoundu v jihočeských Česticích. Nějak nám ho dohodil/doporučil Klouča z LAHAR, kteří tam nahrávají pravidelně. Až na vyčerpávající cestu tam to šlapalo výborně (když musíš den předtím po koncertě spát na zkušebně s vylitou osádkou MASS GENOCIDE PROCESS, tak toho holt moc nenaspíš... co? Karle! Slávku! Hahaha...)! Tentokrát jsme nahrávali čistě nástroj po nástroji, komplet i s mixem jsme byli hotoví druhej den večer. Epko jsme si vydávali zčásti sami (Gasmask, Miruus Levyt), z velké části pak přispěli naši kámoši (Phobia, Samuel, Out of Control/Psychotherapy, Refugiado, Hluboká Orba). Až na tu krpu s chybějícím textem su zatraceně spokojenej!

Marek: Ne určitě ne žádný příklon k rastafariánství. Název je podle prvního songu na tomhle E.P. Nový Babylon je pro mě v podstatě označení pro nástup moderního věku lidstva. Lidstvo od původního Babylonu ve své podstatě zřejmě neliší, až na to že praktiky vykořisťování a zotročování jsou na daleko dokonalejší úrovni. Za krásným úsměvem tě čeká jen lopta a smrt. 

Proč jste EP nenahrávali stejně jako předchozí materiál v Rožnově?

Paaya: Já už ani nevim. Kluci nějak přišli s tím, že chcou zkusit něco jinýho, no a já se původně dost ošíval, že studio měnit nechcu, no ale nakonec nelituju. U Honzy se nahrávalo výborně, i technický možnosti má trochu jinde než Ondra v Moc Plevele (ne že by to bylo stěžejní, ale je to zase jiná zkušenost). I finančně nás to vyšlo v podstatě nastejno (nepočítám-li cestu), protože Honza si nenechává platit od hodiny jako asi většina profi studií, ale podle výsledné délky nahrávky. Ostatně mám dojem, že Ondra už svý studio beztak zabalil, takže dřív nebo později bychom museli beztak hledat nový místo k nahrávání. Každopádně příště jedem zase do Hellsoundu. 

Všechny vaše kazety / EP mají vynikající obaly. Kdo dělá grafiku na vašich vydaných titulech? Jaké jsou vaše grafické idoly, vzory a inspirace?

Marek: Obal k MC „Prvních….“ dělal Mirek Kokavec,  k tomu ti asi víc řekne Paaya. K MC „Život ve hříchu“ a 7“ jsem obaly dělal já, tedy – koláže, motivy, sázení a kompletaci. Přední stranu na 7“ maloval David, je to Vápnův kámoš a tatter a část koláže na zadní straně je použita z jedné Paáyovi koláže pro Festa Desparato.

Díky za kompliment, ale za vynechání jednoho textu na našem 7“ bych si nejraději dal pár facek…
Nedokážu ti odpovědět kdo by mohl být v grafice mým idolem / vzorem, ale rozhodně si myslím, že by grafika nosiče mohla promlouvat k posluchači stejně tak silně jako hudba, v grafice je ohromná síla, kterou mnozí hodně podceňují…

Samozřejmě na mě silně působí různé apokalyptické a fantazy koláže, nebo šílenci a géniové jako Bosch, Sean, Mid, Dennis Dread…apod.

