(Victory records)
Tak s touhle deskou se peru už několik týdnů. Člověk se snaží vždy kapelu a její produkci s něčím srovnávat, hledat nějaké záchytné body, které pak může při recenzi použít, poukázat na ně a přiblížit celý počin čtenářovi co nejblíže. Tentokrát to ale neklapne. Nový materiál od týhle partičky z Chicaga není jednoduchý sousto, který prostě rozžvýkáš a s chutí polkneš, nebo prostě vyplivneš s nechutí. The Phoenix Throne je záležitost na dlouho… Musíš to nechat vyzrát jak francouzské víno nebo plesnivý sýr. Čas je v tomhle případě rozhodující veličina.
Předchozí počiny od Dead to Fall mě nikdy nějak nedostaly a už ani nedostanou. Dal jsem šanci předposlední desce a teď si ji tady pouštím, ale výsledek se prostě nedostavuje. Starý matroš mi prostě splývá s kterýmkoliv metalcore, i když je to rozhodně lepší než produkce sousedních německých kapel, do kolen mě to nedostává. Ale vra?me se k poslední desce…
Na obalu Tě přivítá podivný pták Phoenix. A sakra… Kde já sem viděl tenhle styl? Kombinace zlatého písma na barevném, jakoby ručně malovaném podkladu. Velmi decentní font a rámečky. Podobnost s obalem megavelkých Mastodon není čistě náhodná. Pod design se podepsal ten samý člověk – Paul Romano (www.workhardened.com , taky ještě dělal pro Nasum, Godflesh, Maroon…). Takže artwork řekl bych na výbornou.
Jak jsem ale naznačoval, s hudbou to nebude tak lehké panáčku. Co je ale jasné na první poslech, touhle deskou se kapela definitivně vymanila ze škatulky metalcore jednou provždy. Může za to celý koncept desky a já jsem jen rád. Cítím z toho svěžest a ovlivnění snad všema stylama. Někoho to může odradit, ale někoho právě tohle přiláká, uchopí a nepustí jako podmořská potvora s tisíci chapadly z temných vod z bookletu. Je to těleso neuchopitelné, nepolapitelné. Rytmicky těžké devastující riffy s mnoha změnami, ale přitom parádně do sebe zapadlé a poskládané s hudebnickým kumštem a genialitou. Pánové vědí jak hodit do placu rychlý metalový riff, disharmonickou vyhrávku nebo luxusní sólo s netradiční melodií… To všechno aby vás pak rozdrtili mosh pasáží, která ale rozhodně není okoukaná. Tepající bicí, které se ale umí umírnit a jít v jednoduchém, pomalém tempu a nechat tak vyniknout všudypřítomné kytarové vyhrávky. Dokážou ale také ukázat, jak ušít parádní přechod mezi tak složitými riffy. Slušný skok od posledního alba taky udělal zpěv. Dokáže pracovat ve více polohách, někdy hluboký, někdy až black metal ječák… Ale všeho s mírou. Parádní vyváženost mezi ječákem a nakřáplým hlubokým hlasem a navíc je mu rozumět texty úplně bez problémů. Jednou jsem tam dokonce slyšel i sbory, což zrovna není v téhle muzice obvyklé.
Nemůžu tomuhle stříbrnému kotouči nic vytknout. Vše je dotaženo do detailů, do maxima. I když jsem se toho bál, dostalo se mi to pod kůži. Produkce na jedničku. Album bude k dostání v Day After shopu za pár dní (momentálně vyprodáno) a rozhodně ho doporučuji. Nemůžu se dočkat jak mě rozsekaj tyhle chlapící 14.6. na 007 spolu s DARKEST HOUR, CEPHALIC CARNAGE a PARKAWAY DRIVE. Rozhodně budou značně vyčnívat a vůbec bych se nebál říct že jsou vhodnými kandidáty na největší překvapení už vzpomínaného a tolik očekávaného večera.
X mikita X
www.deadtofall.com
www.victoryrecords.com
Více na old.czechcore.cz
|
