(Dim Mak)
Další nová deska této interkontinentální kapely a opět vychází jak je dobrým zvykem beze jména, aby se v tom člověk ještě více zamotal. Tak když ne kapela, tak aspoň všichni kolem tomuto říkají jednoduše „Mini“a tím je zase o starost míň. Ono taky, co byste čekali od kapely, kde bubeník poslouchá jenom dub a zpěvák zabředl těžce v black metalu a to takovým způsobem, že ačkoliv on z NY, tak na tebe vybafne že Root só z Brna. Jo jo OATH milují všichni co rádi ostrý kořeněný jídlo a nejlépe všichni ti co si to vychutnávají hned dvakrát, prvně když to jí a po druhý ... však to znáte. Markův bravurní uječený vokál se tady střídá s explosivní kapelou. Lehký a přitom ostře štíplavý zvuk kytary zaznamenávající ranné 80- léta to tady mydlí o sto šest a když už to kytaristu přestane bavit tak aspoň začne vrzat a pískat až z toho máš v palici pěkný guláš. Klidně tomu říkejme chaos fastcore nebo powerviolence, ale jak už se stává tradicí s každou přibývající deskou nechávají tito Evropo-američané stále více do své hudby zasahovat i nějaký ten art potenciál a když už je to u Dim Mak-u tak to musí platit samozřejmě dvojnásob. Nutno dodat, že oproti poslední „velké“ desce je tohle větší, jak z řetězu utržený, kravál. CD verze vychází s pěkně obtloustlým 24-stránkovým bookletem, kde forma zase předčila obsah, zkrátka nechte se přesvědčit.
Das Oath
Dim Mak
Více na old.czechcore.cz
|
