(Revelation Records)
Nový EP masakrálních chaotiků, kterejm není žádný téma svatý je pokračováním předešlýho EP 'We May Be Through With the Past…' (dosaď název uvedený výše), kterej vyšel na Status Records. O obaly pro oba releasy se postarali Eatdrink Media a posunuli tak tohle koncepční dílo do komiksovýho příběhu, v jehož středu už chybí jen název Springfield (oproti prvnímu singlu z roku 1998 nebo prvního LP 'Unfortunately We're Not Robots', jejichž grafický zpracování byla jedna velká temná sci-fi, je grafický zpracování těchto dvou počinů jasným krokem vpřed). Ve výsledku se jedná o kvalitní paradox, nebo? styl, kterým jsou booklety vyvedeny je absolutním kontrastem s muzikou, na jejíž zvukovou stránku dohlédl opět Kurt Ballou. Kdybych se tohoto počinu chtěl rychle zbavit, tak napíšu, že CUAD jsou další kapelou, která balancuje někde mezi Converge, Burnt By the Sun nebo Botch, ale takhle jednoduchý to zase není. První část příběhu je hodně agresivní a bere dech. Velký plus pro mě hraje i fakt, že jsem měl možnost vidět asi pětkrát i pódiový zpracování, tudíž i možnost zaměřit se jednotlivě na každýho člena. Jak jsem zjistil později, chytit všechny najednou je takřka nemožný. Co do projevu však jednoznačně vítězí bubeník a zpěvák. Jejich styl je dost neuvěřitelnej. Druhá část příběhu je o něco vyklidněnější až ambientní a obejde se i bez v minulosti dost používaných samplů. Na EP jsou zaznamenány 4 songy, celková stopáž je kolem 23 minut, z toho poslední 'God is in his heaven, all is right with the world' má něco přes 10 minut. Hodně mi připomíná zavěrečnej choir z 'We're the Romans' od Botch, ale pouze atmosférou, ne provedením. CUAD jsou dalším úspěšným ztvárněním nukleární bouře a ticha po ní. A to, že ne všechno musí bejt tak přísný jak se na první pohled zdá jsou názvy textů jako: "Jestli se tahle kapela nebude vyvíjet, tak vstoupíme do armády" nebo starší a moje nejoblíbenější: "Políbit tě je stejný jako vylízat popelník."
Více na old.czechcore.cz
|
