Ctib - Kampak?!

19.12.2021 17:15 stelca77

(Kabinet Records)

"Kampak?!" ptají se Slušní lidé z Brna v titulní písni. "Do prdele", chtělo by se mi říct, když pomyslim na to, kdo se prezentuje atributem "slušný". Jenom ty nejlepší úmysly, jak zpívá Ctib. Ten se vydal na sólovou cestu už před dlouhou dobou a poprvé jsem to zaregistroval na sedmipalci u Dog Lovers Records, což byla nahrávka, kterou jsem pro svojí osobitost a taky milej přístup vydávajícího labelu točil dost dlouho. Nedávno jsem si jí pustil znova a neztratila nic z toho, co mě tenkrát na ní bavilo. Další demo jen tak proplulo kolem mě bez většího zájmu (a teď zpětně zjišťuju, jak moc toho mají s LP společnýho), až jsem se ocitnul na koncertě Chorobopopu. Jejich loňský debutový LP bylo a je naprostá bomba a Ctibův kousek skládačky do ní přispěl nemalou měrou. Takže další rozvoj programmingu (i s renesančním nádechem), synťáků a boření tradičních punkových postupů na desce "Kampak?!" je jenom logickým vyústěním.

Veselý popový melodie vzápětí přejdou do perfektně temný basový linky, kterou před pár lety dost začala využívat česká rapová scéna (ale nejen ona) a domíchává se to s nejtradičnějšími post-punkovými vlivy. To, že se nejen mladý kluci a holky nenechají svazovat žánrovými mantinely je jen ku prospěchu věci a když mají oči otevřený i kluci a holky o dekády starší, jsem u vytržení. Na tuzemský poměry scény poměrně slušná invence. S náladou songu "Zbytky smíchu" jsem se poprvé potkal asi v souvislosti s P/ST a celkově mi skladba připadá jako dost čerstvá záležitost. Trochu disco, trochu Justin Pearson, trochu emaři co si odskočili k black metalu a zároveň elektronice a trochu několikátý návrat českýho EBM. Ani jedno z toho určitě nebylo stavebním influenčním kamenem, ale já to tam slyšim, což je paráda - kam až je Ctibova hudba schopná mě dostat. Ctibovy jedovatý texty jsou vlastně už tuzemskou klasikou (v podzemní scéně už z podstaty podzemní scény určitě) a dotváří celkovou atmosféru desky. Stejně jako obal od DxFxFx. Punk jak ho mám rád. Plus faktor Rožnov. Opakuju to skoro pokaždý když se dostanu do sonickýho kontaktu s rožnovskou produkcí. Ale ty kapely se mi prostě vryly do krevního oběhu a když je potřeba, pomáhají mě posouvat věci určitým směrem. "Jinej tvar" toho byl důkazem a vrací se mi vzpomínka na dobu, kdy vyšla zmíněná sedmička "Nebo taky ne". Éra poměrně dost aktivního koncertování a první osobní setkání se Ctibem, Samuelem, Nobodym a místní crew na původní SF Mini. Parádní deska a parádní časy, který ještě neskončily.

"Těch cest! Ty kilometry žil!"

P.S. Vtipná věc. Po usazení desky do sbírky, řazený abecedně (československá produkce zvlášť / zahraniční produkce zvlášť), je Ctib mezi Dášou a sérií desek Complicité Candide. Nechci vysvětlení. Takhle je to správně.