THIS TIME AROUND, OF NOBLE BLOOD, AWOKEN, TENFOLD TRUTH, NOVEMBER COMING FIRE, THE BREAK IN, THE LEGACY, KNUCKLEDUST
Tenhle koncert jsem navštívil na doporučení Sheepa, kterýho určitě znáte z pitu Fluff Festu. Mezi námi: ten člověk je totální gumovej panák, kterej poctivě odmakal práci v pitu na všech 8 kapel. Tahle recenze by měla být takovým malým seznámením s anglickým středoproudým hard corem, který pro mě byl až donedávna uzavřenou kapitolou. Kolik anglickejch hard core kapel znáte? Do podvědomí se dostávají většinou prasopaly, tough Stampin´ Groundy anebo podivně zahraný metaly, který si neváhaj zašpásovat se jménama pornohvězd z 80. let. Většina mladejch kapel nemá na to, zaplatit trajekt a tak jsou jejich možnosti uzavřený mezi břehy tohohle (pro mě donedávna hodně smradlavýho) ostrova. Scéna je tudíž dost soběstačná a tak i na domácí kapely přišlo ten večer asi 150 kluků a holek (ano… dívek, děvek a sekretářek tam byla dobrá třetina). Publikum různorodé. Od nihil metalistů přes Maiden klasiky, punkery, old schoolery až po vyžranýho vepřáka v mikině OLK.
První nastoupili This Time Around, který nepředvedli nic závratnýho. Asi nehrajou moc dlouho a tak bylo show hodně vlažný a jakoby rozsypaný. Old school s agresivním řevem, trochu mi to připomínalo Judge, ale závažnější závěry nechám na příště. Po týhle kapele jsem si nebyl pořád jistej, co mám očekávat. Původně jsem čekal odpolední matiné tak se třema kapelama a v polovině jsem se dozvěděl, že jsem v polovině a to už se začínaly ozývat moje záda. Mno… zpět do pitu. Druhej zásek obstarali Of Noble Blood, který mi až nápadně připomínali Born From Pain. Zpěvák byl stylově zrzek a tak bych je spíš typoval na Maastricht. Spíš než na muziku se začínám soustředit na to, co se děje v kotli. Totální pastva pro oči. Odpolední sezení u čaje a vybraná mluva zůstala britskou minulostí. Dnešní ostrovní mládež se baví o něco razantněji a těch 15 chlapců a dívek v pitu by s přehledem strčili do kapsy leckterého profesionálního B boye. Už jsem si začínal myslet, že zůstaneme při zemi, ale to jsem se šeredně mýlil. Nastupují totiž Awoken a já zůstávám přibit k zemi a s otevřeným chřtánem sleduju celej set. Mix Caliban, Bleeding Through, Himsa a nesmím zapomenout legendární Disembodied. Pit postavenej do čtverce připomíná marnej pokus uniknout hlava nehlava z pekla vyobrazenýho na středověkým obrazu. Mohutný sing alongy, headwalking, zkrátka zábava graduje (3x). Brzo se s touhle kapelou budete moct seznámit na CD, který by co nevidět mělo vyjít na Let It Burn. Ufff. Sheep mi konečně dodává line up dnešního večera a já s hrůzou zjiš?uju, že mě čeká ještě 5 kapel. Pozitivním aspektem zůstává, že jsem zaplatil pouze 3 libry vstup. Ale co se to děje? Na pódiu si ladí kytaru chlap s vlasama do pasu. Druhá kytara je Ken Olden? Ne není to Ken Olden. Ten by si nikdy nevzal tričko Suffocation. Černej jak bota ale je a na hip hop nevypadá. Co že? Zpěvák vypadá jako by vypadl z promo fotky Motley Crue. Ofina, vlasy na ramena (melír samozřejmě nechybí) a nahoře vyfoukaný nahoru. Počítám, že tahle paráda stála tak 15 liber a 4 hodiny u kadeřníka. Tahle kapela se jmenuje Tenfold Truth a glam rock to není. Fakt jsem se musel smát, kontrastu mezi image a hudbou, která byla nekompromisním hurikánem ve stylu Dragbody nebo starejch 18 Visions. Vrtule, parohy a mosh (5x). Jenže můj vrchol večera přichází až teď. Když hráli November Coming Fire s Darkest Hour v Margate, tak jsem jsem je prospal ve vanu. Ó Všemohoucí, jaká to byla chyba! Čas však nevrátíš, ale CD koupíš. NCF jsou velice zvláštní směsicí všeho možnýho, co znáte odjinud. Zabaleno však do velice decentního obalu vzniká hodně originální masáž. NCF jsou z Canterbury, kde je hodně silná scéna, jsou na ostrově popuární a podle toho vypadá kotel. Hned v úvodní Transgression řve asi 80 lidí „In darkness we stand, divided we fall!“, mně běhá mráz po zádech a zpěvák Gareth navíc vypadá jako mladej Hitler bez mušky. Dejte dohromady New Day Rising, Asschapel, As I Lay Dying, Bleeding Through a přidejte hodně hysterie a octu. To jsou NCF. V pauze se bavím se Sheepem, kterej chce rozjet novej fanzin o veganství. V Anglii je hodně lidí sXe, ale hodně málo vegetariánů a to i navzdory tomu, že Anglie je rájem vegetariánů. Kdo navštívil jakejkoliv anglickej suermarket, ten mi jistě dá za pravdu. Následující The Break In jsou Terror jak vyšitý s trochou moshe. Je to dobře zahraný, kotel taky dobrej, ale já už jsem opravdu unavenej a záda mě bolej jak sviň. Víc jak 3 kapely je vždycky sebevražda. Počkám ještě na The Legacy a zabalím to. Legacy jsou nová sXe youth crew senzace. Po rozpadu velice populárních The Last Chance, který měli vydat CD na JTTP jsou společně se Spitfire Down novou nadějí brit youth crew. Klasická show se spoustou sing alongů, circle pitu a voexovanejma hrozičema. Sranda, ale únava je silnější než já a tak si nechávám Knuckledust napříště (stejně mně nikdy nebavili). Moje noční kroky ještě směřujou do internet café, abych byl v obraze, pak spánek ve vanu na parkovišti a druhej den hurá na letiště.
Více na old.czechcore.cz
|