Paaya: No ten obal k první kazetě vznikal tak, že jsme každej přišli s nějakým nápadem, vybrali jsme společně nějaký obrázky který chceme použít a Mirek to pak dal doma dohromady – svým stylem. S tou grafikou má Mára pravdu – podle mě ní o nic míň důležitá než hudba nebo texty! Aspoň pro mě/nás. Osobně miluju černobílou cut’n’paste grafiku – nůžky-lepidlo-šrajbmašina-kopírka. Tvořit tímhle způsobem mě baví mnohem víc než se rozčilovat nad vrnícím kompjůtrem. Má to pak obvykle ve výsledku i mnohem větší duši než i ty nejlepší počítačový grafiky. Dělám takhle třeba kolážový plakáty který jsou v podstatě ilustrací některých našich textů. Posledně jsem dělal jeden i pro Risposta. Podobně je to s letákama na koncerty a tak. No a v neposlední řadě to jsou texťáky který rozdáváme (když Mates nezapomene, což je často) na koncertech. Ty tvoří vždycky někdo jinej. Dva jsem dělal já, po jednom Mirek, Mára a Miruus. Teď je řada na Matesovi, hehe, takže čekej spoustu havranů a náhrobků... Každej máme jinej styl. Já bych neřekl, že mám nějakej konkrétní vzor, ale asi nebudu daleko od pravdy když řeknu, že mě do jisté míry ovlivnily/inspirovaly grafiky kapel jako CRUCIFIX, REAGAN YOUTH, ATROCIOUS MADNESS ale určitě i jiných, který si ani neuvědomuju, ba i věci úplně mimo punk/hardcore. Ale taky celá ta kultura lepených fanzinů... no ale jedním z kečných impulzů, který mě konečně přiměly s kolážema začít, byl asi článek o Winstonu Smtithovi – chlapíkovi, kterej dělal koláže k obalům desek DEAD KENNEDYS. Používal starý americký časopisy z padesátých let – víš co – idylický ztvárnění americkýho snu... paráda. Jinak pokud má někdo nějaký starý časopisy (s fotkama samozřejmě) na vyhození, stačí říct! Milerád se jima prostříhám! 

Hrajete cover Disclose…Active Minds kdysi vydali EP Dis is getting pathetic, kde zaútočili proti celé té plejádě Discharge retro spolků – má tohle duo moralistů pravdu a celá ta Dis-clon vlna stojí jen za starou bačkoru a nebo na tom něco je a každá z těch kapel je sice neoriginální, ale určitě autentická?

Paaya: Nemůžu říct rozhodně že každá, ale myslím, že spousta z nich skutečně autentická je. Je jen na tobě, jestli jim to věříš, nebo ne, co si z toho vemeš. Jinak pro mě osobně byli třeba DISCLOSE kapelou, kterou jsem poslouchal dřív, než jsem vůbec slyšel DISCHARGE a vtipný je, že když jsem si pak konečně celej natěšenej půjčil DISCHARGE od kámoše, byl jsem docela zklamanej, protože proti Japoncům pro mě byl originál slabým odvarem. No samozřejmě jsem si brzo zvykl hehe...

Marek: Myslím, že chápu podstatu toho proč A.M. udělali tento singl, ale stejně tak maximálně respektuju mnohé d-beat kapely. Jasně, A.M.  poukázali na to, že d-beat (pro ně)nepřináší  nic nového a v rozhovoru (tuším , že pro Profane Existence) se hodně otíraly o kapelu DISCHANGE, jejich přístup a texty…jenomže to co posloucháš je vždycky základem i pro to co hraješ. Co jinýho by tě ve tvé tvorbě mělo ovlivnit, když né tvé oblíbené kapely? Být za každou cenu originální? Nevim, nevim ať si každej hraje co chce, buť si najdeš nebo nenajdeš posluchače….Každá kapela si za své nahrávky, texty / sdělení zodpovídá sama, cokoli děláš, je to tvoje volba a tvé sdělení…nehledě na to, že stejně tak bych mohl dosadit na  místo slova Dis - slova jako thrash, raw punk, emo, power violence, new crust – cokoliv co se týká punk/hardcore, každý styl/větev má mnoho hluchých a neplodných míst.
Když poslouchám DISCLOSE, BESTHOVEN, GASMASK TERROR, DECONTROL, KEGCHARGE nebo třeba DISCARD, tak slyším, že každá z těch kapel má svůj zvuk, své nasazení – každá z těch kapel vychází sice z DISCHARGE, ale všechny po svém a to je na tom to úžasný. 

