Nedávno ukončené obsáhlé evropské turné, povídání o životě kapely i za nedlouho se konající další ročník příjemného indie-punkového festu Free Dim Fest v Táboře. Dost důvodů na povídání s táborskou instrumentální úderkou s jednopísmenným názvem C. Kapela hraje ve složení Patrik C - kytara, Tommy C - bicí, Pepe C - bassa, Tomske C - keyboards. Odpovídali první dva jmenovaní.
Nejaktuálnější věcí je asi váš návrat z poměrně obsáhlého evropského turné, které jste absolvovali spolu s Deverovou chybou. Jak bylo, jste opálení:-), nějaké nezapomenutelné historky?
Patrik: Bylo to skvělý turné i když co do opálení nestálo za nic. O co míň nám přálo počasí o to víc se dařily koncerty a to všechno kolem. Celkem jsme odehráli 26 koncertů v Čechách, Rakousku, Německu, Francii, Španělsku, Belgii a Holandsku. Historek plnej deník, ale myslim, že by to jen tak nikdo nepochopil…
Jak lidi venku reagovali na vaší muziku? Má dneska ještě vůbec na evropské scéně nějakou váhu, odkud kapela pochází, nebo už se to stírá a jde jen o muziku? Jasně, je mi jasný, že kdyby na plakoších stálo napsaný C from USA :-), asi by to nějakou váhu, ach jo, mělo. Myslím ale v kontextu Evropy jako takový.
Tomáš: To je dost těžko popsatelný. Vem si, že mi asi ani moc českou muziku nehrajem jestli se to takhle dá říct. Myslím, že svým způsobem mají daleko větši exotiku české kapely, které zpívají česky a tím pádem je o ně větší zájem pro svoji exotiku nehledě na kvalitu (i když ta je samozřejmě důležitá). Hlavně Francie má pro tyhle alternativní záležitosti slabost. Třeba Už jsme Doma nebo Iva Bittová jsou hodně známí. Ale vím co myslíš. Je to určitě trochu o nedůvěře, že česká kapela může být stejně zajímavá jako anglická nebo americká. To si myslím celkem funguje. Ale jsou tu kapely, které tohle všechno můžou změnit, třeba Sunshine (a? už si o nich kdo chce co chce myslí).
A jak se na koncertech dařilo třeba s prodejem nosičů a vůbec věci okolo? Dělali jste třeba nějaké rozhovory do tamních fanzinů, rádií podobně? Co recenze, a? již na koncerty, nebo desky, které jste třeba již dříve zaslali k recenzování..dostali jste se k některým a jaké byly?
Snažili jsme se aby recenze popřípadě další promotion aktivity proběhly ještě před turné. Třeba v případě francouzský části turné to myslím zafungovalo právě díky dobrým recenzím jak naší desky tak i Deverovy chyby. Kontaktovali jsme převážně webziny. Recenze jsme pak hned zveřejňovali i na našich stránkách. Vyšlo i několik našich profilů. Teď čekáme a browsujem jestli se objeví i nějaký reporty z koncertů. Mě osobně ale nejvíc potěší osobní e-mail od návštěvníka našeho koncertu, kde ti napíše, že koncert i CD je super. Pár se jich objevilo a objevuje.
Ještě mne napadlo. Máte nějaký recept, jak na takovém dlouhém tour zvládat únavu z cestování, spaní kde se dá a podobně, aby jste večer na show byli fit?
Náš recept zní: Když nemůžeš tak přidej. Takovejch okamžiků během toho měsíce bylo dost. Taky dost fungovala vzájemná podpora mezi náma a fakt, že nás to strašně baví! A taky to, že koncert je vyvrcholení každýho dne a musíš do toho dát všechno, to je povinnost.
Tak a domů :-). Mně by docela zajímalo, jak celé C vůbec vzniklo? Napadá mne, že jste se jako členové vašich jiných kapel občas setkali ve zkušebně, dali špeka, zahráli si a zjistili, že to nakonec i funguje a má to smysl....? Nebo to bylo úplně jinak? Že jste se už předem domluvili na téhle sestavě a řekli si: zkusíme udělat čistě instrumentální muziku?
Tomáš: Původně jsme byli domluvený pouze s Pepou, že zkusíme nějakou bokovku k Waawe.
Zkoušeli jsme něco dělat i s cellem, ale nakonec jsme to nechali osudu. Až jednou nepřišel na zkoušku bubeník Waawe a tak jsme jen tak jamovali já na bicí, Pepa na basu a Patrik na kytaru a zjistili, že takhle to má bejt. Původně jsme počítali i s nějakým zpěvem, ale nakonec se to vyvrbilo do dnešní podoby. Žádnej zřejmej úmysl dělat instrumentální muziku v tom nebyl. I když jsme tenkrát hodně poslouchali instrumentální kapely byla to pro nás podpora spíše v tom, že to jde i bez zpěvu, než že bychom chtěli mít přímo instrumentální kapelu Klidně bych si v C dokázal představit zpěváka, ale nějak mě to netrápí, protože to funguje i bez něj. Na deskách se stejně vždycky nějakej zpěvák objeví a na koncertech to tolik nevadí.
