(Alternative Tentacles)
Nad rozhodovacími procesy s jakými vybírá Jello Biafra kapely do své stáje si láme hlavu kde kdo. Nedávno při recenzy na Dash rip rock byl AT vtipně a výstižně nazván „labelem pro celou rodinu“. Biafrova úchylka pro country je známa od časů spolupráce s Mojo Nixon a svým způsobem ani nepřekvapí metalem vonící (a politikou nahlodané) mlátičky (např. Skarp).
Ovšem racionálně se dohledat klíče, jehož pomocí se ocitla Kanaďanka ANI KYD na AT, nedokážu. Hned při prvním kousku vám ušní bubínky začnou atakovat hard rockové a na prehistorický metal orientované rify. Kdyby měly trošku modernější zvuk a zněly rychleji, nebál bych se je přirovnat k produkci kapel jako Benedection nebo Mastodon. Aby toho nebylo málo chvílemi si člověk připadá jako v dobách, kdy grungové kapely lámaly žebříčky hitparád. Mohlo by se zdát, a taky jsem to očekával, že písničky budou v závěru končit utopené sólovými vyhrávkami. Ale není tomu tak. Hudba AK je postavena na poctivě se opakujících a pozvolna vrstvících se rifech. Nebál by se použít slůvka minimalismus. To celé má jeden cíl nechat vyniknout opravdu bohatému a sytému hlasu Paní zpěvačky, která s bravurou zvládá nepřeberné množství hlasových poloh – od melodického zpěvu po vpravdě hrdelní záležitosti. V každém případě to vždy hudbu posouvá o notný kus dál. Sympatické je, že ani v částech, kde jsou použity smyčče, nesklouzává k patetickému po opeře volajícímu zpěvu. Namátkou zvládne psychidelicky laděné kousky s bravurou Janis Joplin, podobně jako metalový chrapot či folkové a akusticky zahrané balady. Chvílemi to vypadá, že kapela angažovala na každou písničku profesionálku z daného žánru. Ač AK zcela nekoresponduje s mým hudebním vkusem, musím uznat, že holka je fakt talent. Naopak AK se spojila s chlapci ze známých metalových kapel jako Death, Fear Factory a Strapping Young Lad. Mimochodem, když jsem otevřel booklet, působil na mě jako by si společné dostaveníčko dali Cradle of filth s Hororpops:)
Z uvedeného je patrné, že celé album je poměrně rozmanité. Přesto se při celkovém dojmu z poslechu nemůžu ubránit vtíravému pocitu, že by kapela sklidila solidní aplaus především od rockového publika. Pojítko s ostatními kapelami z AT jsem se snažil najít alespoň v textech. Žádnou politiku však nečekejte. Tužby a přání slečny/paní? AK jsou sepsány vpravdě jednoduše. Opravdu si dokáži představit kvalitnější uměleckou transformaci než jsou monotónně se opakující slova jako „taste my lips“ nebo „love me, love me“. A tak jsem jediné pojítko našel v úvodu „My 1st kill“, jehož první polovina je pojata v duchu totálního hc alá Minor Threat.
Jak si tak pobrukuji „Jello, Jello, něco normálního by to chtělo“, otevřu stránku AT a zřím, že AK je jediné Biafrou produkované „non-Jello“ album. A tak si říkám, že by v tom byla skrytá motivace. Ona AK nevypadá věru zle.
by DEaFEKT
Alternative Tentacles
Více na old.czechcore.cz
|
