19.11.2004 Hamry nad Sázavou
Nekonečná cesta tmou aneb FAST FEST v Hamrech nad Sázavou
Asi po 14 denní absenci koncertů, takže značně natěšeni, jsme se vydali vstříc Vysočině, hospodě v Hamrech nad Sázavou a hlavně 9 kapelám, co rozhodně nehrají uplakaný emo (……..i když jeden posluchač vedle mě se při vystoupení CO-CA tvářil docela zasněně a chraplavě se vyznal, že jsou fakt dobrý :).
Bylo třeba zastavit se ještě pro další „účastníky zájezdu“ ve Vysokém Mýtě, kde už by se pořídil postavit slušnej sněhulák, takže nás docela uklidňovalo, že máme zimní gumy a že snad neuvízneme někde v kruhu vlků a polárních lišek, kterých je Vysočina plná :-).
Výčep a sál v Hamrech byl už při našem příjezdu (cca 19.30) v mlze a bylo na první pohled vidět, že: „lidí bude dost“ Odhadem cca 200 hlav,během chvíle byl problém se prodrat kamkoliv a tenhle stav vydržel až do našeho odjezdu asi o půl druhý ráno.
Tááákže, ….. přijeli jsme právě včas, aby jsme neviděli a neslyšeli PRŮMYSLOVOU SMRT, která už odehrála.(Přijeli místo nemocných GRIDE). Čímž se potvrdil přesný začátek koncertu, věc v naších luzích a hájích věru nevídaná. PRŮMYSLOVOU SMRT jsme nikdy neslyšeli. Vím že nedávno vydali stejnojmenné CD-r. A že hrajou grindcore na 2 zpěvy.
SICHERHATESYSTEM z Orlických Hor, jsme neviděli 2 roky. Naposledy jsme je viděli na křestu jejich CD „Chyba“. Sichrhajzky se potácejí od koncertní nečinnosti k velmi sporadickému koncertování. Myslím, že na vině je střídavé odjíždění a vracení se zpěváka Valkyho do/ze zahraničí. Sichrhajzky hrají opravdu naštvaný hc/punk s perfektní kytarou s výbornými texty z pera basáka a zpěváka Jádra. Vzhledem k tomu, že jsem je dlouho neviděl nemůžu říct, jakou úroveň měl koncert. Pro mě jsou Sichři srdeční záležitostí, protože to jsou kámoši a Jádra znám drahně let.
Matka Teresa z Holandska. Nejvíce kosmopolitní seskupení z festu. Poláci žijící v Amstru. Kapela hrála pouze se dvěma zpěvy, s kytarou a bicími. Předvedli takovej standardní chaotickej grindcore na dva zpěvy. Myslím, že basa jim fakt chyběla. Jinak show dobrá, ale myslím, že je slyšet, že nehrajou moc dlouho….. zpěváci měli dobrou image. Grind core hooligan HEHEHE…
Co Ca – Tak tuhle kapelu jsem viděl poprvé. Tvoří ji lidi z rožnovského vraha s „horalskou mentalitou“ příbuzní k Sichrum. Jinak melodický punk rock as fuck s perfektními proslovy přesahující žánrová klišé….., že by předčasný vrchol festu ??? Řekl bych že navodili skutečně Emo atmosféru…..
Pořádající Lycanthrophy z Vysočiny. Myslím že tuhle kapelu není moc co představovat, totální fast or die. Nedávno přibrali zpěvačku Zdíšu z poděbradské Inkogruence. Zdíša je totální démon. Nelidskej řev/murmur, kde nevěříte, že to je možný z hrdla vůbec dostat. Btw.: trochu jsem nepochopil ten incident (pokud to incident byl) s týpkem co ji dost nevybíravým způsobem zatáhnul do davu. Co mě kazilo vystoupení Lycanthrophy byli neúměrně dlouhé prostoje mezi válama, kdy rozžhavené publikum stihlo vždycky vychladnout. Myslím, že ty prostoje byli způsobeny technickými problémy. Lycanthrophy mají venku nové split EP s Malignant Tumor. Bilos s MT dělal u stánku pana Barváka více než důstojnou reklamu tomuto Epku. Bohužel plánovaný křest neproběhl, kvůli zaneprázdněnosti páně Bilose při reklamní práci.
Contrasto z Itálie mě nebavili. Pro mě to byl hluk postrádající koule a jediný záchytný bod. Sorry všem, kterým se líbili, ale mě prostě ne a vůbec na nich nebylo vidět že hrajou tak dlouho….No měli výborného zpěváka s perfektním postojem ve vypjatých situacích ;-).
Festa Desperado – o nich jsme psali již před nedávnem v reportu ze Stíčan. Máme se opakovat? Ehm, no dobře, rychlý raw punk s ozvěnami Portlandu, vystoupení od vystoupení čím dál tím lepší.
Při jejich vystoupení se strhnul totální riot,lidi,kabely,mikrofony lítali vzduchem. Perfektní atmosféra, totální tlačenice a hluk.Lidi jak utržený ze řetězu. Pro mě to byla nejlepší kapela.
Bloodsuckers hrajou už dlouho,jsou z Belgie a drtí rychlý mince/grind. Díky tomu, že hrajou už dlouho, mělo jejich vystoupení fakt š?ávu, bohužel asi 3 vály. Potom se posral zpěvovej apec, který se snažili opravit. Bohužel opravování/výměna aparátu trvala dlouho, tak jsme byli našima souputníkama odveleni do auta.
Docela mě mrzí, že jsme nestihli HUMAN WASTE. Crust core ze Švédska. Přikládám hodnocení pana Barváka: „Mě se líbili.“
Cesta domů byla nekonečná. Do Mýta dvě hodiny a z Mýta do HK to samý. Po cestě, kdy jsme se na rovném úseku odvážili jet i padesátkou, jsme opatrně předjížděli stojící kamiony, který asi trochu podcenily přicházející zimu, uvízly v polovině kopce a na totálně zledovatělé silnici se už nerozjely. Hlavně jsme se po odjezdu ze Žďáru furt uklidňovali, že až sjedem z Vysočiny, bude to dobrý…… no, naše předpoklady se nepotvrdily a domů jsme dorazili asi v šest ráno.
Ale naštěstí má mozek takovou tu schopnost vypouštět po čase z paměti ty špatný zážitky a uchovává ty dobrý, takže s odstupem jednoho týdne si už nepamatujeme strasti cesty od omrzlin po obavy z návratu do vlastní a ne nemocniční postele a můžeme konstatovat, že to byla zase ve Žďáru suprová akce, kdy člověk zase vidí lidi, se kterýma se na akcích potkává už léta, kdy se může uvolnit, nechat si hlavu vypláchnout pořádným řevem a prostě zase načerpat nějakou tu energii pro pracovní týden, kdy se každej nemůže věnovat tomu, co by si představoval. Je to přece jen vždycky dost důležitý ujištění, že třpytivý závoj klamu, který denně útočí na naše vědomí a podvědomí nemá prsty úplně všude, že je zásadní žít dle vlastních priorit a ne podle těch, které byli někým vykonstruovány pro jeho prospěch, a které dělají z lidí „š?astné“, podmaněné ovce.
Více na old.czechcore.cz
|
