Občas se stává, že si koupím nějakou desku a při poslechu si v duchu říkám: "Co já bych dal za to, mít možnost slyšet tuhle kapelu na živo". Když potom zjistím, že ta kapela tady opravdu hraje, mám z toho obrovskou radost. Menší radost z toho ale musí mít páni pořadatelé. Ano, opět budu rejpat, protože návštěvnost posledních koncertů (o 1000 Travels of Jawaharlal se nebudu radši ani zmiňovat. 15 lidí je vážně ostuda a to polovina lidí přišla jen proto, že japonská kapela u nás nehraje zrovna každý den) je tak mizivá, že se tady možná nevyplatí ty koncerty dělat. Když vyšel leták s nabídkou 6ti koncertů na Sedmičce a Miladě, většinou jsem slyšel, že všichni si vybrali jen jeden koncert – Walls of Jericho a Undying. Je to pochopitelný, ale co když ty kapely nepřijedou? To potom nepůjdete na žádnej koncert? Jo, možná namítnete, že já jako Pražák to mam snadný, že nemusím nikam dlouze cestovat… Neberte to prosím jako chloubu, ale jako fakt, že i já jsem ochotnej tomu něco obětovat! Za necelej měsíc jsem, nebudu počítat Fluff, stihnul 6 koncertů a z toho jen 3 v Praze. Možná, že by bylo dobrý dělat jenom jeden koncert za rok, kde se sejde víc než průměrných 30 lidí. Naučte se vážit těchto aktivit! Je to vážně smutný… Ani já nejsem zbohatlík, ale na koncert peníze vždycky někde seženu (nekradu).
Nebudu to dál rozebírat. Sešlo se zase kolem 30ti lidí, vesměs starý známý tváře. Začíná se kvůli časový tísni nezvykle brzo (asi ve čtvrt na devět) a to předem ohlášenou kapelou Episode z Jindřichova Hradce. Do rytmu temného mosh metalu se pohupuje sotva 10 lidí, kteří jsou přítomni. Docela příjemná kapela, i když některý skladby mi celkem splývaly a moc mi tam neseděl ten zpěv. Nestihnul jsem první polovinu setu, protože jsem venku s ostatními postával v domnění, že jde teprve jen o zvukovku. Zahráli tak 20 minut, protože přijela ještě jedna skupina.
Tou skupinou byli Cameran z Rakouska, o kterých jsem nikdy předtím nic neslyšel. Nejeden kytarista valil oči, co si to chlapíci vybalili za sadu efektů! Oba kytaristi asi 20 pedálů, šlapátek a blikajících krabiček. Wow! Jejich set začínal famózním nástupem bubeníka, kterej měl občas místo pro sólo (s blikajícícm kopákem!), což nebývá u hardcore kapel zrovna zvykem. Ale to ještě nikdo nečekal, že zpěvák na nás vybalí xylofon nebo takový ty malý bubínky. Skvělá rock show! Ke konci se vytáhli zhruba 10ti minutovým songem při kterým bubeník upustil od paliček a chopil se tahací harmoniky. Výborná kapela, hrající živelný a hodně energický rock, při který se pár lidí bavilo víc než u té následující. Kdo je bude mít možnost někdy vidět, určitě na ně zajeďte! Mě určitě nevadilo, že ukrojili kus z času, o který mohli Himsa nebo Episode hrát déle.
Jako poslední se nám představili Himsa ze Seattlu. Celá kapela, až na metalově namalovaného zpěváka, s dlouhými vlasy a komplet v černém s namalovanými nehty. Čekal jsem brutální chaotickej metal hardcore, jaký jsem slýchal z alb předchozích, ale to, co zahráli byl regulérní heavy metal! Ovšem ne s uječeným, ale brutálním vokálem, který obstarával zpěvák, jehož košile byla cítit smrtí (resp. zápach jako když vytáhnete po půl století starý hadry z půdy). Po straně byl ještě větrák, u kterého se střídali basák s kytaristou a při pohledu na to, jak jim vlajou vlasy, jsem si vzpomněl na některý klipy Iron Maiden. Oba kytaristi hráli neuvěřitelný kytarový sólíčka (kam se hrabou Deadlock!), za to bubeník jako by se nudil. Pomalý, monotónní bicí, ale k heavy metalu sypačky nepatří. To mezi skladbami nedával moc najevo protože sypal jak blázen a kytaristi hráli ty největší metly. Jen mi nejde do hlavy, proč takhle nehráli pořád, proč jenom mezi songama, kdy zpěvák vtipkoval, abychom jim vykradli distro apod. Od začátku se v 5ti lidech rozjíždí mosh a lidi se baví i v tak malém počtu.
Pokud mě už nic nepřekvapí tak jako Cameran, byl tohle jeden z nejlepších koncertů tohoto roku! A kdo tam nebyl, a? lituje!
Jindra
Více na old.czechcore.cz
|
