(Voltage Records)

Občas zmatené seznamování se se světem Voltage records můžu pokládat za velký osobní přínos. Objevovat svět, který znáte je nádherný, zvláště když si uvědomíte, že to co máte za sebou tak máte minimálně ještě tak dvakrát před sebou. Snad se pak chytíte za vlastní nesrovnalosti, předsudky nebo třeba jen špatný náhled na věc. Ale dost přemítání, na gramci se mi točí 12" na 45rpm a z repráků na mě řve pořádně naštvaná muzika.

DCOI jsou z Kalifornie...nemohl jsem se zbavit, že v jejich muzice neustále slyším takovej ten The Virus, Evacuate feeling, až mi pan vydavatel nakonec musel objasnit, že to není náhodou, jelikož tyhle kapely jsou ze stejné oblasti... takže jsem zase naletěl na vlastní zeď nevědomosti. Ok, ale líná huba holé neštěstí....

Hned první skladba vás vnese do světa rychlýho hardcore punku. Ohromná porce vzteku v podobě US hardcore, klasické riffování i frázování, přesně tak to má být, nebo alespoň tak se mi to líbí, až si říkám, že bych mohl ze skříně vytáhnout vinyly The Control, Gordon Solie Motherfuckers!, Out Cold a každopádně Minor Threat.

Každá tahle kapela je svým způsobem velice výrazná, vlastní sound, ale všechny spojuje jistý styl, podobné fragmenty a ve výsledku naprostá naštvanost. Samozřejmě, když si dnes pustím Minor Threat nenapadne mě nic jinýho než to, že dnešní doba tuhle skvělou kapelu naprosto válcuje, přesto, když se pořádně zaposloucháte a použijete představivost, okamžitě ustoupíte od závěrů typu, jsou to sráči... spíš naopak, je to tak výborné jak to bylo výborné v roce 1981, stejně jako Discharge nebo sakra Siege v 1984.

Tahle kalifornská partička smaží jeden nasranej válec za druhým, vinyl točím už po několikáté a nahrávka se mi líbí stále víc. Toilet bowl kickoff, sakra tohle jede, naštvaná úderná skladba okolo minuty, pak když tam vlítne Black hole song se skvělou Conflictovskou linkou (tohle ale není pouze výsadou Conflict, spíš to používám jako ukazatel 82UK punku), říkám si jak tohle album je dobře seskládaný. Má to spád, nejsou příliš podobné skladby u sebe, takže si při poslechu oddělíte skladbu od skladby a daleko lépe potom vnímáte sílu každé jedné. Některé kapely se tím moc nezabývají, pak nejen že nahrávka celkově nevyzní, vlastně začne splývat v jeden song a výsledek je ten, že si z desky ve skutečnosti nic nepamatujete.

K téhle release na Voltage nemám žádných výhrad. Pro mě naprosto neznámá kapela, která mě rozsekala hned po několika návštěvách jejich nasranýho světa. Vinyl byl vydán v nákladu 500ks (400ks černý vinyl a 100 ks je na tmavě modrém).

http://www.voltage-shop.com/