V Ostravě už to delší dobu vypadalo, že po uzavření klubu, hospody a antikvariátu jménem „U Černého Pavouka“, se už nikdy na (ne)slavné ostravské Stodolní ulici nebudou konat HC/punk koncerty, poněvadž majitelé ostatních asi 60-ti klubů prostě nemají chu? tyhle věci podporovat. Ale jak se říká: „Nikdy neříkej nikdy!!!“ a ono to opravdu vyšlo a na Stodolní se opět objevil klub, který, a když budu poněkud neslušný, tak řeknu, že se s tím prostě nesere!!! Ano, z bývalého pseudo-řeckého klubu „Café HELLADA“, který neměl zrovna valnou návštěvnost, se pouhým umazáním posledních 3 písmen stalo „Café HELL“ neboli club „MANDRAGORA“, a jelikož se jeho dramaturgem a sem-tam i barmanem stal Bilos(ano, ten týpek, co drtí pádlo a řve v MALIGNANT HUMOUR:)), tak je víc než nad slunce jasné, že tady se bude hodně pít, v juke-boxu se budou pouštět NAPALM DEATH, NASUM, EXTREME NOISE TERROR, etc.(ano, tyhle věci tam opravdu v juke-boxu jsou) a co je hlavní, že se konečně zase do centra města vrátila možnost dělat kvalitní D.I.Y HC/punk gigy – yuppí!!! :) To by myslím stačilo na úvod, tak se konečně můžeme vrhnout na samotnou akci, že ano…
Na středu večer přišel i poměrně dost slušný počet lidí, dle mého skromného úsudku nás tam tak kolem 50-ti člobrdů bylo, nicméně musíme si přiznat, že do Mandragory se ani víc než 100 lidí nevleze, takže to byla tak poloviční možná návštěvnost z hlediska kapacity…
První naběhli na pódium místní(resp.zdomáčtělí) chachaři 6MAS a se svým velmi svižným crust/punk/hardcorem rozvlnili první odvážlivce pod pódiem. Zpěvot Pe?an je velmi aktivní frontman, neustále kromě řevu a jekotu i běhá, skáče, xichtí se, mává mikrákem, rukama i nohama, prostě je i na co koukat. A jelikož zbytek kapely by už na malém pódiu ani více pohybu nezvládl, tak je to příjemné osvěžení, nemám totiž moc rád statické kapely, resp.hlavně statické frontmany. Zvukově to sice mělo malé chybičky, napřed nebylo slyšet moc basu a kytara trochu moc řvala, ale když jsem po druhém songu zaujal výhodnou polohu na schodech k WC, k mému úžasu jsem zjistil, že z tohoto místa to zní daleko líp, tak jsem tam zůstal až do konce. Odehráli klasický asi 25 minut dlouhý, resp.“krátký, rychlý a hlasitý“ set a odezva posluchačů byla veskrze pozitivní, takže na rozjezd myslím, že slušná palba…
Po Masácích se opět všichni vrátili ke svým škopkům a na pódiu i pod ním se mezitím začali připravovat kanadští BALLAST. Kapela ve složení dvou slečen(zpěvačka a basačka) a tří chlapců(kytaristi a bubeník) mě osobně dostala hned při prvním fláku. Hudebně by se dal jejich projev přirovnat ke klasickým Portland style dark crust kapelám, nicméně velmi originální záležitost z celé té crustové „taškařice“ dělala právě ona zpěvačka(mimochodem velmi milá a pěkná slečna), která ke kytaristovým drsným řevům přidávala zajímavý, punkový, melodický vokál, který to všechno posunoval opravdu někam jinam. Musím se samože věnovat i druhé slečně, poněvadž né, že bych chtěl urazit holky, co hrají v HC/punk kapelách na basu, viděl jsem jich už pár, nicméně né vždy jsem měl pocit, že by zrovna 2x ovládaly svůj nástroj, což se o této ženské nedalo říct, ba právě naopak – tahle