Poslední koncert Dussander v sestavě, v který nahráli věci pro svůj debutovej 7", měl původně probíhat jako společná show se dvěma rakouskejma kapelama – ty ale bohužel na poslední chvíli zrušili svoje turné, takže s Dussander nakonec hráli 99 Sugar Shots a Esgmeq. Tahle neobvyklá kombinace se ale ve finále ukázala jako ideální řešení.
Dussander trochu překvapivě začínali a přestože jejich set zdaleka nebyl tak působivej jako jejich poslední koncert, kterej jsem měl možnost vidět, byla to velká jízda a skutečně brutální masáž. Agresivní a hustá (přitom ale chytře vymyšlená) muzika je jednoznačně postavená na dominantní Tomově kytaře a Ivanově přesvědčivým řevu – a je fakt zážitek vidět ty chlapíky, jak prožívají hudbu, který věří a pro kterou žijou. Přiznávám; nejsem velkej fanoušek a znalec podobnýho stylu muziky, ale Dussander si zaslouží minimálně respekt. A v jejich případě mně ani nevadí zřejmý metalový inspirace. Jsem zvědavej na chystanej 7" na Hopewell Records…..
99 Sugar Shots mě nijak výrazně nepřesvědčili. Je to sice rychlý a našláplý, ale to je zatím všechno.
No a Esgmeq nakonec – to byla bomba. Už dlouho jsem nezažil podobně zábavnej koncert: zábavnej v tom nejlepším slova smyslu. Esgmeq naživo, to je bezprostřední energie a skvělá, živelná a bláznivá muzika potrhlejch chlápků, který jsou podle mýho kámoše "jako Krausberry na amfetaminu…". Trefný přirovnání. Můžete tam slyšet i Nation Of Ulysses, je tam trochu Cows, je tam i trochu AC/DC. Ale je to hlavně maximálně autentická punková radost v ničím nezředěný podobě. Úžasnej pohled na Mikiho za bicíma, jak bubnuje doslova celým tělem, je zkrátka nezapomenutelnej. Esgmeq evidentně ctí jednoduchý, přímočarý a tvrdý kořeny a v jejich případě to funguje opravdu parádně. Učebnicová definice punkový nevázanosti a osvěžující návrat k tý nejživočišnější formě rokenrolu. "Ožeň se, bratře…!"
Více na old.czechcore.cz
|