Mirek: Tak já si myslím, že nějaká míra originality po hudební stránce není zas až tak důležitá, přece jenom třeba my hrajem tak, jak hrály kapely v osmdesátých letech taky – co mě baví poslouchat, to poslouchám a tak nejspíš i budu hrát. Někde (myslím že do Move your ass) jsem psal, že poslouchat dvacátou kopii už může být nuda, což asi je. Pokud někoho baví poslouchat celé dny dokola jenom DISCLOSE, je to sice fajn, ale pochybuju, že jeho vlastní kapela bude znít nějak světoborně, ale pokud ho to nějak naplňuje tak je to v pohodě, ne? No ale dál… myslím, že s tím souvisí druhá stránka věci – ta rovina sdělení, či jak to nazvat. Myslím, že pokud ty texty nějak vychází tak jako z tebe a nějak reflektují tvůj život pocity a jsou prostě psané takříkajíc od srdce, tak to prostě musí mít smysl i kdyby jediným tématem textů bylo násilí. I když je otázka jestli dvacetiletého punkera v zemi jako je švédsko opravdu ta (pokud možno neurčitá) válka sere natolik, že o ní musí skládat desítky stejných válů a nevadí mu ostatní věci okolo něho popř jestli to nedokáže sdělovat jinak než tak jednoduše jako DISCHARGE. Pokud ty texty tam jsou jen proto aby tam byly a pokud jsou o válce jenom proto aby to byl opravdu ten správný styl jménem d-beat tak to není ani originální ani autentické, ale spíš omezené (a pohodlné, nemusíš nad tím moc uvažovat) a nemá to (pro mě) žádnou valnou hodnotu. Což ovšem nedokážu z desek kapel, které jen poslouchám a jinak neznám, posoudit. To se ale podle mě netýká jenom tohodle stylu, ale čas od času to pozoruju i na jiných kapelách a často ta klišovitost přestupuje do té názorové roviny tak, že to vypadá, že ti lidi vůbec nepřemýšlí nad tím, co zpívají. Nebo mně to tak alespoň příjde.

MateSS: Možná je celá Dis-clon vlna neoriginální, omezená a klišovitá, ale mě to kurwa ani trochu nesere. Poslouchám to, protože mě to baví a slyším v tom to, co chci slyšet. Co se týče A.M. tak tahle sebranka mě nikdy moc nezajímala. Raději zůstanu věrný tradičnímu - Men, women and children… 

Na prvním demu jste měli úryvek fanatického proslovu bolševického prokurátora Urválka, na EP máte vál Zčernalí soudruzi – je opravdu důležité zpívat o těchto tématech ve společnosti, kde je antikomunismus základní proklamovanou politickou tezí?

Marek: Člověk velice rád zapomíná jak těžké byly staré časy, když ty přicházející jsou neméně těžké. Hlavně ten text je směrován k tomu, že mnoho lidí jen převlíklo kabát, ale podstata zůstává stejná….

Mirek: Ten vál není přímo proti komunistický, ale je spíš o něčem trochu jiném…Jo, věci o kterých je zpíváno v tomhle válu se zas tak nezměnily (možná zlepšily, ale ti lidé jsou ti samí popř. vycházejí asi ze stejných tradic, mám pocit), proto mi to zas tak mimo mísu nepříjde.

Paaya: Texty těhle dvou válů nemají mít s nějakým antikomunismem nic moc společnýho. První text („Slyšíš?“) je o potřebě některých lidí zlikvidovat svoje názorový odpůrce a je už jedno, jestli si říkají bolševici, věřící, nebo anarchisti. Ten sampl tam není použitej v přímé spojitosti s komunistickou historií (konkrétně proces s Rudolfem Slánským), ale jen jako výstižná ilustrace takovéhle mentality. Oproti tomu „Zčernalí soudruzi“ jsou o tom, že ty stejný svině, který v policejních uniformách řezaly lidi za minulýho režimu, teď slouží režimu současnýmu. Nic víc ani nic míň za tím nehledej. Ostatně svoje texty chápu spíš jako sebevyjádření, osobní potřebu okomentovat něco, co mi trhá žíly, než jako snahu někoho přesvědčit o své pravdě, takže je mi celkem jedno, jestli je něco veřejně provařeným tématem nebo ne. 

To mi připomíná předrevoluční školství, jehož učitelky na základní škole pronásledovali každého, kdo měl na penále napsáno KISS, za propagaci fašismu…pročpak se váš zpěvák píše jako Mates SS a v nějakém guest booku jsem u jeho jména dokonce zaregistroval panzer division – máš rád Druhou světovou a slabost pro ten výkvět evropské mládeže (jak to nazývá Otto Skorzeny) z Wafen SS a nebo jen narážka na Tampere SS (že by na SS Decontrol, tomu fakt nevěřím :o))? Jak se stavíte k pronásledování užívání symbolů totalitních režimů – například v Německu je zakázané jakékoliv zobrazování svastiky…není pak tato cenzura v podstatě tím, před čím se snaží veřejnost ochránit?

Marek: Řekněme, že pro mě je to především o parodii a černým humoru.
Jinak nevím do jaké míry je opravdu důležité pronásledovat symboly totalitních režimů. Jednak zakázané ovoce nejlépe chutná a taky mnohé symboly jsou ukradeny od předešlých kultur. Svastika a hvězda mluví za vše. Symbol je jen pojítko, ale opravdové zlo je vždy jen v lidech a jejich stylu uvažování/mentalitě.

