Vypouštím rozhovor s Ondrou (Dead Heroes Records), který vyšel v šestém čísle fun-zinu HOW CAN LIMO KID KILL YOUR DREAMS?, rozhovor je tímto dostupný i ve světě jedniček a nul. Pamětníci si zcela určitě budou pamatovat label Drugs Kill Your Mind a právě na jeho troskách vznikl Dead Heroes Records, který dělají bráchové Pepa s Ondrou. Nedalo mi to, a protože mám dojem, že tenhle sympatický DIY label je v ČR trochu v ústraní, napsal jsem Ondrovi a po emailu vzniklo povídání, které máš před sebou. Pokud sleduješ rychlý hardcore-punk, samozřejmě neváhej a mrkni na web Dead Heroes.

Novinkou na DEAD HEROES je re-press THE AFTERNOON GENTLEMEN - s/t 12"LP, tentokrát na bílém 140g vinylu a samozřejmě s gatefold obalem. Gents odehrají pár posledních US koncertů Weekend Nachos, společně s Gets Worse. Další aktuální tituly na labelu jsou THE AFTERNOON GENTLEMEN // LYCANTHROPHY split 10", v/a tribute to SPAZZ 12"LP, SICKMARK s/t II. 7"EP a v přípravě je FAMINE "Razzin .. " single sided 12"LP.

Více na deadheroeslabel.bandcamp.com / deadheroeslabel.bigcartel.com / deadheroes.cz.

Otázky: Samuel. Odpovědi: Ondra.

Ahoj Ondro, zdravím Tě a na začátek našeho rozhovoru se nevyhnu klasické „startovní“ otázce: Jak by představil sám sebe? Co očekávat od Dead Heroes records?

Ahoj Honzo, předně velká omluva za solidní skluz ohledně tohoto rozhovoru. Moc moc díky za trpělivost. Na začátek, jmenuju se Ondra a jsem úplně normální týpek, kterej se snadno ztratí v davu svým zevnějškem, ale s trošku radikálníma názorama, na který jsem mnohokrát dojel. Musím ale poctivě přiznat, že s postupem času se pomalu, ale jistě obrušujou hrany a ty rohy už nejsou tak ostrý, jako bývaly dřív :)

Mám na starosti zahraniční sekci Dead Heroes labelu, což v základě znamená veškerou komunikaci mimo ČR. Aktuálně jsem čerstvě zpátky na Ostrovech a snažím se dostat ze slušnýho nachlazení, který jsem si (nejen já) dovezl z Bristolu, kde jsme byli podpořit každoroční Subvert Fest, pořádanej lidma z Bastard Squad Collectivu (http://bastardsquadcollective.wordpress.com). Bohužel jsem si ne tak dobře uvědomil následky novýho zákona o squattingu, který se během mé nepřítomnosti v celým UK uzákonil. Bohužel se nám nepodařilo sehnat noclech na místě, tudíž jsme byli nuceni zevlovat po městě v mezinárodní sestavě. Pablo (španělskej grinder), Erika (brazilsko-japonská crusterka) a moje maličkost, až do odjezdu prvních ranních vlaků/autobusů směr Londýn/Cardiff. Fakt to byla sranda, jen to odnesly naše dýchací cesty.

Od Dead Heroes můžeš očekávat v podstatě cokoliv, jsme v tom dva a každej máme trochu jiný vidění, jak by to mělo šlapat. Je pravda, že většina věcí, námi vydaných, je o rychlým big-beatu ala Sheeva Yoga, Lycanthrophy, The Afternoon Gentlemen, Chiens, etc…, nebo thrashovkách typu The Shining / D.F.C. / L.e.ä.r.n.! Dovolím si říct, že jsme tak trochu zaplácli místo po Badman records, o kterých taky vůbec nebylo slyšet, ale vydávali netradiční a hodně sympatický věci. Respekt lidem, co ho dělali (R.I.P.).

V poslední době jsem měl dost nutkání pomoct i dvěma holčinám, který produkujou absolutně odlišnej styl než který D.H.R. za normálních okolností podporuje. Mluvím o country-folku s akustickou kytarou a jemným dívčím hlasem. Obě jsem několikrát viděl performovat live a bylo to super. Nejspíš by bylo nejrozumnější na tyhle vybrnkávačky ošéfovat nějakej sub-label, ale zdá se mi to dost časově komplikovaný, když to máš jen jako aktivitu. Myslím, že už máme plný ruce práce s jedním labelem, takže to necháme někomu dalšímu :)                

Jste opravdu „Dead Heroes“? Jak ten název vznikl a proč jste se vlastně přejmenovali? Myslím, že původní název byl jiný, že?

Koukám, že hnedka od začátku to rozjíždíš naplno. Pokud budu mluvit za sebe, tak ten název labelu "částečně" odpovídá tomu, co mě posledních pár let provází. Nekonečný spory, který jsem vedl s hlavním manažerem v předešlý práci, prosazování lepších podmínek pro lidi kolem, to všechno by bylo samo o sobě na nějakou menší knížku. Tyhle srandy mě naučily, že lidi si můžou vymyslet a hodit ti na hrb úplně neskutečný věci. Byly okamžiky, kdy jsem na mítincích právě s tímto chlapíkem opravdu nechápal a s otevřenou hubou poslouchal dokonce i nařčení ze sexuálního harašmentu - což byla samozřejmě nafouknutá bublina. Opět se potvrdilo to, co už bylo mnohokrát řečeno – když se snažíš opravdu někomu pomoct, tak většinou nakonec skončíš jako ten největší čurák stejně ty, což se taky stalo. A lidi co neznají celou pravdu, jen útržky z povídání, tě pak pomlouvají za zády.

To "částečně" potvrzuje, matně si vzpomínám na cestu z koncertu Ilegality + dalších ve Svitavách x let zpátky, kdy nás na vlakáči vychytali plešky v menší přesile a já si nechal odřezat pracně přišitou nášivku DOOM "Police Bastards". Takže si asi každej udělejte obrázek sám. Já to vidím na plichtu.