Po prvním ep jsme zjistili, že chceme použít naživo i klávesy, který jsme na desku nahráli. Nejdříve s náma hrála na klávesy asi dva koncerty Lexa Walsh z Toychestry, pak dva koncerty jeden kámoš z Německa a na první turné C a Deverovy Chyby jsme překecali „Tomskeho“, on souhlasil a takhle to už zůstalo a táborskej OlympiC byl kompletní.J
Jak skládáte? Jsou to podobné postupy, jako v kapelách, kde jinde působíte i se zpěvem, že třeba někdo přinese základní motiv a pak se na tom maká? Nebo ty věci vznikají třeba i na základě nějakých volných improvizacích a jam sessionů?
Tomáš: Všema třema způsobama který si tu jmenoval, ale já osobně mám vždy nejvetší radost z toho když se ti povede udělat něco společně, z nenadání a všichni najednou víme, ze to je přesně ono.
Vaše hudba zní hodně, řekl bych, vzdušně a živě. Nakolik si s ní vyhráváte na živých koncertech? Máte tam třeba hodně místa i pro improvizace, když koncert šlape a je na to nálada? Nebo se spíše držíte pevně předem nazkoušeného materiálu?
Tomáš: Držíme se spíš při zemi, nejsme zas takový mistři, abychom si dovolili improvizovat. Záleží to trochu i na lidech. Když nás vyburcujou, tak si občas střihnem nějaký změny.
Záleží také na tom, jak moc tě ten koncert pohltí a ty se uvolníš a je ti tak trochu jedno, jak to dopadne.
Předesílám, remixy zas až tak moc nemusím. Přes to, instrumentální muzika, a taky třeba spolupráce s DJ´s v rámci Free Dimension, téhle otázce nahrávají. Zvažujete tedy i nějaké jiné, řekněme elektronické, verze vašich songů, nebo bude C vždy fungovat prostě jako živá kapela?
Tomáš: Určitě chceme nějaký remixy udělat, ale je to spíše v tom druhým míň podstatným plánu, takže zatím nic konkrétního.
Mám rád elektroniku, dělali jsme s Patrikem i nějaké remixy např. pro Sabot nebo Sunshine, ale v současné době to není pro mě až tak důležitý, jako hrát s C koncerty, protože když se to povede, tak to je radost k pohledání.
A co třeba větší zapojení elektroniky, nebo vůbec hostů na jiné nástroje, do budoucna....
Patrik: Na UNIVERSUM najdeš víc elektroniky, než jsme schopný předvést naživo. Zatím nám vyhovuje naše technická nenáročnost, ale je fakt, že ještě před dvěma lety jsme hráli čistě kytara + basa + bicí. Taky je to dost praktický hrát v týhle sestavě. Klávesový party z DEP + ňáký starší věci z UNIVERSUM uměli 3 lidi a tak když nemoh jeden, jel druhej. Dneska je ale Tomske (klávesy) regulérním členem kapely. Myslím si, že se náš zvuk a experimentování bude do budoucna víc rozvíjet, alespoň z posledních zkoušek to na mě tak působí.
No, a když už narážíme na tenhle okruh. Co C a živý zpěv. Někdy, někde, občas, nebo vůbec? :-)))
Tomáš:Už jsem na to odpověděl. Nikdo neví, ale myslím, že kdyby se naskytnul nějakej úžasnej zpěvák, tak…….hm
Patrik: Jasně, jestli se na to někdo cejtí a? nám něco nahraje a pošle!
Pojďme od kapely trošku jinam. Kvapem se blíží termín letošního Free Dim Festu, na kterém se s ostatními z okruhu Free Dimension podílíte. Zkuste trošku blíže popsat, co čeká děcka na letošním ročníku a můžete blíže představit zvláště ty zahraniční kapely?
Patrik: Co se týče místa konání a organizace, se nic nemění. Možnost přespání ve Ctiborově mlýně za směšných 50,- Kč platí zase.
Všchno odstartuje v pátek 28.5. v 17:00 vernisáž výstavy umělců Galerie A.M. 180. Kapely začnou v 18:00 v pořadí Emmevoodoopöka, Bananas At The Audience (francouzská emo coreová kapela ala At The Drive In, tou dobou na evropskym turné), OTK a Esgmeq. Potom afterparty uvnitř Café baru 7 v režii Summer Magits Sound Systém převážně v rytmu reggae, dub, ska a punk. Ty budou mít také pod palcem po oba dva dny chill out. Ty tancechtivější maj možnost afterparty v klubu Orion, kde to bude víc o drum´n´bass, jungle a techno.
