(Election Records)
Druhá oficiální nahrávka Arrogant Twins vyšla, myslím, letos na jaře. A tam jsem si poprvé řekl, že to není zase taková blbost. Nebavily mě jejich koncerty, nebavila mě první deska. To jsem v červenci po koncertě v Mydlárně řekl i Medvídkovi. Moc mi nejde tvářit se, že ve všem se dá něco najít. Ale jedenáct nových skladeb mě chytilo na první dobrou. To je dobrý znamení. A tak jsem si pořídil i vinyl a od léta ho celkem pravidělně točím.
Nepochopil jsem oblíbenost The Bronx, ale vím, že je má Medvídek rád. A trochu je to v hudbě Arrogant Twins slyšet. Ale v surovějc opracovaným materiálu. Žádná přeprodukovanost, nic navíc. Jednoduchý jak žebřík a funkční stejně tak. I ve dvojici se evidentně dá zahrát pořád eště svěží rock ´n´ roll, se starýma základama, který nemá tendenci znít jako x-tá nablblá trendy verze donekonečna, už z podstaty, stejně znějícího post-punku. Nový Green Day a nový Arrogant Twins. Překvapen sám sebou, chci tancovat celou noc. Příjemný, tohle je příjemný.
"I've got a lesson, I'm gonna sing to you There's nothing in this world, you can't get through"
https://arroganttwins.bandcamp.com/
Tracklist:
A1 Long Way Back Home A2 Fabulous Acter A3 Oxymoron A4 Places I Don't Belong A5 Bobby Dazzler A6 Click/Post/Repeat B1 Great Balls Of Fire B2 That's The Way It Goes B3 Wembley Stadium B4 Wake Up B5 There's Nothing You Can't Get Through
|