10“LP (Greta Sound System Records)

„Severní vítr je krutý, počítej lásko má s tím“, ani nevím proč mně to napadlo. Snad proto, že jsem otevřel balíček s novou nahrávkou kapely Drag Me Pissed, kteří pocházejí z Mariánských Lázní a Karlových Varů. Skupina, o které jsem zatím neslyšel skoro nic, ale podle informací v jejich sestavě najdeš členy Universal Young Musicians nebo Eastern Star. Severním (severo-západním) vánkem jsem se vždycky nechal rád ovanout. Nikdy nebyl příliš drsný, ale vždycky měl specifickou pachuť tamních končin. Je radost vidět, že „sever“ je opět ve hře a s ním i tamní podoba „emo“ hardcore.

Drag Me Pissed jsou pro mě novinkou a styl, kterým vydávají svou novou nahrávku, je mi velice sympatický a rozhodně podobný tomu, jakým si desku vydali Esa z Lesa. Dva 10“ vinyly a oboje vydané „Do It Yourself“ stylem. Super! Mám rád, když každá oblast, země nebo město je něčím specifická a kapely Drag Me Pissed, Le Bain de Maid a Esa z lesa, si svůj specifický styl vytvářejí. Nevím jak moc je ovlivnili kapely jakými byli Amity, Ember, Short Time, ranní Albion nebo Ravelin 7, ale nad tím je zbytečné bádat. Možná je kdysi poslouchali, možná je to tam ve vzduchu. Podobnost najdeš se všemi jmenovanými a možná vzpomeneš i na kapely jako Grade nebo Yaphett Kotto. Ostatně, Drag Me Pissed se sami hlásají k odkazu "smrdutého chebského EMO – HC".

Od prvního pohledu je seznámení s Drag Me Pissed příjemné. Znáte to sami, většinou o dalších sympatiích rozhodnou první vteřiny. Pokud si kapela vydá nahrávku sama je to chválihodné a hned zpočátku dávám body navíc. Deska není odfláknutá, nosičem je vinyl, takže další body navíc. Již to by mi stačilo k tomu, aby mě informace zaujala. Pokud ještě zmíním, že obal je ručně dělaný, víš co - karton a sprej, potom jsem hořel nedočkavostí až uslyším první zvuky linoucí se z repro soustavy.

První tóny... hlavou mi bleskne vzpomínka na Ember „Seven Samurai“. Rychle se však rozplyne a jsem překvapenej dalším vývojem. Drag Me Pissed hrají perfektně zmáknutou emotivní muziku a jejich aparáty znějí skvěle, což je podle mě jejich silná stránka. Všechno drží parádně pohromadě a celek je velice zajímavý - melodický, dravý a nehraně emotivní. Dojem vyzdvihuje zvláštní melancholická nálada desky. Drag Me Pissed mají svůj ksicht a já z nich cítím starej hardcore ve středním (až pomalejším tempu), kterej je zahranej moderně (třeba jak to slyšíme od ENVY). Moderní pojetí, ale žádná chemie. Sekané pasáže, střídají svižnější nebo kytarové plochy, perfektní zpěvy – dvojzpěvy a občas na sebe upozorní bicmen dvojšlapkou. Dlouho jsem v našich končinách neslyšel tak dobrou nahrávku. Nemá cenu vybírat hitovku. „La Guerre Des Sons“ jsem poslechl několikrát a z kompatního celku postupně vylejzají jednotlivé melodie, které si uvědomíte při dalším poslechu. Pět skladeb je anglicky nazpívaných a jedna česky. Čeština nebo angličtina? Je to věc vkusu. Mě se líbí oboje.

Těší mě, že se objevují kapely jako Drag Me Pissed a neřídí se planým heslem „at war with EMO“. Ono totiž není EMO jako „EMO“ a v případě Drag Me Pissed se jde ke kořenům. Jsem zvědavý na to co přijde dál a těším se na živá vystoupení. Vzhled desky a nahrávka sama vypadají skvěle. Držím palce hoši! (S)

http://bandzone.cz/dragmepissed

Další recenze najdeš na http://samuelrecords.blogspot.com/.