Přejmenování a novej název je spíš otázka na bratra. Stalo se tak někdy v době, kdy jsem odjel poprvé do UK. Původní název labelu byl Drugs Kill Your Mind (možná dokonce někdo z vás najde nějaký DKYM nahrávky ve své sbírce :)), kterej jsme používali odhadem cca 5-6 let. Pod touhle značkou vyšlo pár kazetových verzí desek od provařených kapel jako Tear It Up, From Ashes Rise / Victims split, 9 Shocks Terror, které původně vyšly u Havoc records na vinylu. Později se objevily i nějaký 7"EP a 12"LP asfalty v kolaboraci např. Full Bladder / Crucify Yourself split, Space to Being / Taste of Flesh split, Bingo / Sika split, More Bad News / SheevaYoga split, Herodishonest "Climbing up on the way down" 7"EP a další. Taky si spousta lidí spojovala název labelu s tím, že jsme straight edge, což jsme bohužel pro ně nebyli, tudíž to vyvolávalo spoustu matoucích statementů, což byl pravděpodobně jeden z hlavních důvodů pro změnu názvu. Mně osobně je v podstatě jedno, jak se label jmenuje. Důležitý je, na jakých principech funguje.

Jste tedy dva bráchové, jeden v ČR a Ty v Anglii. Jak fungujete takhle na dálku a jak máte rozdělený funkce?

Přesně jak říkáš. Brácha Pepa, jinak zpěvák brněnských Tummo - čuz chlapi! (rovněž bývalej frontman Space to Being nebo Gospel of the Future), to má na starosti v ČR a já se snažím o něco jako promotion na Ostrovech. Představ si, že po koncertě lidem rozdáváš letáčky s infem o labelu nebo o věcech labelem vydaných a snažíš se o tom s nima pokecat. Občas je to fakt pohodička a poznáš zajímavé lidi. Na druhou stranu narazíš i na lidi, co tě prostě pošlou do hajzlu a nezajímá je to. S tím samozřejmě musíš počítat. Ohledně fungování si asi každej může udělat představu sám. Když něco funguje takhle na dálku, je to z 99% většinou průser. Pokud se tomu naplno nevěnuješ, tak se to samozřejmě někde negativně musí odrazit. Oba dva máme klasickou práci a další aktivity, který nám zabírají spoustu času. Bohužel právě ten volnej čas, kterej jsme předtím mohli věnovat labelu a všem věcem kolem toho. Další komplikovaná věc je, že já mám u sebe jen malý množství našich věcí a proto musím odkazovat většinu lidí na bratra, speciálně ohledně výměn a objednávek. Tohle všechno platí hlavně pro lidi zvenku, snažím se to pořešit komunikačně (je pravda, že moje angličtina je o trochu lepší než bratrova, ale i on by to samozřejmě zvládl, kdyby na to měl čas), ale na konci je vždy ta nejdůležitější věc zabalit a poslat balík tomu, kdo si ho objednal. Tohle já už bohužel ovlivnit nemůžu. V dnešní uspěchané době, která je ovládaná magickým slůvkem „facebook“, všichni jednoduše očekávají okamžitou odpověď a nejrychlejší vyřízení. Já to chápu a i sám na sobě pozoruju, že mám podobný nároky. Na druhou stranu se dokážu vcítit do situace někoho, kdo celej tejden od pondělka do pátku maká od rána do 5-6 p.m., a jediná možnost dostat se s balíkem na poštu je o víkendu zrovna v době, kdy by měl makat na baráku. Věřím, že lidi co dělají label podobně jako my, přesně vědí, o čem mluvím. Tímto bych chtěl poděkovat všem, kteří s námi měli a pořád mají, dost trpělivosti a podporuji nás v tom, co děláme. Díky moc, znamená to pro nás opravdu hodně!

Neoddělitelnou součásti propagace labelu je v dnešní době web s internetovým obchodem. Ani my jsme nebyli výjimkou a šlapali po stejné pěšině, jako mnoho dalších před námi. Vše započalo s myspace profilem, kterej sice ztratil na aktuálnosti ale pořád je aktivní, takže pro skalní fanoušky tohoto internetového portálu - koukněte na www.myspace.com/deadheroesmusiclabel. Je tam pořád možnost si poslechnout starší věci co jsme vydali. O nějakou dobu později se objevil Dead Heroes blog - deadheroeslabel.blogspot.co.uk (v primitivní angličtině), kterej měl suplovat webový stránky. V podstatě ve stejnou dobu jako blog se objevil i limitovaný e-shop na bigcartelu - deadheroeslabel.bigcartel.com, vytvořenej hlavně pro potřeby lidí zvenku, kteří měli zájem o věci vydané Dead Heroes. A protože v té době jsem měl aktivní paypal jen já. Jak jsem už zmínil dříve, e-shop byl a stále je, limitovanej počtem položek, což se dá ustát u labelu ale bez šance u distra. Proto byla jen otázka času, kdy se objeví první regulerní webovky našeho labelu. Počkej, teď se mě vybavuje, že to první pokus o web nebyl. Úplně první byl na náš předešlý label Drugs Kill Your Mind – www.chewing-gum.cz/dkym, kterej byl bohužel zrušenej zánikem domovské adresy, což s odstupem času vnímám jako velkou škodu. No ale abych se vrátil zpátky k tomu webu s e-shopem, adresa je www.deadheroes.cz aje to klasika od Sonic(a), stejná jako třeba weby Insane Society, Phobia records nebo Gasmask records. Ještě není všechno z naší strany vyladěno do detailu ale jsem rád, že se začalo s webem něco dít. Takže určitě budeme rádi, když se na stránky kouknete a případně dáte echo co vás na nich nejvíc sere nebo na čem máme ještě máknout. Všechny feedbacky jsou vítané!

Jinak pravidelně každej rok se snažím dorazit na celý léto domů a pomoct bratrovi objet všechny tradiční fesťáky jako Obscene Extreme, Fluff Fest a Play Fast or Don’t Fest. Což pro mě z 99% bohužel přináší ukončení pracovního poměru a po návratu hledání nové práce. Žádnej med to teda není.

