(B Core)
Hledáte-li cestovní společnost, která vás bezpečně zavede proti proudu časua jsou-li vybranou destinací zlaté sedmdesátky. Pak neztrácejte čas googlováním, obě požadované destinace s přehledem splní barcelonské trio – Cuzo. Jejich třetí velká deska se krásné sklouzne na právě módní vlně retro kapel, které svůj zvuk nechávají prohnat svými vintage nástroji. Stačí krátký poslech a je to tam. Pod zavřenými víčky se začnou točit pestrobarevné spirály a nad tím co koluje vaší krví by zajásal nejeden domácí chemik-amatér. Cuzo toho ve svých skladbách příliš nenamluví a o to víc nechávají za sebe promlouvat své nástroje v protáhlejších skladbách. Plyne to bezstarostně až člověk dostává pocit, že se ocitl na nepřipraveném „džemování“. Rozveklejší struktura je přerušena učebnicovým riffem který Black Sabbath zapomněli v šuplíku nápadů. A abychom nebyli pořád světový tu a tam nám Cuzo připomenou pro změnu táborské Céčka ovšem zbavené post rockového nádechu o to s větším tlakem na kraut rock bránu. A sběratelé světových jmen si možná budou libovat, že kapela si ráda nechává do toho kecat od Damo Suzukim vokalisty z Can. Milovníci progrese ať neztárují s těmito Španěly svůj drahocenný čas, Cuzo jedou ve vodách kvalitní recyklace.
B Core Cuzo
|