Victory records
Vampýří kult se ujal v poslední době docela zdatně a tak uvítejme v kryptě zavánějící letitou zatuchlinou z hnijících dubovejch penálů dalších pět přírůstků, jejichž příchod byl pln očekávání v naději konečné decimace všech dosud odporně teplých těl. Modelce z obalu tu její protézu ale nevěřte. Když jí nebudete čumět na prsa, lehce se dopočítáte, že je falešná, jak její zuby z pouti a je tu jen tak do počtu jakožto prodejní trik. Moc rád bych si zalistoval bookletem, leč v promo verzi ho nahradil dvoulistý cár plný marketingových žvástů, které rozumně uvažujícímu typovi jako je snad většina z vás, navodí v lepším případě úsměv na tváři. Koho tohle kurva zajímá! Pro vaší útěchu je třeba dodat, že v regulerní prodejní verzi budete těchto blábolů ušetřeni a tak nebude zhola nic odvádět vaši pozornost od tohoto parádního dílka, které dokáže mluvit samo za sebe vytvořenými hodnotami namísto zběsilých formulací škatulek pro zalíbení se vlastně úplně každému, kdo by s deskou potencionálně mohl příjít do styku.
Jestliže předchozí Suicide Notes And Butterfly Kisses směřovala do stejných vod, které brázdí Darkest Hour s tím, že byli přeci jen o nějaký ten krok pozadu, máme tu s novou nahrávkou epesní heavymetalový opus znějící mnohem sladším tónem, měkčeji a líbivěji s toliko populárními popěvky v duchu Thursday a jim podobným.
Duchařská návštěva nočního hřbitova vás kopne hlavou napřed do krouhačky jako prase, smrdící severským větříkem na vlně trilkující kytarové onanie. Teď už by se mohlo stát cokoliv a desku nevypnete ani za nic v očekávání toho, co vás ještě nemine. První singl z alba The Curse nese název Right side of the bed a je jasné, proč padla volba právě na něj. Téměř až rockově znějící kousek otvírá kapelu publiku, které zná ten zaručeně pravý hardcore z televize. Tomu bylo místy podřízeno i nastavení vokálu, pro které mě momentálně nenapadá žádné lepší označení než "mainstreamové". Já mu ale i přesto nedokážu nic upřít. Má být líbivý, a tak jsem se stal i já jeho obětí. Probírá mě ale You eclipsed by me. Jen doufám že nu-metalistova palice se nyní rozskakuje. Jo hošánku, nejdřív je trénink... Když už máme pole vyklizeno a není kdo by se potácel s nekoordinovaným cukáním po parketu, je čas na žhavý ploužáček The remembrance ballad. Song, který by snesl i lecjaký diskotékový set, a tak se vlním... An interlude učiní instrumentální předěl a pokračuje heavymetalová jízda se škrcením vysokých strun v silném tandemu songů Corseting a Demonology and heartache, která je asi nejblíže předešlé tvorbě na Suicide Notes And Butterfly Kisses. Zpěv, tedy ne v těch opravdu zpívaných partech, tu nedává jinou možnost než si upamatovat na Bleeding Through. S takovou se rozjíždí i plíživě tajemná nakřapaná sekanice My sanity on the funeral pyre evokující skomírající životy posledních zbytků člověčinou zavánějící rasy. Závěr už je jasným tancem na hrobech opěvující v akurátním tempu vás samotné za to, že máte stále ještě kuráž odhalovat nové směry, kterými se dnešní hardcore porůznu ubírá. Jste-li zastánci názoru, že kombinování těžšího kalibru s dobře zvládnutými melodiemi nesoucími různorodou náladu je przněním obojího, asi s novými Atreyu kamarádi nebudete. Kapela udělala veliký krok kupředu a a? už je to celé myšleno upřímně od srdce nebo jako obchodní tah, The Curse je deskou po mnoha stránkách výtečnou hodící se pro mnohé situace.
Více na old.czechcore.cz
|