Podle jakých měřítek si vybíráte kapely? Máte nějaké „desatero“, co musí kapela splňovat nebo má kapela „naprostou svobodu“?

Každá kapela, která chce vycházet na Dead Heroes, se musí upsat vlastní krví. Proto jsme si na tyto kontrakty pořídili speciální šanon, s pentagramem na předni straně. A upřímně řečeno, ukončit tuto smlouvu může kapela jen vlastní smrtí - viz. Atomgevitter, Still Strong, FxPxOx, Choice of Your Own, George Harrison, LxExAxRxNx!, Duckstab, Valhalla Pacifists, no a chronologicky posledními jsou Waking the Dead z Holandska. Jak sám vidíš, není to pro kapely vůbec jednoduchý :)

Ale teď vážně. Asi tě zklamu ale žádný speciální desatero nemáme. Kapela nás prostě musí nějak zaujmout. Buď svojí muzikou nebo svými názory anebo nejlíp obojím dohromady. Něco jako láska na první pohled. Pic, dostaneš ránu do hlavy a už se vezeš. Osobně mám hrozně rád kapely, co jsou tak trochu mimo "hlavní" proud a něčím se odlišujou. Tohle přesně vystihuje naše seznámení například s kapelou Atomgevitter ze Skotska. Neskutečně přátelští, fajn lidi. Jejich koncerty byly opravdu strhujícím zážitkem, alespoň pro mě :) No a takhle můžeme pokračovat kapelu po kapele.

Mimochodem, nejsem žádnej extra fanda toho, když kapela bere label jen jako investora. Taky je fajn když to, co dělá label pro kapelu, se snaží i kapela dělat pro label. Od vzájemné podpory a propagace, až po aktivní komunikaci při výrobě desky. Vždycky mě mnohem víc baví, když vydávání nové desky vnímají obě strany jako vzájemnou spolupráci a nejenom jako "investici" ze strany labelu. Je to samozřejmě i otázka financí. Moc rádi bychom podpořili mnohem pestřejší spektrum kapel ale jednoduše – nejsou na to "love". Věřím, že větší labely, který mají další významnej "income" v podobě prodeje tuny merche si to mohou dovolit. My to bohužel časově nezvládáme. Ať už naší leností nebo nedostatkem času.

Vždycky když musím záporně odpovědět na nabídky od kapel, snažím se jim doporučit někoho dalšího, kdo by podle mě mohl mít o vydání desky zájem. Stále častěji si myslím, že by si kapely měly vydávat své desky sami nebo se částečně podílet na nějaký mezinárodní kolaboraci. Kapela investuje do sebe a má o poznání větší šanci desky udat mezi lidi na jejich koncertech než label přes mailorder. Tímto doporučuju všem mladejm, začínajícím kapelám, ať se nebojí investovat do sebe a vydat si desku na vlastní náklady. Pokud tomu co dělají opravdu věří, neměl by být velký problém těch pár tisícovek z vlastní kapsy vytáhnout. V dnešní době už není takový problém udělat malej náklad a zaplatit za vinyl. Všechno ostatní se dá vyrobit vlastní rukou.

Label – distro vs. velice rychlá doba v dnešních dnech. Vnímáte ostatní labely jako kamarády nebo co myslíte? Funguje pojem „konkurence“ i v hardcore punku?

V mých očích určitě nevidím ostatní labely jako konkurenci a už vůbec ne nás, jako konkurenci pro ně. Popravdě řečeno, já se soustředím na propagaci labelu v zahraničí, takže toho moc o situaci dnešních dnů v ČR nevím. Ale doufám že potěším všechny u nás tím, že v zahraničí má česká "scéna" nebo jak chceš tuhle komunitu nazývat, slušný renomé. Pro spoustu lidí, který jsem na Ostrovech potkal je doslova životním snem navštívit český fesťáky Play Fast or Don't nebo Obscene Extreme. Hlavně teda ten první má, nejen pro Brity, magický kouzlo. Mimochodem, u těch, kterým se sen splnil, se tento zážitek odrazí i v jejich textech, viz. Atomck "No sleep til Trutnov" - http://atomck.bandcamp.com/track/no-sleep-til-trutnov. 

Lidi z labelů, který známe osobně, za kámoše samozřejmě považujeme. Ale musím říct, že na druhou stranu, já spoustu lidí v ČR neznám osobně. Bohužel neni ani moc příležitostí (z mojí strany) se s nimi potkat. Maximálně na nějakým festu přes léto a tam je to, jak každý zná, dost hektický. Máme dobrý vztahy i s labelama zvenku a rádi s nima vydáváme i měníme desky. Ty výměny nejčastěji probíhají na už zmíněných festivalech. Rádi bychom měnili mnohem víc (zajímavých nabídek je spousta), ale ceny za poštu jsou v dnešní době absolutně neskutečný, takže se toho až tak moc neděje. Jak už jsem zmínil, rádi vydáváme desky v mezinárodních kolaboracích. Což přináší spoustu pozitivních aspektů. Jak pro kapelu, tak i pro label. Dobrou distribuci desek v zahraničí a šanci pro český kapely, dostat se do povědomí zahraničních promoterů a hlavně posluchačů. Vřele doporučuju!!! Osobně si nesmírně vážím každýho, kdo se pustí na tu strastiplnou cestu vydáváni desek. Záměrně píšu “strastiplnou cestu”.

Kam by jsi se chtěl s labelem dostat? Co to pro Tebe vlastně znamené „dělat label“?

Určitě bychom chtěli, aby se label dokázal sám uživit bez dalších extra dotací z naší strany, což se bohužel pořád neděje a každej novej release platím z vlastní kapsy. Jak už bylo 1000x řečeno: důležitá je cesta, né cíl. Takže doufám, že nám to ještě nějakou chvíli vydrží. Mě osobně to fakt baví, mám to prostě rád. Dává mi to šanci potkat se s dalšíma lidma, kteří maji podobný zájmy jako já. Spousta skvělejch zážitků, hlavně v počátcích - kompletování a ruční lepení obalů desek v nákladu 500ks nebo kopírování a ruční kompletace 100 stránkovýho zinu. Noční nájezdy na kopírku ve sborovně místní střední školy, kde jsem makal. Na takový akce se nezapomíná. 

