Na pár otázek odpovídal Míra Pátý, člověk který má na svědomí světově profláklé vydavetelství DAY AFTER a krom toho provozuje i stejnojmennou distribuci, ve které najdeš krom hc/punku i ostatní okrajové žánry. Rozhovor je dělán původně pro skejt časák FREEMAGAZINE.
Day After existuje 11 let. Když bys to shrnul co ti to dalo a naopak co vzalo? Vzpomeneš si na nějaký průlomový okamžiky? Kdy sis naposled pustil desku Stres nebo Junk?
Abych tě opravil, Day After existuje o cca 2 roky déle, ale před 11 lety vyšly první tituly na Day After Records, LP/MC STRES, kapely mého kámoše Pumlíče a pak LP/CD/MC KRITICKA SITUACE.
Co mi Day After dal? Rozhodne mi dal volnost a možnost si svůj život zařídit podle mého uvážení. Do zaměstnání jsem chodil naposledy v sezóně 1989-1990 a čím jsem starší tím více si toho dokážu cenit. Osobně si těžko představuju, že bych dělal něco jiného a právě možnost dělat co mě baví a stýkat se s podobnými lidmi po celém světě je pro mne ten největší přínos.
Těžko říct co mi Day After vzal, v každém případě nemám denní režim podobný většině populace která si odbouchá svých 8 hodin a pak má padla. Občas bych si tohle chtěl na chvíli vyzkoušet. Na druhou stranu, vstávání ráno do práce mi určitě nechybí!
Průlomovým okamžikem bylo určitě vydání prvních titulů, vydáni prvního zahraničního titulu, poté okamžik kdy jsem se rozhodl nastartovat regulerní Day After distribuci zahraničních titulů a určitě pak přestěhovaní skladu pryč z našeho domu. Pocit, že po cca 10 letech už nežiju ve skladišti byl parádní.
Stres LP jsme si pouštěli s kámošema nedávno, ale upřímně musím přiznat že jen prvních cca 30 sekund s tím famózním Pumlíčovým zařváním, protože je to děsná sranda. Najit singl Junk by mi asi dalo větší práci.... nicméně to je celkem přirozené. I když bych si to tenkrát určitě nepřiznal, po 10 letech má člověk hudební vkus přece jen trochu jinde.
Nová deska Sunshine vyjde na majoru. Hodně tvých kolegů ze zahraničních labelů v rozhovorech uvádí, že jsou š?astni, že právě ta jejich kapela to dotáhla tak daleko a proto jak to vidíš ty? A ještě trochu na toto téma, v poslední době i v tvém distru se objevilo hodně věcí z major labelů, co od toho očekáváš? Čekal bys to od sebe před těma 10-12 lety?
Ano, nové album Sunshine by mělo začátkem léta vyjít na Custard Records který vlastní Linda Perry. Vzhledem k tomu že Sunshine se během posledních let netajila tím, že chce "podepsat" a jejich pohled na věc se s mým začal rozcházet, fakt že podepsali smlouvu jsem nijak neprožíval. Jsem rád že k tomu konečně došlo protože Sunshine poslední dobou trčeli ve vzduchoprázdnu a vzhledem k tomu, že Kay, duše kapely žije v USA zatímco zbytek kapely v Čechách byla jejich situace dlouhodobě neudržitelná. Jsem přesvědčen že nová smlouva prakticky Sunshine zachránila od rozpadu.
Obecně je odchod kapely k velké firmě vždycky kontroverzní záležitosti. Myslím že žádný label není rád když ztrácí úspěšnou kapelu na jejíchž růstu se svou činností podílel a proto to se š?astnými výlevy nebude zas tak horké (pokud tedy není kompenzované nějakou kulatou sumičkou $). Na druhou stranu každý vydavatel s trochou soudnosti zná své možnosti a pokud kapela začne přesahovat možnosti labelu, je odchod kapely k velké firmě jediným rozumným řešením. Pokud pak vše proběhne bez excesu a tahanic, z této situace obyčejně profitují jak kapela tak label kterému se může dostat zvýšeného zájmu nových hudebních fanoušků a ze kterého pak mohou těžit ostatní kapely na labelu.