V Sobotu se začne už v 16:00, a hned z vostra: Svině!, Rodeo Queen (stonerrocková mlátička ala Motorhead, Kyuus z Německa), Gnu, Innoxia Corpora, The Sons Of Saturn (další francouzi, který jsou už tady poměrně v podvědomí) a vyvrcholí to jazz/punk/coreovou jízdou Smart Ass Dynamite (naši černý koně, trochu jak Victim´s Family, trochu jak The Fall?)
Pak to všechno rychle sbalíme a poběžíme do clubu Garage, kde vypukne párty s názvem FREE WOMENSION DISCOTHEQUE. To je aktivita tří holek DJ´s Hilary (jinak bubenice Sabot), Lexa (speaker letošního i předešlejch ročníků FDF z Oaklandu) a Naomi (multimediální umělkyně, Kanaďanka, která nám tady už asi zůstane). Celá párty se ponese v duchu cyber punk, takže vodvážný modely jsou vítány!
Taky se zmínim o vstupnym což je mnohdy nejdůležitější informace. Takže v pátek 100,- a v sobotu 150,-.
Bližší info o kapelách respektive odkazy na jejich webový stránky najdete na www.freedimension.cz.
U festu ještě zůstanem, protože vůbec celý Free Dim Fest je celkově poměrně příjemně pořádaná záležitost, alespoň co jsem měl možnost slyšet a číst od jiných :-). Co by jste takhle ve zkratce doporučili lidem, kteří by se chtěli o podobný menší nezávislý festiválek pokusit udělat ve svém okolí? Jaké největší těžkosti a vychytávky je na takové cestě můžou potkat?
Patrik: Nejdůležitější je chtít! Určitě bych se do toho nepouštěl sám. Na celou organizaci je nás asi 8 lidí pevný jádro plus dalších možná 10 kámošů a kámošek bez kterejch by to nešlo. Jde nám hlavně vo to aby se jak kapely tak návštěvníci cejtili dobře a my se pak v neděli když je to všechno za náma mohli v hospodě plácat po zádech a řikat jak to bylo zas kurva dobrý. Důležitý je asi zminimalizovat náklady, zapojit do toho co nejširší okruh lidí, propagace, nezbytná byrokracie (v našem případě dost podstatná věc, protože FDF se odehrává přímo v centru Tábora) a pak asi i pravidelnost.
A hlavně si nedělat žádný velký iluze!
A co další vydavatelské a případné jiné plány Free Dimension a jejich kapel pro letošní rok? Chystá se něco?
Patrik: Pochybuju, že se letos někdo z nás pustí do nahrávání další desky. Loni toho bylo na nás docela dost. Ale to víš, že bysme rádi něco, živák nebo limitovanou edici něčeho, uvidíme. Každopádně hned po FDF je No.1 podzimní miniturné C a Deverovy chyby, kdy bysme se chtěli vydat do Anglie, ale nechceme nic zakřiknout, bude to dost práce a záležet taky na štěstí.
No a zpět ke kapele, tedy současné plány samotného C? Hraní po domácích luzích a hájích, účasti na splitech a kompilacích, a? již doma, či v zahraničí, a podobně?
Patrik: Turné nás dost vybilo, ale současně dalo velkej impuls k tomu dělat nový věci a hrát a hrát. Takže v plánu jsou ňáký koncerty převážně po Čechách, sem tam ňákej festival. Taky se možná vrátíme k Waawe, se kterejema bysme rádi udělali zbrusu novej program. Jenže, je před náma léto a to si můžeš plánovat co chceš.
Závěrem již tradičně. Můžete vyjmenovat spřízněné, oblíbené a inspirující kapely, umělce a duše?
Tomáš: Je toho strašně moc. Teď momentálně nejvíce poslouchám filmovou muziku hlavně ze 60 a 70.let + starší funky a soulové záležitosti, no prostě si teď vůbec vybírám ze starší doby.
Patrik. Dost mě ovlivnila chicagská post HC scéna 90. let počínaje Slint a konče třeba Tortoise, v současný době mám ale plný zuby ufňukanejch kapel a poslouchám hlavně punk rock.
Je ještě něco, na co jsem se nezeptal a vy by jste měli potřebu říci?
Patrik: Chtěli bysme poděkovat všem, který přišli na náš pražskej koncert, poslední v rámci turné. Byl jeden z těch nejlepších. Takový přivítání zpátky doma sme si vůbec nepředstavovali.
díky za rozhovor
Více na old.czechcore.cz
|