Jaký je Tvůj pohled na labely, kterým zajišťují mainstream firmy distribuci? Máš s tím problém?

Nebudu a ani nechci tady pranýřovat někoho za to, že si našel svoji cestu. Ty labely dobře vědí, proč jim nabídly svoje produkty k distribuci a co jim to přineslo - jednoduše se s toho stala klasická práce. V podstatě se držim názoru, ať si každej dělá co chce, když s tim neobtěžuje ostatní. Byla doba, kdy sis mohl koupit některý naše releasy i ve Spillers records (http://www.spillersrecords.co.uk/), se kterýma se jednalo absolutně stejně jako třeba s klasickýma punk obchodama. Např. Damaged records (http://www.damagedrecords.co.uk/), kterej už pod tímto názvem nefunguje a změnil i lokaci. Nyni Ghost Town records (http://www.fourletterword.org.uk/GhostTownRecords.html). Za oběma labely/obchody se skrývá Welly - punková legenda vydávající Artcore zine (od ledna 1986) a zpívající v kapele Four Letter Word.

Jinak v podstatě my s těmahle většima labelama nepřijdeme vůbec do styku. Já osobně mám rád takový to D.I.Y. podhoubí, lidi co se podporujou navzájem. Aktivní kapely co se snaží vydávat si svoje nahrávky vlastní cestou, což 100% doporučuju každý kapele. Nebojte se investovat do vlastní kapely i nějakou tu kačku. Když to nebudete jebat a budete se snažit pravidelně hrát koncerty, určitě desky časem udáte. 

Ohledně těch labelů distribuovaných mainstreamem... Je jich spousta od Earache přes Relapse, Metal Blade a mnoho dalších. Firmy jako Fontana Distribution, Red (divize Sony), všechno převážně vlastněno okouzlujícími Universal Music. A ti zase GE. Něco jsem zaslechl i o Dischord records, ale nějak jsem po tom víc nepátral. Naše karavana jede trošku jinou pouští a ne v každý oáze doplňuje zásoby.

Další otázku ber jako navazující na předchozí. Magrudergrind vydali nahrávku na Scion Audio. Jaký je Tvůj názor na dění kolem SCION aktivit v hardcore punku?

Jo jo, taky jsem o tom slyšel. Pro mě osobně je to smutná zpráva. Magrudergrind se dlouhá léta prezentovali jako D.I.Y. kapela. Mají za sebou spoustu nahrávek na mě hodně sympatickejch labelech, Six Weeks records, Bones Brigade records, To Live a Lie records, RSR, Punks Before Profits nebo Torture Garden Picture Company. Jejich bubenik Chris Moore hraje v jedněch z nejzajímavějších US kapel jako Sick Fix, Coke Bust nebo D.O.C. Ale je pravda, že už dříve kolaborovali s Willowtip records, kteří jsou distribuováni E.M.I. Četl jsem jejich vyjadření k celé téhle věci. Asi je taky dost podstatný zmínit, že myšlení pankáčů ve Státech (a třeba i tady v UK, kteří mají permanentně otočenou hlavu směrem přes oceán) je trošku jiný, než u nás ve střední / východní Evropě. Spousta těchto lidí je absolutně apolitická, je jim úplně jedno, jestli si zajdou na oběd do McDonalds nebo do KFC. S tím jsem se setkal při prvních koncertních výletech, s místníma lidma v UK. Když jsem to odmítl s tím, že si koupím nějaký ovoce na marketu, jen nechápavě kroutili hlavama a broukali pod fousy něco o trhání party.

Magrudergrind se ohánějí zejména faktem, že celá nahrávka je ve vysoké kvalitě ke stažení zdarma. Scion A/V pokryl veškeré náklady za studio a reklamu s tím, že Magrudergrind hodi na obal jejich logo. Kapela to přirovnává ke klasickýmu vydávání desek D.I.Y. labelu s tím, že v tom neni rozdíl a navíc je deska zdarma, což samozřejmě není tak uplně pravda. Při stahování musíš projít přes tzv. "RSVP" protokol, takže Scion A/V získává mnohem cennější informace než peníze.

Není žádnou novinkou, že lidi ve Státech (a nejen tam) prostě přestávají kupovat desky a snaží se všechno stáhnout z netu. Což přináší další challenge pro kapely a hlavně labely, sehnat prachy pro vydávání svojich věcí. Todle všechno taky podstatně napomáhá Scion politice získávání fans.

Nedílnou součástí Scion A/V strategie je pořádání festivalu Scion Rock Fest i jednotlivých koncertů pod jejich hlavičkou. Scion Rock Fest má několikaletou tradici a hlavním lákadlem pro grindcore/metal fans je magickej vlez zdarma. Akce na kterých se za pár posledních let vystřídalo spoustu zajímavejch kapel - Mastodon, Neurosis, High on Fire, Boris, Toxic Holocaust, Skeletonwitch, Baroness, Kylesa, Pig Destroyer, Converge, Saviours, Brutal Truth, Thou, Landmine Marathon, Wormrot, Municipal Waste, Crom, Bastard Noise, Black Breath, Phobia, From Ashes Rise a mnoho dalších. Samozřejmě i Magrudergrind (2013). Jen se trochu obávám toho, až se lidi ve Státech stanou na Scionu závislí. Co bude následovat?

No, jak tohle téma uzavřit? Myslim že je celkem srandovní, jak se tvar tohoto D.I.Y. hudebniho průmyslu mění. Přinejmenšim je zatraceně divný, že se firma jako Scion A/V (korporace automobilky Toyota), vůbec zajímá o grindcore!!! Každej je svýho štěstí strůjce. Úplně poslední věc, co se ke mně dostala, tak dalšim Scion A/V releasem by prý měli být Brutal Truth.