Je pravdou že se v Day After katalogu objevily major label tituly a upřímně bych to od sebe nečekal možná ani před rokem. Důvodů proč Day After nyní prodává kapely na velkých firmách je několik. Předně - nelze popřít, že zde vycházejí parádní věci. Spousta mých oblíbených kapel vydává nebo je distribuována velkými firmami a já chci z podstaty věci prodávat hudbu která se mi líbí. Dalším důležitým aspektem je situace na českém hudebním trhu – naprostá většina věcí od majors které máme v distribuci se v obchodech sehnat běžně nedá. Proto nabízíme tituly kapel které předtím dlouhou dobu vycházely na indie labelech, klasické kapely jako třeba Helmet, Sonic Youth či Velvet Undeground atd. Nemám žádné velké očekávání, vše prostě vyplynulo z toho kam Day After směřuje - distribuce pro fanoušky širokého spektra okrajových hudebních žánrů kde se vedle nejnovějšího singlu vydaného kapelou vlastním nákladem dá sehnat třeba nové album Mars Volta.
Na DAR-u vyšla v pořadí již druhá Japonská kapela. Jak jsi se probojoval na tento kontinent a vůbec jak s těmito lidmi komunikuješ, když třeba angličtina 1000 TRAVELS OF JAWAHRLAL není zrovna nejlepší?
Pokud si dobře vzpomínám, první kontakt s někým z Japonska proběhl cca před 8 lety, ještě si pamatuju že to byl "Mickey Room", obchod z Jokohamy. Obecně se dá říct že lidé v Japonsku jsou mnohem vnímavější a aktivnější ve vyhledávání hudby než lidé z Evropy, natož z USA. Pokud vydáváš kvalitní hudbu a alespoň trochu propaguješ svůj label přes zahraniční press tak je možné se v Japonsku uchytit. Je tam spousta dobrých obchodů s muzikou, hlavně v Tokyu, kde pracujou naprostí hudební šílenci - chlapci s neskutečným přehledem kteří se orientují v širokém spektru muziky. S několika podobnými týpky jsem se potkal a je to občas docela frustrující. Tito chlapíci většinou relativně umí anglicky a orientují se na import hudby z celého světa. Pokud jde o Angličtinu, přes email je komunikace jednodušší než by se mohlo
zdát, navíc většina Japonců používá software který simultárně překládá Japonštinu do Angličtiny.
Tuším čtyři kapely ze tvého teamu odjeli Japonské tour, ty si se také některého z nich účastnil, takže přeháněj. Co tě nadchlo a naopak co ti příliš nevonělo. Kdybys stručně porovnal s evropskou scénou…
No pokud dobře počítám tak jich bylo víc - Milemarker, Robocop Kraus, Engine
Down, Endstand, Frodus, No Knife, Rah Bras, Sunshine. Zůčastnil jsem se turné s Robocop Kraus a Endstand, která byla naprosto odlišná. Obecně je hudební scéna v Japonsku hodně separovaná a až na pár vyjímek prakticky neexistuje, aby se na koncertech scházeli lidé kteří poslouchají různé styly. The Robocop Kraus tour byla jedna velká party - po každém koncertě jsme chodili do restaurací kde se sešlo cca 20-30 lidí, hrály se 4 koncerty v Tokyu a pouze 5 koncertů mimo Tokyo. Endstand bylo - hlavně proto že turné zařizoval Koichiro z 1000 Travels Of Jawaharlal - více podobné Evropskému stylu. Pouze jeden koncert v Tokyu, 9 koncertů v dalších městech. Negativních zážitků jsem moc nezažil - kromě sněhové kalamity v Japonském podání (to Japonci vychytané fakt nemají). Kalamita v jižní části Japonska kde je většina velkých měst a také koncertů začíná u cca 2 cm sněhu. Vzdálenost mezi městy Fukuoka a Kita-Kyushu jsme jeli 13 hodiny. Je to 65 km a opravdu si nevymýšlím. Ten den jeli Endstand na koncert Sinkansenem. Svým způsobem to bylo legrační.
