11.8.2002 Jugendhaus Rosswein
Další prapodivná sešlost... tudíž já, Ondra a jeho mazlík Oplík, Lógr, magická Lili (královna hip hopu, toužící vidět heavy metal dle jejích představ, což obnáší kožené kalhoty, melírovaný pudlík a knírek) a Aga, která asi ve 13:00 zahlásila, že je neděle a v tento den startuje Thomas, východoněmecký hardcore leader, koncerty o něco dříve než obvykle. A kdo mě zná, ten ví o mém labilním nervovém systému, který funguje asi jako domino efekt. V mém případě končí u svěračů.
Cestou se nějak významně zabývat nebudu i když i to patří ke koncertu... snad jen, že pro tentokrát jsme byli ušetřeni odstavení do garáže a letmých dotyků pana NSDAP v hygienických gumových rukavicích.
Rosswein 17:00. Jsme tu včas a stíháme všechny polibky od známých i neznámých. Novinkou je pro mě nový prostor Jugendhausu, o poznání větší než ten starý. Lehce připomíná pražskou Sedmičku, není ale tak členitý, má vyšší strop a ve finále prý bez problémů pojal 240 platících jurgenů.
Asi v 18:00 jsou k mání Italové Strange Corner... moje labilita je ta tam a začínám opět poci?ovat onen pocit svobody, který mi koncerty přináší. Špage?áci trousí zdařilou taškařici v rytmu starejch Clevo kapel, ale ne tak tough, jak by se patřilo. Zpěvák, malej Vendelín, běhá jak o život, ale myslím, že leckterej rockovej zvukař z Bohemie by mu vyčinil za to, že používá mikrofon místo kladívka. Fpoho set i když možná trochu delší než by se na tak „velkým“ koncertě patřilo.
Následuje puclík Zoli a Newborn. Ti měli před sebou posledních pět koncertů na turné a bohužel i vůbec. Díky názorovým neshodám se totiž rozpadají a jednotliví členové již brousí své propriety pro nové projekty.
Vidina budoucnosti se zřejmě podepsala na celém koncertu. Newborn sice zahráli všechny hity, který se od nich očekávaly, ale celkově to byla hodně vlažná show a talent to nezachránil. Basák se sice snažil, ale jak jsem tak koukal na Béňu... tak tomu se rozhodně nezavděčil, spíš naopak.
To Majority Rule to vzali pěkně od podlahy. Vzpomenu si na nějaký podobný show? To už je hodně dávno! Možná kdybych měl možnost kroutit časem, vypotil bych Botch vs. Zegota. Ale ve třech?... Nevídaný. Světla utlumený na minimum Today Is the Day... Austin nákrok a mrazení. K tomuhle nepotřebujete žádnou posranou chemii a stejně se přistihnete jak žijete v chaotickým rytmu. Bomba... a dejte si recenzi, ta mluví za vše.
A teď... hlavní důvod našeho zájezdu. Darkest Hour. Miluju je... jejich punk přístup k metalu. Mimo pódium spíš introverti, absolutní loseři, hrající dokonalej mix At the Gates, In Flames a Iron Maiden. Dokonce jsem s nima domluvil rozhovor, ale sešlo z něj, protože to byl koncert a né dýchánek. Takže někdy přes net do Reskatoru č.4?
Party začíná... všechno dvakrát rychlejc než z desek, všechny ty smradlavý boty a půl roku nepraný gatě v pohybu. I kdybyste byli Terminator, nemáte šanci sledovat jednoho každýho z nich. Hardcoristi, který bez jedinýho zaváhání obrátí svojí identitu naruby a během vteřiny na vás vybalí show typu Backyard Babies včetně prskání vody, střílení skrze paličky a hlavně komunikace s námi, kteří jsme stáli pod pódiem. DH jsou důkazem toho jak udělat z koncertu párty. Bez ohledu na to jak revoluční jsou naše myšlenky, na koncerty se chodíme bavit a seriózní část našich já a? klidně počká venku... vždy? i ona si užije až až. Miluju je. Jsou 100%. Jak muzikanti, tak lidi. A že jsou na Victory? Na to seru. Bavil jsem se s Mikem a znám jeho pohnutky. Já bych tam nešel, ale respektuju to stejně jako on respektuje Kevorkian na Hopewell:-)
Po týhle annihilaci ještě nastoupili, ten večer asi nejpopulárnější, As Friends Rust. Jak jsem již napsal v recenzi... bez Moyala je tahle kapela poloviční a byla by křivda, kdybych nenapsal, že novej zpěvák jel jak o život. Nic méně fluidum AFR je to tam a já zůstanu u poslechu zatím posledního CD.
Kožený kalhoty ani ostatní „povinné“ položky se nekonaly avšak Lili zhodnotila akci jako zdařilou, s čímž všichni beze zbytku souhlasíme a tudíž nás čekala už jen tortura domů, paprikový chipsy, dřevěnej jazyk a polomrtvý kurvy ve výlohách za hranicema... ale to je jinej příběh!
Více na old.czechcore.cz
|