Mirek: Myslím, že fašisté (nejen oni) už zneužili řadu symbolů a řadu jich zneužívají, ale ten problém prostě není v symbolech, ale v těch lidech. Já osobně si myslím, že nepotřebuju aby mi nějaký úředník určoval, které symboly jsou společensky přípustné a které už ne. Na druhou stranu si nedovedu představit, co by se stalo kdyby tu byla naprostá svoboda slova a nácci by měli možnost prezentovat ty svoje hovna dejme tomu třeba na inzertních plochách třeba v šalině. Spousta lidí by možná nabyla dojmu, že ty věci jsou prostě „normální“ když můžou být veřejně hlásány… Tak myslím, že to není tak úplně jednoznačné… Punkové kapely z osmdesátých let, které si zaslouží být na nášivkách, ale nebylo by to úplně bezpečné: HITLER SS (itálie), The SS (japonsko), SIEG HEIL (japonsko)… určitě by se našel ještě někdo. Když bych na ulici potkal někoho s vyholenou hlavou jak má na tričku „sieg heil“, přišla by mi to jako úžasná demence, když bych na ulici potkal někoho jak má na okovaným křiváku „sieg heil“, přišlo by mi to jako pěkná provokace a dobrý hudební vkus. Upřímně – já na to neumím odpovědět.

Paaya: Na jednu stranu chápu, že v některých zemích pořád žijou lidi, kterým pohled třeba právě na svastiku přináší otřesný vzpomínky, jinak mi ale tyhle zákazy přijdou dost zbytečný. Je to jen taková symbolická hra. Symbolický odmítnutí, který ale samo o sobě není k ničemu. Ba právě naopak – když necháš nácky používat hakenkreuz, budeš pak alespoň mít víc jasno kdo se k čemu hlásí. No a takový extrémy jako pronásledování lidí za nášivku DOOM (hákovej kříž na fízlově přilbě), nebo SUBHUMANS (písmena „S“ ve tvaru blesků) jsou směšný, nebo spíš smutný. To už je buď prachsprostý zneužívání zákona anebo čirá idiocie.

MateSS: Parodie a provokace. Jasně Tampere SS, Crude SS a Genocide SS. Tyhle kapely mě mají na svědomí.. Podpis v guestbooku byl jen narážka na černokněžníky MARDUK. Nejsem fandou Druhé světové války. Jestli je zakazování totalitních symbolů k něčemu dobré? Nevím. Vždycky je to jen symbol ale nenávist bude vždy jen v lidech. 

Jak je to u vás se zkoušením…pokud vím nejste všichni z Brna, takže jak často se scházíte ve zkušebně a je pro mimobrněnské členy těžké dojíždět? Máte svojí zkušebnu nebo se o ni dělíte s dalšími kapelami?

Paaya: Zkoušíme maximálně jednou do týdne, ale obvykle míň, protože kolikrát hrajem koncert, jindy někdo nemůže apod. Zkoušky 2-3 krát týdně jsou luxus kterej mnoha kapelám závidím... Ale o to plodnější pak ty řídký zkoušky jsou. Jinak zkoušíme ve stejným areálu jako 90% brněnských hc/punk kapel. Naši místnost sdílíme se SEE YOU IN HELL, SINUUM, SCARTO, ZEMĚŽLUČÍ a možná BASTO (pokud už Mirek našel tři nový spoluhráče).

Marek: Bydlím na hlavním tahu mezi PHA a Brnem, takže v podstatě jen sednu na rychlík a za hodinu jsem v Brně. Nevýhodou je noční ježdění z koncertů, nebo když se hraje zrovna football…

MateSS: Přežívám v malé vesnici nedaleko Březové nad Svitavou, v rozpadlé chatrči obklopené hustým porostem temných lesů. Na ježdění do Brna jsem zvyklej, takže to pro mě není problém. 

Paayo všiml jsem si, že se na koncertech rád svlékáš…co tím kurva sleduješ? Honíš takhle mařky nebo co?