Nejhorším zážitkem byl ovšem "festival" někde na dalekém předměstí Tokya. Japonci mají obecně tendence dotáhnout do extrému všechny vlivy které pochytí jak z USA tak Evropy (nejvíce je to vidět na oblečení, zvláště ženy nosí občas opravdu kruté modely). Zde pak hrálo 8 kapel které byly neuvěřitelnou (a smrtelně vážnou) parodií na všemožné Good Life či Alveran "tough guy" festivaly. strávit tam den bylo opravdu hrozné. Parádním na Japonsku je všechno ostatní. Výborné kapely s dobrými muzikanty, které hrají okolo 30 minut, dokonalý aparát s výborným soundem na většině míst. V každém městě aspoň jeden krám na desky s luxusní second hand sekcí kde se dají najít desky které se jinde nevidí, dobrodružné výlety do
restaurací, závody ve sbírání karet atraktivních call-girls z telefonních budek... je toho hodně.
Rozjel si evropskou pobočku Lovitt records, jak si se k tomu dostal, splnilo to tvoje očekávání, co sis od toho sliboval? Bude ještě nějaký pokračování?
Lovitt Europe jsem začal cca před dvěma roky, v době kdy jsem byl v úzkém kontaktu s Brianem z Lovitt Records a vydal CDEP Engine Down. Jelikož jsme sdíleli zhruba stejné názory na indie hudební scénu a rozuměli si i po lidské stránce přijal jsem nabídku provozovat cosi jako Lovitt Europe. Bohužel musím říct, že s touto činností Day After do budoucna nepočítá z rozličných důvodů. Jedním z hlavních důvodů že v době kdy jsme tuto dohodu uzavřeli vycházely na Lovitt alba kapel jako Milemarker či Engine Down, zatímco v současné době se záběr poněkud změnil a současné kapely na Lovitt mě příliš neoslovují. Jelikož ze zkušenosti vím, že prostě nejsem schopný vydávat a prodávat hudbu která mi nic neříká, rozhodl jsem se ukončit činnost Lovitt Europe. Dalším podstatným argumentem byl fakt, že se chci soustředit na práci pro Day After label i distribuci a na další činnost nezbývá čas ani energie.
Trochu statistiky nikoho nezabije, takže bestseller z Day After records a z tvé distribuce? Jak si vedou vinyly oproti cd-formátům?
The Robocop Kraus, Engine Down, Endstand, 4 Walls Falling, Sunshine patří k nejprodávanějším titulům na Day After, vedou pak 4 Walls Falling a The Robocop Kraus.
Z distribuce jsou pak evergreenem alba Refused, Minor Threat, Fugazi, Gorilla Biscuits a hitem poslední doby jsou alba Tomahawk.
Vinyl versus CD - záleží na stylu hudby. Crust punk/fast core nebo naopak emocore více na deskách, indie rock, ska, hardcore nebo street punk zase na CD. Obecně se zdá že i u nás začínají být CD dominantním formátem.
V poslední době jsme začali prodávat také DVD a mohu soudit, že spousta hudebních fandů byla ráda.
Plány, touhy, sny …
Plánů je hodně, vypadá to, že Day After bude mít dobrý rok - právě vyšlo album Nine Days Wonder, brzy vyjde nové album AM Thawn a později alba Endstand a Children Of Fall. Doufám také, že pohneme i s distribucí, rád bych viděl v katalogu tituly od labelů které zatím nedistribujeme. A hlavním úkolem ovšem zůstává práce na internetových stránkách a online obchodu - stále se nějak nedostává času na pravidelnou aktualizaci, ale i to se snad brzy změní. Můžete se mrknout na www.dayafter.cz a zkusit náš online obchod na www.dayafter.cz/mailorder.
Hele jednou si se prořekl, že taky trochu koketuješ se skejtováním, takže s pravdou ven: -)
Jo to máš úplnou pravdu! Nedávno jsem dostal na promo od jednoho labelu skateboard s logem nějaké kapely tak jsem na to stoupl a zkoušel pružit kolenama a kroutit zadkem jak se to dělá, no a šlo mi to náramně. Asi to bylo tím, že ten skateboard neměl kolečka, bylo to jen to prkno....
Jinak kousek od našeho domu je teď novej skate park, takže tam chodíme se synkem na procházku a koukáme za plotem. Pořád mi neleze do hlavy jakto, že při všech těch parádičkách letí prkno stejným směrem jako chlápek co na něm stojí. Myslím, že u toho čumění za plotem už zůstanu.
Nejoblíbenější desky tvé manželky a synátora? A co takhle reunion Šišatýho kola?