Jaký byl Váš nejúspěšnější vydaný titul? Je třeba nějaký, který by jste zpětně raději nevydali?

S odstupem času je to těžké posuzovat. Až na pár vyjímek jsme většinu titulů vydali v kolaboraci s dalšíma labelama, což znamená i velkou variabilitu v množství kusů od každýho vydanýho titulu. Od nejmenšího množství Common Enemy "Living the dream" 12"LP, tehdy jsme měli jen pouhých 25kusů, až po klasických 500ks, třeba debutní LP desky Tummo. Asi by nebylo dvakrát fér tyhle věci srovnávat. Desku Tummo je pořád možný od nás koupit, ale Common Enemy jsou bohužel pryč :) Ale abych tě, alespoň částečně potěšil odpovědí, o následujicí desky byl větší zájem - všechny desky Gents, Lycanthrophy / B.H.O.C. split EP, Průmyslová Smrt / Valhalla Pacifists split LP, Radiolokátor / Black Market Fetus split LP, Lahar / The Shining split EP, Tummo debut 12"LP (samozřejmě bez pořadí).

No a k té druhé části otázky. Každoročně jsou mi otloukané o hlavu dvě věci a to kompilačka Common Life II. 12"LP (podle mě dobrá kompilace ale bohužel vydaná ve špatnou dobu - v té době kompilace skoro nikdo nekupoval) a ta druhá je Loaded for Bear / Bizarre X split 12"LP. Dodneška nechápu, proč nám lidi tudle desku "nervali" z rukou :) Jestli někdo z vás máte tohle splitko doma, zkuste po letech oprášit drážky tohoto oranžovýho vinylu a dám ruku do ohně, že vám minimálně strana Loaded for Bear (absolutně neznámá kapela), rozpumpuje krev v žilách (mně teda jo). Každá deska má ale svůj příběh a u téhle se neočekávaně změnil koncept od původně domluveného a skoro všechno zůstalo na nás.

Další otázku budu směřovat na Tebe. Jaké to je žít jako Čech v Anglii?

No, upřímně řečeno... Na tuhle otázku můžeš buď odpovědět jedním slovem nebo z odpovědí poskládat několikadílnej román. Je tu totiž tisíce pohledů na tohle téma. Mně osobně se žije celkem v pohodičce (protože si občas pustim i ska/reggae :-), důležitý je najít si něco, co tě požene dál. Pro někoho to může být práce, pro jinýho speed. V podstatě tu jsou dvě možnosti, jak tu jako středoevropan můžeš fungovat. Ze začátku většina lidí přijíždějících nejen z našich končin (Češi, Slováci, Poláci a další) se snaží zapustit kořeny pod zdánlivě bezpečnými křídly vlastní "komunity". Ne vždy je to to pravé ořechové ale v podstatě si tím projde ze začátku každej. Všechno se zdá být snadnější a dostupnější (a taky je), než kdyby ses po informacích pídil vlastní cestou. Stejně asi jako všichni jsem neodolal pokušení setkat se v cizině s krajany. Po několika česko-slovenských parties jsem ale zjistil, že tohle zrovna není ten typ lidí, se kterýma bych se chtěl v budoucnu stýkat. Veškerá konverzace se točila okolo naprosto nesmyslnejch píčovin. Určování důležitosti podle toho, kolik si poslední víkend utratil za oblečení nebo do jaký pozice si se za ty roky šplhání vyškrábal - co si pro to musel udělat a co tě to stálo si samozřejmě necháš pro sebe. Dalším z hodně populárních měřítek "jak velkej je z tebe Angličan", jsem objevil hned na začátku a to, jak dokonalej máš akcent - takový to slovní povyšování se nad někoho, kdo ten pro-akcent ještě nemá. To si myslím že je hodně smutný ze strany usedlíků a jen doufám, že já takovej nejsem a nebudu. Tohle je jen špička ledovce, která mě upevnila v názoru, že tyhle akce jednoduše nejsou "my cup of tea". Rád potkávám nový krajany a vždycky se jim snažím poradit ale většinou se to po čase obrací proti tobě.

V rámci komunity v podstatě vůbec nemusíš mluvit anglicky, všechno je ti poskytnuto. Buď na bázi kamarádské nebo to prostě musíš někomu zacvakat. Práce se ti sežene tím, že někdo řekne že seš jeho bratranec a tak podobně… Dá se říct, že takhle tady můžeš zkysnout celej život.

Díky věcem kterým se teď věnuju, dostávám denodenně sáhodlouhý přednášky o tom, jak správně dojit stát na sociálních dávkách. A že makat se vůbec nevyplatí, a když už, tak na černo jako extra income. Ale to je taky na delší povídáni.

Ten druhej případ je, že se začneš aktivně zapojovat do děni kolem tebe. Dobrej začátek je dobrovolnictvi v sociálnich organizacích, který tě můžou nasměrovat a ukázat ti další možnosti uplatnění. Můžou tě propojit s aktivitama University a dalšíma projektama v různých odvětvích. Vřele doporučuju. Výborný je taky pokračovat ve věcech, kterým jsi se věnoval ve vlasti. Sport, kolo, prostě cokoli. Najít lidi co mají podobný zájmy a prostě fungovat jako doma. Osobně musim řict, že kdyby žili na ostrovech jen Britové, tak tu nejspíš nejsem.

Dvakrát mi nesedí ta jejich povaha. Chápu argumenty, že UK je přelidněná – teď na každym kroku najdeš někoho ze Španělska. Dřív to byl Poláci. Nedá se to nafukovat donekonečna. Arabský země, Afrika, Indie, Čína - všechno to směřuje do UK. Tohle bude v budoucnu velkej problém a vláda určitě sáhne po určitých omezeních. Něco jsem zaslechl o referendu za vystoupení UK z EU, no uvidíme.