Paaya: Ne to asi ne... aspoň jsem na to zatím žádnou nesbalil haha... Už jsem o tom něco psal v Hajzlpapíru... prostě mi v jednu chvíli přišlo, že lidi se zbytečně stydí za svou nahotu. No ale taky mě zčásti i zajímalo, jak na nahýho člověka na koncertě zareaguje naše „otevřené hardcorové publikum“ heh... Brzo jsem zjistil, že stejnou věc už dělá Milan z Balaclavy no ale proč ne? Teď se občas svlíkáme spolu hehe. Zprvu jsem se svlíkal poměrně často, teď spíš výjimečně. Když se někde objevíme společně s Vetym, tak vždycky dojde pár lidí jestli prej bude striptýz – to už ho pak natruc neděláme. Jen když je opravdu dobrej koncert, dobrá kapela, nálada... Každopádně su spokojenej – už byly i koncerty kde nás tancovalo nahatých i pět... A pak už tě jen někde zastaví na koncertě zpěvačka Ballast a říká ti „hééj tebe si pamatuju když jsme hráli v Rožnově – běhals tam nahatej!“... no aspoň mají ty kapely dobrou vzpomínku... Maník z I ADAPT mi dokonce dal jejich kazetu hahaha!!! Takže su vlastně taková punková prostitutka! Ale ne... Pamatuj, že nudný koncerty jsou na hovno. Nudismem proti nudě!!! 

Vaše texty patří k tomu nejlepšímu, co se dá v našich končinách přečíst / slyšet, čím se při jejich psaní inspirujete? Také si mi líbí, že je píší hned tři z vás a ne jenom jeden, jak to bývá v jiných kapelách. Jak si mezi sebou rozdělujete vály k otextování? Už jste se někdy o nějakej vál "poprali"?

Paaya: Inspirace... jak kdy, některý moje texty vznikly potmě v posteli po dlouhým přemýšlení který mi nedalo spát, některý během nudné hodiny ve škole, jiný za dlouhé jízdy vlakem a koukání z okna, další po přečtení nějaké zprávy v novinách... je to různý. Jo já z toho mám taky radost, že píšeme texty všichni (Vápno píše texty do Risposta a Miruus do šuplíku). O vály se neperem. Prostě doneseme text a je jen na Matesovi, kterej si do toho kterýho válu vybere. Jedinej MateSS píše svoje texty přímo do muziky. Já s Márou ne.

Marek: Píšu texty jen když mám co říct / sdělit…inspirace  = životní postřehy. Ty si potom Matess vkládá do jednotlivých songů sám tak jak se mu to hodí, takže většina textů a songů vzniká nezávisle na sobě. Osobně by mě určitě nebavilo psát jednoduché přímé texty, ale to už je o stylu kterým chceš něco sdělit. V podstatě miluju starý jednoduchý texty, přímé a beroucí si na mušku vše co nám bere náš životní prostor. Sakra texty DOOM, SKITLICKERS, ANTI-CIMEX…dneska „vypadaj jak sračka“, ale ve své době měly ohromnou váhu, přesto bych takhle nedovedl psát, a asi ani nechtěl.

Jsem velice rád, že texty píšou i ostatní. Každý máme jiný styl, jiný náhled na život a tím se taky zároveň různě doplňujeme a ovlivňujeme. Také daleko více vypovídají o kapele jako celku….

MateSS: Moje inspirace? Zoufalství, smutek a deprese. Temná stránka života. 

Mára zmínil texty od DOOM, SHITLICKERS, ANTI-CIMEX. Jaká je vaše nejoblíbenější punková říkanka? U mě vede asi Doomsday a A Look at Tomorrow od DISCHARGE, těsně následovaný Way of Doom od HIATUS...

Marek: Raped Ass od  ANTICIMEX vládne: „Mluvíš o svobodě / ale nemáš žádnou svobodu / mluvíš o právech / ale nemáš žádná práva / tenhle zkurvenej systém /
je jako znásilněná prdel“ a následuje UUTUUS  song Disorder: „Házej cihly na parlament / žádný soucit s ministerským předsedou! / R:Narušení pořádku! / Usmaž prezidenta plamenem / národ tě nepotřebuje!“

Mirek: Moje nejoblíbenější jsou asi DISCHARGE - Decontrol (každý zná) a ODPADKI CIVILIZACIJE - Vojna - smrt (zpívá se tam jenom: Vojnaaá - smrt smrt) - to je ještě kratší než war system od SHITLICKERS!!!