V naší domácnosti vládnou tyto kapely:
Belle And Sebastian, Dismemberment Plan - Change, Sundays Best, Sensefield a "kytičky" (kompilace indie pop kapel od švédského labelu Labrador). Zvláště pak Belle And Sebastian u nás hraje fakt často.
Add reunion: nedávno jsem dostal textovku od bývalého kytaristy "někde jsem našel naší kazetu tak ji poslouchám. Je to soda".
--------------------
DAY AFTER DISKOGRAFIE:
DAY 01: STRES - S/T LP/CD
DAY 02: KRITICKA SITUACE - S/T LP/CD/MC
DAY 03: UP IN ARMS - S/T 7"
DAY 04: 4 WALLS FALLING - FOOD FOR WORMS LP/CD/MC
DAY 05: JUNK - THE FIRE OF RETRIBUTION 7"/CDEP/MC
DAY 06: NOTHING REMAINS - DREAM LP/CD/MC
DAY 07: EVERSOR - WORLD OF ILLUSION 7"/MCD/MC
DAY 08: LIFETIME - SEVENINCHES LP/CD/MC
DAY 09: SERPICO - THEY SHOOT BABIES 7"
DAY 10: SUNSHINE - NICE SONGS FROM THE SHADDOW UNDER ROOM LP
DAY 11: EMBER - ONE CELL WILL BECOME TWO 7"/CDEP
DAY 12: SIREN - BECOMING WHEELS LP/CD
DAY 13: TRIBUTE - TORCH SONGS 7"
DAY 14: KRITICKA SITUACE - FORGIVENESS 7"/MCD/MC
DAY 15: CLEAN SLATE - SALTISH LP/CD/MC
DAY 16: JULIA/SUNSHINE - SPLIT 7"
DAY 17: FRODUS - EXPLOSION 7"
DAY 18: NOTHING REMAINS 7"
DAY 19: SUNSHINE - HYSTERICAL STEREO LOOPS LP
DAY 20: EMBER - SEVEN SAMURAI LP/CD
DAY 21: UNISON - CARELESS THOUGHTS 7"/MCD
DAY 22: SERPICO - HEROES OF THE BOMB 7"
DAY 23: ONLY IF YOU CALL ME JONATHAN - SEPTEMBER MALEVOLENCY 7"/MCD
DAY 24: SUNSHINE - VELVET SUICIDE LP/CD
DAY 25: KEVORKIAN - WHO IS WHO 7"
DAY 26: REIZIGER - GRAB AND NAILED 7"/MCD
DAY 27: LVMEN - RAISON D`ETRE LP/CD/MC
DAY 28: LANDMINE SPRING - YOUR WORLD 10"/MCD
DAY 29: FRODUS - AND WE WASHED OUR WEAPONS IN SEA LP
DAY 30: ONLY IF YOU CALL ME JONATHAN - RED FRIEND LP/CD
DAY 31: 400 YEARS - THE NEW IMPERIALISM 10"
DAY 32: THE ROBOCOP KRAUS - TIGER LP/CD
DAY 33: SUNSHINE - NECROMANCE LP/CD
DAY 34: ENGINE DOWN - A SIGN OF BREATH 7"/MCD
DAY 35: RAH BRAS - RUY BLAS LP
DAY 36: ANYWAY - GOLF CLUB LP/CD
DAY 37: SUNSHINE - HYSTERICAL STEREO LOOPS CD
DAY 38: ENDSTAND - NEVER FALL INTO SILENCE LP/CD
DAY 39: MILEMARKER - SATANIC VERSUS LP
DAY 40: 4 WALLS FALLING - CULTURE SHOCK LP
DAY 41: NO KNIFE - RIOT FOR ROMANCE LP/CD
DAY 42: THE ROBOCOP KRAUS - LIVING WITH OTHER PEOPLE LP/CD
DAY 43: LANDMINE SPRING - SIP OF WINE LP/CD
DAY 44: 1000 TRAVELS OF JAWAHARLAL - OWARI WA KONAI LP/CD
DAY 45: NINE DAYS WONDER - WITH EUPHORIA CD
WEBSITE: WWW.DAYAFTER.CZ
ONLINE OBCHOD: WWW.DAYAFTER.CZ/MAILORDER
Více na old.czechcore.cz
|
