(Fat Wreck Chords)
Většina z nás jistě ví, co za kapely produkuje tenhle label a čím se proslavil. A když
vedle toho položím album Against Me!, je to jaksi mimo vsechny hlavní pilíře, na než jsme u fat wrecku zvyklí. A musím říct, že jsem byl tímhle šáhnutím "vedle" z jejich strany mile překvapen. Takže když už tenhle label, tak punk. Ale tohle není tuctová a ani nijak lety prověřená věc, i když možná trochu jo. Ve mně, když slyším tohle labum, sílí vzpomínka, když jsem jako začínající punk poslouchal všelijaké punkové výběry s kapelama ze sedmdesátých let a začátku osmdesátých z Anglie. Okamžitě jsem si vzpoměl na Blondie nebo na 999. Vše je to ale zahrané z mnohem větším drivem a z novátorskými postupy. Ve všem jem malinko načichlý popík, ale ne žádné sladké loudáky dneška. Tak trochu šedesátá léta se svými kytarovkami, asi tam bych hledal ten správnej popis pro zvuk tohohle alba. A ještě navíc je ze všeho cítit duch Igiho Poppaa kapel jako Mutiny nebo The Tofu Love Progs. Asi namítnete, že je to zvláštní spojení, ale má to takovou tu neurvalost od Igiho a tu travelerskou odbytost zmiňovaných kapel. Tohle je prostě jak "cesta do pravěku", tyhle týpci prostě objevovali, co dělalo muziku po ta léta muzikou, pokaždé něco vyjmuli, použili, konečným výsledkem je nadneseně řečeno "saloní" punk, ale to berte jako nadsázku. U tohohle CD si každý přijde na své, nebudete to poslouchat jednou, ale dvakrát, třikrát, několikrát, a pořád se budete nechávat překvapovat. A kdo se nebude pohupovat v bocích u jedenáctého songu, vyloženě taneční song ve dvou, vzít svou milou a milého a pěkně punkově si zaploužít, doporučuji.
Více na old.czechcore.cz
|
