(Victory Records)
Zdálo se to jako uzavřená kapitola a když se podívám zpátky, ani se mi nechce věřit, že to trvalo víc než 10 let. No More Dreams of Happy Endings (Jade Tree) je nadosmrti jednou z mých revolučních a nejvíc respektovaných desek v historii mého pohledu na hard core. Jako dneska si pamatuju moje první setkání s touhle kapelou v roce 1995 v pražským Roxy, kdy tradiční, hard corem tý doby načichlý kids, zůstali stát s pusama dokořán. Megabrutálně podlazenej sound v kontrastu s X na Mikeových rukách, který tam seděj dodnes (to by měl Centropen kšeft), byl pro hard core kids hned po koncertech Ironside a Integrity dalším znamením, že se scéna v následujících letech nebude ubírat dál jen pod šedou kapucou.
Posledním řezem do ušních bubínků byl epickej opus Kingdom of Lost Souls (Revelation), po kterým se po Damnation AD na dlouhou dobu uzavřela zem, aby se Ken a Mike mohli věnovat svýmu přímočarýmu projektu When Tigers Fight. Ken hrál na kytaru i v Better Than A Thousand, na evropským turné Youth of Today a plně se věnoval práci v Salad Days a Saturday Team Studios. Druhej kytarista Hillel Holloway se vypařil neznámo kam a bubeníka Davea Brysona nahradil Colin Kercz, do tý doby známej z Most Precious Blood. Na evropským turné Damnation AD, Ringworm, Most Precious Blood hrál Colin dva sety.
Jaký jsou Damnation AD v roce 2007? Tak předně, tvrdší než kdykoliv předtím. Zvukový technologie jdou kupředu nespoutanou rychlostí a tak si Ken může dovolit kontrolovat s jednou kytarou celý pódium bez obav nad tím, že by se někdo pozastavil nad nedostatečnou syrovostí. Ačkoliv je z celý desky cítit svěží, moderní závan, nedokážu se ubránit pocitu, že při skládání dal Ken důraz na jednodušší stavbu songů. Pokud se tedy chcete topit ve vzpomínkách, což od vás nikdo neočekává, ale ani vám v tom nebude bránit, připravte se spíš na oprášení atmosféry Misericordia než Kingdom of Lost Souls. Konec konců, Damnation AD si jsou vědomi, že od jejich posledniho evergreenu uběhla nějaká doba a tak i na novince In This Life Or the Next zazní 3 songy, který už byly ke slyšení před léty. The Hangedman, Rain As My Veil a Addiction zapadnou mezi aktuální materiál jak ladný nožky do lodiček v lehce obměněných verzích. V Addiction hostuje za mikrofonem Carl z Earth Crisis a Freya. Vůbec celá deska se jenom hemží hosty. Kdo nastraží uši, ten určitě vychytá Johna Henryho z Darkest Hour, Wese z Give Up the Ghost anebo Patricka Stumpa a Petea Wentze z Fall Out Boy, kteří jistí hitovej song If You Could Remember.
Bez okázalejch reklamních triků jsou Damnation AD zpátky a já jsem rád, že začali psát novou kapitolu jejich existence. Stejně jako u 108 je z nich cítit vnitřní síla a touha něco sdělit, něco, co není napsáno v žádný příručce. To bohužel u mnoha současnejch kapel, dávajících si nálepku hard core, postrádám.
Damnation AD
myspace
Victory Records
Více na old.czechcore.cz
|
