LP (Hometown Caravan/Sabotage Records) Ani nevím, kolik je chlapíkovi s pseudonymem Digger Barnes vlastně let. Jeho „imidž“ o věku moc nenapoví a jeho hlas je jistý, jako kdyby odrážel dlouholeté životní zkušenosti. Svou hudební cestu si „kope“ pozvolna a s rozvahou mafiána zakopávajícího mrtvolu na osvětlené periférii města. Před pár lety se ke mně dostaly dva jeho „debutní“ singly. Jeden byl samostatný a druhý split s Alliem. Oba vyšly pod hlavičkou Sabotage Records a jakmile jsem je slyšel, bylo mi jasné, že chci slyšet víc. Digger je minimalista, perfekcionista a hlavně strašnej borec. Nemám rád EP, na kterých jsou jen dvě písničky. Opravdu nemám, ale v tomhle případě jsem s tím neměl naprosto žádný problém – když se na obou singlech prezentoval třemi písničkami, tak si mě naprosto podmanil. Byly magické a já jsem si jeho muziku zamiloval! Ty tři písničky mám i dnes stále v hlavě a velice často si je pobrukuju (aby ne, když jedna z nich byla předělávka Social Distortion). Hlad po dalších skladbách je nyní konečně uspokojený. Letos vyšla za spolupráce Hometown Caravan a Sabotage Records velká deska Diggera Barnese „Time Has Come”. Abych byl přesný, tak před zmiňovanými singly si Digger, myslím sám, vydal kazetu. Vyšly ale před celkem dlouhou dobou a Digger mezi tím sjezdil Evropu i Ameriku. Samostatně, ale převážně jako doprovod Austina Lucase, Tima Barryho, Chucka Ragana a Joshe Smalla. Snad i díky tomu působí na své sólové dráze tak vyzrálým dojmem. Deska „Time Has Come” je magická a charismatická. Je mlhavě chladná i toužebně doufající. Při poslechu přesně nevím, na čem jsem, tuším jen to, že každý další tón a slovo bude podané s jistotou a rozvahou. Snad i název napovídá, že album vyšlo až tehdy, když bylo dostatečně zralé. Všechno je na něm přesně tam, kde to má být - slova s tóny do sebe krásně zapadají. Digger neplýtvá nápady a heslo „v jednoduchosti je síla“ je, jak se zdá, i jeho pořekadlem. V písničkách nám přináší příběhy – jemné, přesto podané s „tarantinovským“ chladem a vypočítavostí. Místy jeho slova zamrazí, jindy pohladí a nálady se střídají jako podzimní počasí. Když vypnete světlo a Digger se stane vaším jediným parťákem, jeho slova budou hladit i řezat zároveň. Je to jako láska – je krásná, ale někdy bolí. Ostatně stejně jako v životě, ani my stále nemůžeme být dobří nebo špatní. Oboje k nám přichází nečekaně a my se jen můžeme poučit. Diggerovy příběhy nejsou ani na jedné straně, zobrazují cestu - podobně charismaticky jako to dělají třeba Social Distortion. Prostě když ty písničky poslouchám, podvědomě cítím tu pravdu v nich ukrytou. „Time Has Come“ beru jako jednu z desek, kterou potřebuji. Místy z ní mám husí kůži a jindy u ní příjemně relaxuju - hlavně Digger je na intimní a je mi v jeho přítomnosti moc fajn. Doporučuji posoudit na vlastní kůži, třeba vám pod ní zaleze jako mně. (S) http://www.hometowncaravan.de
|