baba drtila svůj nástroj naprosto profesionálně a její některé basové linky mě opravdu uchvátily, prsty jí po krku jezdili neustále nahoru a dolu a ona se k tomu jen tak vesele usmívala, navíc image ve stylu baseballka, tričko IRON MAIDEN a culíky, to je opravdu nářez!!! Ale nechtěl jsem tím teď urazit žádnou jinou basačku z žádné jiné grupy, prostě jsem zatím asi neměl to štěstí vidět dobré basačky. Já vím, existuje i hafo lopat mezi basáky, nemyslel jsem to opravdu nijak sexisticky;). Jeden z kytaristů, jak už jsem výše naznačil, doplňoval vokály o své pekelné řevy, které byly v dobrém kontrastu k jeho nesmělým, potichým, až stydlivým proslovům mezi songy. A kytarová hra obou zúčastněných pánů mě taky velmi potěšila, mám prostě rád, když už jsou v grupě 2 kaytry, tak a? každá hraje něco jiného, což je ale v podstatě v tom Portland stylu tak nějak už podmínka, že ano. Prostě a jednoduše, jak říká náš basák Skulda, byly to takové ty „zamyšlené“ kytary:). No, a abych neopomněl bubeníka, což by byla nesmírná škoda, tak musím dodat, že to, co předváděl on, taktéž němělo chybu!!! Nevím, zda-li chlapec absolvoval ´ňákou bubenickou školu nebo je talent od přirození, ale kromě převážně rychlých „tukatra“ rytmů kombinoval a zpestřoval svou hru o spoustu zajímavých přechodů, záseků a všelijakých jiných kudrlinek a cipovinek. Partyja pod pódiem se dostala do varu hned ze startu, což jistě potvrdilo i několik pařících lidí(včetně mé maličkosti), a i přes málo místa se dobrých 10 lidiček strhlo do poga a jiných tanečků, což vyvrcholilo zvednutím zpěvačky na ruce, která z toho byla pak pěkně překvapená a zbytek koncertu se tak ´ňák mile, ale vyhukaně usmívala:). Byl jsem prostě z jejich setu naprosto nadšen a odvařen, vřele doporučuju tuhle kapelu zhlédnout, popřípadě si sehnat jejich nahrávky, poněvadž po koncertě jsme nakoupili jejich EP, LP i CD, které měli v distru a i z desek to zní skvěle.
Poslední tento večer naběhli na plac němečtí FRACTURA, opět se zpívající, resp. řvoucí frontmankou a zbytek kapely obsahoval ještě kytaristu, basáka a bicmena. Jejich styl by se dal popsat jako uřvaný fast raw punk, který občas(ale opravdu jen občas) zabředl i do jakýchsi emo pomalých pasáží, které se ale zase velmi rychle zvrhly do punku. Tahle kapela už mě bavila po předešlé kanadské smršti o něco méně, i hráčské dovednosti jednotlivých členů nebyly úplně 100%(hlavně bubeník byl docela slabota), ale lidi se zjevně stále bavili a pařili dál a o to jde hlavně, že ano, takže nechci zbytečně kritizovat. Navíc jsem se po jejich koncíku seznámil a pokecal se zpěvačkou a byla to velmi milá holka, vyměnili jsem si vzájemně naše desky, takže nemohu nic než říct, že jsem se na této akci výborně pobavil…
Takže shrnuto, super akcička, jsem prostě moc rád, že se v Ostravě konečně začalo HC muzice a subkultuře jako takové věnovat a podporovat ji více lidí, a že nechodí na koncíky furt jen stejných 5 lidí. Doufám jen, že tento stav vydrží, ale já byl ve své podstatě vždycky tak trochu optimista, takže se loučím se slovy: „HARDCORE, LOVE and FRIENDHIP FOREVER!!!“ :)
Fidorka69
btw: Fotky z této akce najdete zde
Více na old.czechcore.cz
|