Paaya: Ufff... no u DISCHARGE se trefíš do černýho vždycky, to ani nebudu jmenovat, ale jinak třeba DOOM “Slave to convention”: “Najdi si práci / Kup si auto / Kup si dům / Do smrti otrokem / Otrokem konvencí”, nebo LÄMANT: “Všechno je na piču / Není důvod k optimismu / Není důvod hrát ska”. Ale OK, proč to skrývat – moje oblíbená punková říkanka je “Poslední ohňostroj” od FESTA DESPERATO. Smrtelně vážně a bez narcismu...: “Něco visí ve vzduchu a nese pach hniloby, smrti / Poslední ohňostroj ozáří nebe, přehluší křik a pohltí strach / Možná až zítra ale možná už dnes tohle impérium padne / ...a nikdo se neohlídne”. Ale takových textů který miluju jsou stovky a velká část z nich má kupodivu i víc jak tři řádky... miluju punkový texty!!!

MateSS: WARCOLLAPSE - Tranquilized:“Unaven pohledem na tebe / Ničím sám sebe hašem / Uklidnění / Unaven tímhle zkurveným životem / Upíjím se ke spánku / Unaven bojem s nespravedlností / Znecitlivuji sám sebe pilulkama” 

Řekněte něco o svých dalších projektech, na kterých se podílíte…ziny, kapely, pořádání koncertů, aktivismus…

Paaya: Jsem hyperaktivní magor kterej dělá každou chvíli něco jinýho, přičemž máloco dokončí, protože se zase nadchne pro něco dalšího... Momentálně rozjíždím s pár lidma kapelu, kde hraju (nevím jestli je to to správný slovo) na bicí. Jestli se někdy dočkáme koncertu, bude to překvapivě další verze bordelovýho noise-punku. Koncerty pořádáme jen příležitostně, pod hlavičkou „Ústřední půjčovna hluku“ – já s Miruusem v Brně, Mára spolu s lidma z LYCANTHROPHY ve Žďáru. Ale vlastně se kolem toho motá celá Festa. Před nedávnem jsem rozjel jakejsi pseudo-mini-label jménem Painajainen. S pár dalšíma lidma jsme vydali disko-MC běloruských LÄMANT (rozhovor byl v minulé Orbě). Nevim no... chtěl jsem původně roztáčet nějaký kazety, hlavně kapel z východní Evropy, protože jejich nahrávek tu je jako šafránu, ale zkušenosti kámošů, kteří touhle cestou během pár měsíců totálně odkurvili kazeťák mě docela odrazujou. Nevim. Možná zůstanu u toho, že budu ty nahrávky shánět, dávat je nějak dohromady a pak je prachsprostě dávat na roztáčení jiným lidem, nebo budu menšímu množství kapel spoluvydávat klasický profi kazety. Uvidím. Každopádně je to parádní věc, kontaktovat lidi ze zemí, ze kterých neznáš skoro žádnou kapelu, a ze kterých tu nikdy nikdo nehrál... Občas narazíš na dost zajímavý spolky (neodpustím si jmenovat pár jmen, který mě dostaly: LÄMANT, SELFSHIT, PARTIJA, CONTRA LA CONTRA z Běloruska, AK47  z Chorvatska, DISTRESS, BIGIMOT I MASTURBATOR, KARIES, KOMATOZ, SVINI V KOSMOSE z Ruska, PIČISMO z Ukrajiny, dost dobrých kapel je v Maďarsku  - HUMAN ERROR, JACK, ANOTHER WAY, STEP ON IT, E330; v Rumunsku ani Bulharsku jsem zatím nic světobornýho nenašel, ale na druhou stranu uchcávám z některých starých kapel z Řecka jako ASTA NA PANE, ADIEKSODO, APOLITISTOI...). Ačkoliv jsou tyhle bandy mnohdy dost lopatoidní a v „západním měřítku“ někdy dost průměrný, pídit se po jejich nahrávkách je pro mě pořád tak nějak zábavnější, než shánět nahrávky ze západu (byť ty mám samosebou taky rád!). V jiným směru asi momenatálně moc aktivní nejsu. Ale zeptej se za půl roku – jak se znám tak už bude všechno zase jinak...

