(Day After Records)
Co napsat k jako recenzi na desku, která tady má dost slušnou reklamu a úvodníky na ní jsou skoro všude? Možná se budu trochu opakovat, tímto se omlouvám těm, co již měli možnost někde něco o téhle kapele číst, a ostatním za to, že zde budou možná slova a věty, které pak uvidí i jinde. Nejsem prostě slovíčkářský mág, abych si cucal z prstu všelijaká umělecká slovíčka.
Vždy, když se k něčemu přidá přívlastek emo, zpozorním, nebo? trpím trošku despektem k takovýmto spolkům, možná neoprávněně. Také jsem si vědom vkusu šéfa Day After rec., takže jsem váhal, zda-li se zakousnout do tohohle CD. No pak přišlo pro mě trošku překvapení, když mi Pe?a Švancara z Beer is not drink rec. říká, že je to svižný a opravdu pohodová muzika. Od někoho, kdo poslouchá a vydává spíše tu extrémnější muziku to potěší a tak jsem již neotálel a hned jsem si tohle CD u něho koupil. Hned úvodní zvuk mě překvapuje, žádné vyměklé kytary, vše řádně nabroušeno, nic ukňouraného, přímočarý a silný zpěv. S radostní kvituji úžasný zvuk, tahle deska je po zvukové stránce asi jedna z nej, co jsem slyšel. Ačkoliv jenom ve třech, přesto to nemá žádné mezery, žádná prázdná místa, zvuk je stálý a neztrácí na síle. Za tohle patří asi největší pochvala Ondřeji Ježkovi z OTK,který provedl mastering a který v tomhle směru odvedl výborný kus práce. Pro mě je úplně úžasná basa, pokud máte lepší aparaturu doma, tak si opravdu užijete, stojí to za to.
Tahle kapela dostala nálepku přímočarého a svižného emo coru. Je pravda, že to z téhle muziky cítit je. Avšak vznáší se nad tím vším jím jako stín, který nijak moc neškodí ani jiným vlivům. Hlavně ten třaskavý sound kapel typu Endstand je více než znatelný a to i díky úžasné base, neodpustím si ji opět připomenout. Ale abych tu nepsal jenom o ní, kapela jako celek má neuvěřitelnej drive, bicí jsou spolu z basou ti, kteří vše neúnavně táhnou a kytara to jakoby z dálky pozoruje a vždy ve správný okamžik vystoupí či doprovodí.
Tenhle počin se Mírovi opravdu povedl, no jako již mnohokrát. Myslím si, že tahle kapela bude aspirovat na nej show na letošním Fluff festu. Určitě se máme na co těšit od tohoto japonského tria. A schválně, kdo se dostanete k tomuhle albu, sledujte zpěv "Kojaka", podle MP3 jsem si myslel, že zpívají anglicky. Chyba lávky, japonsky, a muziku jako celek to hodně obzvláštňuje, ten projev je jiný, nezvyklý. Pro nás Evropany to je jistě zajímavá věc, když tak těžký jazyk jako se umí na jedničku zakomponovat do téhle muziky, u nějakého trash coru to nepoznáte, ale tady je vše mnohem více čitelné a klidně si můžete podle bookletu zpívat s nimi, pokud si tedy nepřerazíte jazyk. Takže v Plzni na jejich koncertě nebo o něco později v Praze na sedmičce, těšme se.
Více na old.czechcore.cz
|