Zrovna napadl první letošní sníh a je zajímavý pozorovat lidi, kteří sníh v životě neviděli, jak reagujou. Staví sněhuláky a společně se radují z maličkostí. Přesně tak, ta různorodost/pestrost národností co se tu hemží je neuvěřitelná. A to je jedna z věcí, co tu mám opravdu rád. Seznamování se s odlišnejma kulturama v reálu, nejen z knížek nebo médií.

Mně se to točí v podstatě okolo punku. Věci co jsem dělal doma dělám i tu - jezdím na koncerty, potkávám lidi s podobnym vnímáním světa. Popravdě není vůbec jednoduchý se mezi místni lidi "dostat", většinou vůbec nemaj zájem se s tebou bavit. Pokud tě teda předem neznaj nebo nepřicházíš s někym místním (tohle je moje zkušenost). Najdou se samozřejmě i vyjímky ale teď mluvím spíš obecně.

Máš nějaké vlastní srovnání anglický vs. český společnosti?

Předně bych chtěl doplnit, že mimo prvních dvou týdnů, který jsem strávil v Londýně a to byl jedním slovem průser, jsem veškerej čas strávenej na Ostrovech pobýval a pobývám v jižním Walesu. O Welšanech se všeobecně ví, že mají rádi Angličany stejně jako Malignant Tumour Spartu Praha. No a asi nejen pro mě hodně překvapující fakt je další věc. Že naprostá většina Welšanů vůbec nezná vlastní jazyk - welštinu, která má s angličtinou pramálo společnýho. Nejsem žádnej lingvista ale podle toho co vím, je welština nejpoužívanějším keltským jazykem. Trošku to zavání i ugrofinskou větví ve vikingském podání. Tihle mořeplavci ze severu sem připlouvali v minulosti celkem často.

Ale k věci, nerad bych bral někomu iluze ale všude je to stejný. Pokud se chceš vydrápat nahoru, musíš mít silnej žaludek a hlavně hodně štěstí. Znám lidi, co se za 6 měsíců stali managerama v office (viz. moje bývalá spolubydlící, se kterou jsem fungoval v jednom bytě skoro rok - historek spojenejch s tim, jak se kariérně postupuje a co to stojí je nepočítaně). Ale taky lidi, co makaj spoustu let ve fabrice na stejnym pásu. Měl jsem možnost se setkat s oběma sortama lidí a po lidský stránce u mě vítězí ti na těch pásech. Upřímný lidi co si na nic nehrajou, jdou životem tak jak jim ho někdo narýsoval. Žádná faleš, jen těžká práce a vidina toho, že se jejich děti budou mít v budoucnu líp.

Touto cestou bych chtěl smeknout klobouk před všema párama, který přijeli do UK s naivní představou ročního/dvouletého pracovního úsilí, završeného vytouženým zakoupením bytu nebo baráčku v ČR/SK. Ti, kteří se ve zdraví vrátili do vlasti s nepotrhanými partnerskými vztahy, tak těm "salute". Ale obrovská spousta párů tu ze začátku naráží na standard žití. Díky tomu se rozpadají i mnohaleté vztahy s vidinou brzké svatby. Taky znám.

Až nečekaně velký procento těchto párů bohužel dopadá rozchodem a návratem jednoho z partnerů do vlasti - skoro 100% to bejvá mužskej element. Ženský většinou zůstavaj a fungují s někym místnim.

Asi poslední věc, co bych dodal o welšské společnosti - jsou neskutečně hrdí na svoje národní symboly a dost to dávají najevo. Tohle se mi vždycky vybaví, když jsem o víkendu v centru města a vidim ty nesmírně hrdý Welšany, jak obchcávají v houfech zdi cardiffskýho hradu. Pak si jen říkám "kde je ta jejich úcta k památkám a symbolům?"

Myslíš si, že je Anglie svobodomyslnější?

Možná trošku ale to je třeba ve srovnání s ČR historicky daný. Okupace naší krajiny Němci, Rusy a 40 let komunismu se prostě někde odrazit musí. A bude ještě dlouho trvat, než se s tím českej národ vyrovná. Vidim to každej rok, když jsem na dovolence v ČR.

Vrátím se k „emigraci“ do Anglie? Jak se Ty, jako „naplavenina“ díváš na text The Afternoon Gentlemen „The Scum of the Earth“? Beru ho samozřejmě s nadsázkou, přesto bych se Tě na to rád zeptal.

Podle stylu jakým kladeš tuhle otázku se domnívám, že si myslíš, že to má něco společnýho s "naplaveninama". Já si tento text vykládám trochu jinak. Jde o politiku v UK, která se točí kolem sociálních programů, finanční podpory vlády sociálně slabším občanům, kteří žijí ve Spojeném Královstvi. Je to jeden z těch vážnějších textů, kterej vyšel z pera bubeníka Longshanksa. Kdo alespoň trochu zná Gents a styl kterým se prezentují, tak právě tento text je podle mýho názoru jeden z těch, kterej reflektuje duši týhle kapely. Z textu na jedné straně cejtíš nasranost a frustrace z každodenního vypořádávání se s byrokracií na úřadech práce a následný mizerný servis/zacházení, kterej dostáváš ve státních zařízeních jako ten, kterej je na benefitech. Je to o lidech, kteří chtějí opravdu něco dělat se svým životem ale bohužel jsou ocejchováni stigmatem, že ve skutečnosti nechtějí najít práci, jen chcou celej den polehávat někde na lavičce a tlačit do sebe jednoho cidera za druhým. Nezaměstnaní, líní, nepoužitelní!!!

Konzervativci vykřikují, že mladí nezaměstnaní lidé chtějí od státu finanční podporu jen proto, aby mohli financovat svoji alkoholovou nebo drogovou potřebu. Říkají, že tihle lidé jsou spodina a ničí tuhle zemi (UK). Bohužel, situace není jen tak černobílá, jak jí ve svých kampaních prezentují. Jinak v tomhle textu nevidím a ani necejtím žádnou spojitost s imigranty. Určitě se tahle sociální problematika imigrantů týká ale v "The Scum of the Earth" jsem nenašel nic co by mě k tomu vedlo. Je potřeba si uvědomit, že ne všichni jezdí do UK pobírat podporu a žádat o všemožný benefity.

