|
Nebudu předstírat objektivní recenzi. Stejně nic takovýho
neexistuje. Obě zúčastněné kapely mám rád, o Beau Navire jsem přesvědčen, že
patří mezi špičku současného west coast emoviolence, deska i způsob, jak
vznikla, se mi líbí. A to jsou taky hlavní důvody, proč tyhle řádky píšu.
Přiznám se, že od začátku byli mými favority na tomto
splitku Beau Navire. Jakkoliv mě jejich první deska nikdy zas tolik nebrala,
loňská Hours byla trefou do černého a kvality téhle kapely ze San Francisca
složené ze čtyř úplně odlišných lidí pak potvrdily divoké koncerty. První ze
dvou záseků, které na téhle desce BN mají, mi připomíná, jak mi Trei básnil o
tom, že dlouhé roky byli jsou největší hudební inspirací Louise Cyphre a že se
to snažil promítnout už i do songů I Wrote Haikus About Cannibalism In Your
Yearbook (cca 8 let zpět). No, pořád to je cítit a myslím to jako poctu. Tím
ale rozhodně nechci říct, že by Beau Navire měli blízko k nějaké
vykrádačce. Spíš mají hromadu inspirací. Slyším tam pozitivitu a šílenou
kytarovou techniku moderniho mid-west ema, špetku patosu Spirit of Versailles i
divokost Usurp Synapse nebo Jerome’s Dream. Zatímco první song je zběsilejší,
druhý tě nechá trochu usadit. Oba jsou super. Poslouchám to potřetí a mrzí mě,
že to není aspoň split LP. Tentokrát mě i bavily texty.
Druhou stranu sedmipalce okupují Republic of Dreams, což je
mezinárodní kapela (nebo spíš nárazovej projekt), v níž najdeš mimo jiné Larse,
kterej provozuje React With Protest a taky si prošel pár kvalitníma kapelama
(namátkou Reusrrectionists, Apoplexy Twist Orchestra, Arsen, Profanation...). Hudebně
je to návrat o pár let nazpátek, kdy v západní Evropě frčeli Tristan
Tzara, Louise Cyphre nebo Shikari. Regulérní revival styl, což ale může být i
dost pozitivní popis. Žádná věda – včelínové „Orchid“ akordy, spyačky a
frnetickej vokál. Přísný texty s vysvětlivkama. „It’s still fucking
personal.“ Dva songy a dost. Asi to nebudu poslouchat dokola, ale jako
katalyzátor pro ventilaci agrese po přečtení denních zpráv to poslouží velmi
dobře.
Líbí se mi, jakým způsobem tenhle split vzniknul. Členové
obou kapel se znají léta a Republic of Dreams se dali dohromady a dokopali se k nahrávce
v podstatě proto, že chtěli udělat splitko právě s Beau Navire. Tomu
se říká nadšení. Navíc i labely, které se na vydání splitu podílely, jsou s kapelami
na něm více či méně spjaty nějakou společnou historií. Tak třeba Parade of
Spectres provozují lidi z Battle of Wolf 359, IFB dělá Nevin z Merkit.
Obě kapely měly split s Resurrectionists. Jo a podílel se i český emo
magnát Rajtche alias Pure Heart Records. Split vyšel na černém vinylu s limitovanou
edicí na zeleném vinylu.
beaunavire.blogspot.com republicofdreams.posterous.com
|