Marek: Tak já dělám hardcore/punk fanzin Bakteria – zatím 3 čísla venku, na 4 začínám pracovat. Náklad tak 300 ks, ale přesně to vlastně nevím, protože vždy něco nakopíruju, dám dál a takhle to dělám doteď. Původní idea byla dát slovu fanzin ten skutečný význam. Nevím jak ti co tenhle fanzin čtou, ale sám za sebe jsem spokojenej…

Provozuju punkovej label Gas Mask (www.maskcontrol.com), podílel jsem se na několika deskách a vydal několik kazet. Zatím to není, žádná sláva a na dobu příští plánuju nějaký změny, ale rozhodně nehodlám tenhle label ukončit.

Koncerty? Jsem především jen loutkou.

Mirek: Tak já s Vápnem ještě hrajem v Přísnötické kapele jménem RISPOSTA –hrajeme takový punk, řekl bych. Dál se pokouším dělat zin, jménem Smrt – v prvním čísle jsou rozhovory s VOĈO PROTESTA, DEGENERACE a ještě nějaké další blbosti… Rád bych  se taky občas finančně podílím na vydávání nahrávek svých oblíbených kapel jako jsou FESTA DESPERATO, LAMÄNT snad někdy RISPOSTA… uvidím, co a jak.

MateSS: Sludge tempem pracuju na tvorbě fanzinu a snažím se rozjet ještě jednu kapelu. Uvidíme.. 

Slyšel jsem, že jste v Nymburce propleskli pár neomalenců za drzost vůči kapele. O co šlo?
Marek: Temná strana oslavy zoufalství, ale když někdo nedokáže pochopit, že na nástroje se kapele nehrabe, nehraje, neladí, neničí atd., tak prostě ta zlost postupně roste až přeroste. Pro nás byl vrcholem Nymburk, kdy jeden náš fanoušek začal do rytmu pěstí mlátit Vápnovi do jednoho činelu, když nepomohlo ani to, že jsem se mu v podstatě zastoupil cestu a maník pokračoval ve svém výlevu emocí dál, tak jsem maníka odstrčil rukou mezi lidi a v té době už běžel řádně nasranej Vápno chlapíkovi jednu plesknout, strhl se menší chuml/bitka. Pak se maník omluvil a tím se zdálo všechno vyřešený. Smůla byla v tom, že vyřešený to bylo v podstatě jenom pro nás a člověka který to zavinil. Jiný názor měli a mají jeho kamarádi. Nejsem na to nijak zvláště hrdej, a ani netoužím aby se tenhle večírek pitval jako nějakej zasranej bulvár, kurva ale nervy mám jen jedny a doufám v to, že z celé téhle tahanice vznikne ponaučení pro lidi, který choděj na koncerty. My nejsme křesťanská kapela a ani žádní šašci, otloukánci a už vůbec nedřeme na svý aparáty jen proto aby si „rozvášněné“ publikum vyzkoušelo pevnost těchto zařízení. Tohle zařízení je určené k tomu aby se na ně hrálo, to jen pro ty co ještě nepřišli na tyto tak zjevně jasné věci. OK? Ostatní ti asi řekne Paaya.

Paaya: Jak to začalo nastínil Mára. Po prvním konfliktu ohledně těch činelů mohlo všechno v klidu skončit. No ale když po tobě ale někdo začne házet hořící vajgly, pokřikovat na tebe zakomlpexované hlášky jako “zasraní Brňáci” apod. a vůbec má potřebu “řešit” něco za někoho jinýho... nemám v tom moc přehled, za ten večer se v desetiminutových intervalech permanentně někdo rval, přidávali se k tomu i lidi který s tím zpočátku neměli nic společnýho... No další věc byla, že já se v jednu chvíli už nasral a pár nejagresivnějších (alespoň jak jsem to v tu danou chvíli viděl – ještě jednou promiň, Lišáku) jsem zkusil zkrotit pepřákem, což ale jen přililo olej do ohně... chápej – pokud se někdo chce rvát a nedokáže pochopit že já ne, tak nemám problém tohle použít a mám u prdele jestli má na hlavě číro nebo rádiovku... na druhou stranu už chápu, že někdo, koho bitky baví a dokazuje si jima svý místo mezi kamarádama to může brát jako slušnou ránu pod pás. Mrdám na to. Když pak na tebe ještě někdo na parkovišti před odjezdem jak vzteklej čokl neodbytně doráží ať si s ním dáš férovku a že seš jen “dvacetiletej parchant” (navíc aniž by jemu samotnýmu bylo o moc víc), to už je fakt mimo chápání. A za totální kolaps zdravýho rozumu považuju to, že pak někdo uprostřed noci dojede k baráku ve kterým spíš a potajnu ti propíchá gumy od vypůjčené dodávky... jak napsali Oi Polloi o maníkovi z Bastard recs: “Některý lidi jsou kapku nadpočetný”. Radši budu hrát pro pět kámošů, kteří mě nějakým způsobem respektujou, než pro stovku “fanoušků” s přístupem “my jsme si zaplatili a vy nás teď bavte”. Všichni (včetně mě) jsou rádi, že na punkových akcích nejsou žádní posraní vyhazovači a ochranky, jenže pak je taky zapotřebí se chovat tak, aby tam opravdu být nemuseli! Anebo se aspoň nemůžu divit, když kapela udělá ochranku sama sobě. Kdyby tohle udělali na “oficiálním” koncertě někde v klubu, tak to udělají možná jednou a hned je vyhazovač chytne a vykope je nemilosrdně ven. Haha jeden z těch nejaktivnějších bitkařů měl na mikině obrovská áčko s nápisem “Anarchy will beat”... Na nějakým živáku CRASS je slyšet jak se strhla bitka v publiku a někdo z kapely povídá: “Jestli tohle je vaše anarchie, tak si ji jděte provozovat ven...” Už mě to nebaví rozebírat furt dokola, hrdinský výlevy anonymů na našem guestbooku mi bohatě stačí... Kromě těch propíchaných pneumatik je to pro mě uzavřená záležitost, ale taky zkušenost k nezaplacení...