„Život je politický. Ale politika není život. Většinu času je politika chladná, zbytečná a úplně zbavená lidských vlastností.“ Je podle Tebe nějaká možnost, jak žít policky? Jak se díváš Ty na politiku?

Jasně že můžeš žít politicky. Už jen to jaký styl života vedeš je politika. Nejíst maso je politický – jednoduše vyjadřuješ názor na věci kolem sebe. Nedáváš si "happy meals" ve fastfoodu, nechceš být součást téhle šílené mašinérie, která ve svých ozubených kolech drtí naši planetu. Recykluješ odpad, jezdíš do práce na kole místo toho, aby ses vztekal v kolonách na přecpaných křižovatkách. Podporuješ malý lokální farmáře, který ti zpravidla nabízí vysokou kvalitu produktu (který vyrostl nebo byl vypěstován doslova za humny) za férovou cenu namísto velkejch mezinárodních řetězců, který maj na prvním místě jenom profit. Jasně, je to business. Na tom v dnešní době tahle společnost stojí. Ale na konci tohoto řetězu jseš právě ty a záleží jen na tobě, kterou cestu si vybereš. Tohle je jen pár příkladů z mnoha, jak můžeš žít politicky. Tím, že se odstěhuješ z velkýho města na samotu někde v pohraničí, to už taky samo o sobě něco vypovídá.

Myslím, že je dobrý se zajímat o lokální (komunální) politiku tvojí obce/města, kde žiješ. Většinou máš mnohem citelnější obrázek o lidech, co kandidují do zastupitelstva tvýho města, než je tomu v tý celorepublikový.

Rád bych viděl tu defenestraci, která už se několikrát v minulosti osvědčila. Ale bohužel se obávám, že by to byla asi jen otázka času, kdy by se tam objevil další Kalousek, Vodrážka a jim podobní. Bohužel, českou politiku nesleduju moc pozorně. Vždycky se dozvím většinu věcí až s časovým odstupem. V podstatě jsou tam pořád ti stejní lidi, ať už se mění režim nebo ne. Oni se přizpůsobí doslova čemukoliv, jen aby se tam udrželi.

Řešíte s kapelama které vydáváte, jestli jsou vegetariáni/vegani? Je to pro Vás důležité?

Já jsem v týhle oblasti trochu sobeckej a vegetariánství/veganství beru jako osobní volbu a privátní věc. Ty tam jsou doby, kdy jsem se snažil lidem vysvětlit, o co jde.

Snažím se neposuzovat lidi jen podle toho, jestli jedí maso nebo ne. Je to samozřejmě super, když s kapelou můžeš šérovat další z mnoha společnejch zájmů/ideí. Ale rozhodně to nemáme postavený tak, že když v kapele půlka lidí maso jí a druhá nejí, tak jim desku nevydáme. Upřímně řečeno, většinou jednáme s jedním člověkem z kapely, o kterým víme celkem dost - ostatní poznáme až časem.

Většinou sdílíme s kapelou spoustu dalších, ať už sociálních, ekologických nebo základních lidských názorů. Když se nad tím pozastavím a kouknu mezi kapely, kterým jsme vydali desku, tak je tam spousta kapel, co tyhle stravovací návyky s náma sdílí.

Za těch pár let v UK jsem narazil na super lidi, kteří maso jedli a jedí, se kterýma jsem si měl a mám pořád co říct ale i na vegetariány/vegany, kteří nejedí maso a živočišné produkty jen proto, že je to v kurzu - trendy. A nejčastěji se stravují ve fastfoodech  výběrem z jejich vege nabídky.

Je hodně poučný sledovat velký rozdíly ve vnímání stejnejch věcí lidma na východě a západě. Teď samořejmě mluvím obecně, vždycky najdeš vyjímky.

Jaký jsou Tvoje plány do budoucna?

V podstatě nic moc neplánuju. Beru život tak jak přichází. Nikdy nevíš, co se ti může připlést do cesty. Zrovna dva týdny zpátky jsem dostal nabídku připojit se k půlroční výpravě po zemích JV Asie s konečnou destinací v Austrálii. Bohužel to přišlo v nejhorší dobu, kdy moje finanční situace není zrovna v nejlepších číslech, takže jsem byl nucen tento super výlet odmítnout. Možná se v budoucnu přesunu někam do Anglie nebo někam za sluníčkem ale to je ve hvězdách :-)

Jinak co se tejká labelu, tak jsme dostali pár zajímavejch nabídek. Některý jsme po zralé úvaze a zkušenostech z minulosti upozornili, ať si to ještě rozmyslí, jestli opravdu chtějí, abychom jim desku vydali my. Některý jsou již v procesu výroby, jako debutní LP deska holandských THE SHINING "Rise of the degenerates", která vyjde jako většina věcí v kolaboraci s dalšími labely. Později by se měla objevit i další THE SHINING deska, tentokrát split EP s brazilskými POSSUÍDO PELO CÃO. Taky je na cestě druhej vinylovej počin brněnských TUMMO a to LP split s TOMORROW´S HELL. No a pro fanoušky ultra fast kapel je tu očekávaný EP split českých LYCANTROPHY s francouzskými CHIENS.

Desky THE SHINNING a TUMMO / TOMORROW´S HELL split jsou venku a bratr dokončil i svůj novej časák Communal Grave, kterej je v angličtině a vychází s 10" MLP kompilací. V době kdy tohle čteš, je venku i novej 10" split SHEEVA YOGA / SAY WHY? No a já pomalu dávám do kupy nový číslo newsletteru Slap It Down.

Rýsují se další věci ale v tuhle chvíli je to ještě hodně daleko. Na ty si ještě počkejte.

Kupuješ si desky? Jsi sběratel?