Mirek: Jedna věc je, že Vápno vystartoval (podle mě oprávněně) na jednoho kořeňa a druhá, že se nám někdo rozhodne dát za vyučenou. My sme tam nejeli aby sme se poprali a pokud z toho někdo chce dělat zábavu na úrovni nějaké vesnické bitky, tak snad očekává, že si to nenecháme líbit, ne? Jinak ty probodané pneumatiky jsou opravdu ubohý - to když nás někdo neumí zmlátit, tak nám alespoň ničí věci? Zajímalo by mě podle jakého klíče nám probodal jenom 3 pneumatiky, proč ne všechny 4?

MateSS: Menší výměna názorů. To se stává.

Není u těch pneumatik náhodou přímá úměra s počtem facek?

Mirek: Těžko říct - to by potom neměl být problém zjistit kdo to byl, stačilo by si pamatovat počet úderů, ale myslím, že někteří experti tam inkasovali trochu víc... no nevím. Každopádně já na takový úlety nemám prachy - pneumatiky na dodávku už nejsou nejlevnější. Doufám, že ten kdo to udělal ví, že tohle se prostě nedělá - je to trapný a ubohý.

Marek: Myslím, že tam už není úměrné vůbec nic, hlavně od lidí, kteří ti
vykládají etiku rvaček a pak sami zasazují podpásové údery. Fair play přátelé. Na další tour zřejmě vyrážíme obrněným transportérem. 

Zatím vše. Mějte se fajn. Nějaké vzkazy na závěr?

Marek: Každopádně díky za otázky. Podporujte fanziny a taky fanziny dělejte. Vím je to moc práce, ale každé následující číslo je oslavou kreativity. Možná, že internet je rychlej, a přeplněnej informacema, ale punkový fanziny měly a stále mají své kouzlo. Moc pozitivní? Nezapomeň všechno má svoji odvrácenou tvář hahaha

Paaya: Pučte mi někdo film „Den poté“!!! Nemyslím tu novou pičovinu o tsunami nebo co... ale ten starej o dni po atomovým výbuchu. Pamatuju si jak jsem část shlídl jako malý děcko a chci to teď vidět celý... Dík! Jinak do prdele mě můžete poslat na emailu paaya.ds@seznam.cz. Top-6 za poslední víkend: FESTA DESPERATO, DISCHARGE, HEALTH HAZARD, KLINIKA, HIS IRO IS GONE, CONTRA LA CONTRA. Čus!

Mirek: Dík za rozhovor. Do Orby sem nikdy nenapsal ani řádek a teď sem na jeden rozhovor vymýšlel otázky a na druhý odpovědi - pohoda. Napište mně na email kiljusystem@seznam.cz a poďte si vyměňovat nahrávky.

MateSS: Díky za zájem o naši kapelu. Mějte se jak chcete sráči. Servus.

Ptal se INY

bandcamp: FESTA DESPERATO - Život ve hříchu EP