Jasně, vinyly si občas kupuju ale už ne tolik, jako když jsem byl v ČR. Hlavním důvodem je nedostatek místa a dost častý stěhování (2x do roka, znám i lidi, co se stěhujou v podstatě pořád), proto většinu desek co koupím, posléze rozdávám. Občas dostaneme nějaký desky zdarma od kapel, no a ty většinou končí po pár posleších u někoho, kdo je zrecenzuje do nějakýho časáku. Nerad dělám recenze - opravdu mě to nebaví.

Jinak u nás je spoustu let nepsaným pravidlem, že si s bratrem dáváme jako dárky desky - Vánoce, narozky, svátky.

Já sám bych se asi sběratelem desek nenazval, nemám žádný desetitisíce desek. Nekupuju desky na bazarových serverech jako eBay nebo Aukro za přemrštěný ceny. Baví mě kupovat si desky přímo na koncertě. Od samotné kapely nebo od dister. Je to takový moje malý osobní poděkování lidem, kteří se ještě v dnešní době tahají s krabicema po koncertech. Držím vám všem palce, ať se daří!

„Top 10“ věcí, které Tě v poslední době nejvíce oslovily?

Žádný top teny nemám, tyhle věci já moc nevalim. Dost mě poslední dobu oslovují lidi, kteří s punkovou kulturou nemají vůbec nic společnýho ale u kterých se setkávám s téměř stejnýma názorama na dění kolem nás.

Jsem opravdu rád když vidim lidi, co se snaží podporovat lokální farmáře namísto toho, aby odjeli autem k nejbližšímu supermarketu a nakoupili hromady zdánlivě levnýho zboží, který je všemožnými způsoby upravováno, jen aby vypadalo mnohem líp, než ve skutečnosti je. Je neuvěřitelný čeho všeho jsou prodejci schopní, jen aby zvýšili svůj profit. Nebudu si tu hrát na nějakýho svatouška, občas nemám jinou šanci a musim tam zajít a něco koupit. Snažím se ale např. kupovat zeleninu na váhu a ne předem zavakuovaný věci v misce. Vybereš si co chceš koupit a kolik a neplatíš extra za věci, který nepotřebuješ (miska + balení). Takhle by se dalo polemizovat ještě dlouho.

Poslední dobou mě oslovují texty typu "Jizvy" od Balaclavy. Je to asi tím, že pokaždý když přijíždím do Boskovic, mám naprosto stejný pocity jako Milan při psaní tohoto textu. Vracíš se na starý místa, který se změnila k nepoznání. Ach, ta nostalgie.

Hudebně - nebudu tu přepisovat top teny ze zahraničních časáků. Mám rád nový kapely s novýma lidma. Sympaticky na mě působí nová vlna palovejch kapel, co se za posledních pár let objevila v UK (počítám samozřejmě i Skotsko :-) Je jich opravdu spousta. Su nadšenej z každýho živýho vystoupení Gents v plným obsazení s oběma kytaristy - tuhle kapelu můžu vidět naživo každej den a neomrzí mě to.

Zajímavý je sledovat i situaci kolem squaterů v UK. Po dlouhých letech je squatting ilegální a všechny zasquatovaný baráky byly vyklizeny. Je fajn jak se podporují navzájem a snaží se tuhle, pro mě složitou situaci, vyřešit. Držim jim palce...

Ondro, díky za rozhovor. Poslední otázka… Máš prostor na cokoliv…

To já díky moc za prostor ve vašem zinu. Jsem rád, že se vám daří a pokračujete zdárně kupředu. Je to jeden z několika zinů, kterej si nechávám pravidelně posílat z ČR. Tož, ne že se na to vyserete, ogaři! Jinak velký díky za trpělivost, kterou si určitě potřeboval s čekáním na odpovědi k tomuto rozhovoru. Trochu se to natáhlo, za což se chci ještě jednou omluvit.

Díky patří taktéž těm, co jste se prokousali až na samotný konec pell-mellu, upřímně smekám klobouk. Taky bych rád viděl víc lidí na D.I.Y akcích typu Play Fast or Don´t, než na Brutal Assaultu. Snad se mi to tento rok (2013) splní.

www.deadheroes.cz

Toť vše.

Historie se opakuje a opět jsem na cestě do UK. Tentokrát z krátký dovolenky v Nizozemí, kam se možná i na starý kolena přesunu. Uvidíme. Hehehe. Během doby, co jsem sepisoval odpovědi na předešlý otázky uplynula celkem dlouhá doba a na Dead Heroes labelu se objevilo hned několik nových titulů. Po dlouhých porodních bolestech se na svět vylouplo dlouho avizované splitko Lycanthrophy / Chiens 7"EP (dvě verze – na černým a transparent černým vinylu), debutní "Giraffetermath" 10"MLP liverpoolské blast grind-core kapely HorseBastard, který jste mohli vidět loni na OEF. Pro první evropský tour Water Torture z Buffala (USA) jsme připravili kolekci jejich singlů na 12"LP, bratr dokončil druhý číslo Communal Grave zinu s hudební vložkou legend Yacopsae / Slight Slappers na společným 7"EP. Australští The Kill jsou zrovna na svým prvním EU tour taky a vezou sebou EU press jejich posledniho alba "Make ‘em suffer", který jsme jim připravili. V podstatě hotový je i další 7"EP splitko ostrovních Gets Worse / Fissure z Californie – jen to musim poslat do lisovny. Určite bych vás ale nalákal i na další připravovaný věcí, který by měli být během dokončení tohoto zinu venku – debut 7"EP Famine (jedné z nejdiskutovanejsich kapel současné ostrovní scény), Mangle / Fetus Christ split 7"EP, Caged Grave "Gutless" 7"EP a pro mě top projekt tohoto roku -  debutní 12"LP The Afternoon Gentlemen a krátce po tomto jejich split 7"EP s Lycanthrophy. Ufff ...........

Velkej update je na našem e-shopu: www.deadheroes.cz, tak se tam klidně koukněte – třeba vás něco zaujme. Mějte se všichni a užívejte jak to jde. Ave Ondra/Dead Heroes (30.7.2014)

Obrázky