CD, Exile on Mainstream, 2007
Poslední dobou jakoby se trochu vracela vlna kapel, který svoje poslání viděj v produkování hluku, bordelu, nahlas, prostě jako neandrtálci. Hudební idioti pro někoho, géniové pro někoho jinýho. Poměrně známý představitelé tohoto směru v Evropě jsou dnes například východoněmečtí Volt, a právě tady je potřeba začít s Dÿse.
Dÿse tvoří André, kytarista z Volt, a Jari, bubeník z už neexistující kapely Rodeo Queen, a už nikdo další. Poslední dobou oblíbenej line-up, jako příklad za všechny můžeme zmínit smrtící Lightning Bolt (basa a bicí), nebo Vaz z období prvních dvou desek (kytara a bicí). Dÿse vznikli jako vedlejší projekt dvou kámošů, ale je víc než jasný, že ho tihle dva za nic druhořadýho nepovažujou. Spousta koncertů, sedmipalcová vinylová trilogie - je vidět, že se jedná o ostřílený matadory. Nedávno nás Dÿse obš?astnili první „regulérní“ deskou. Co na ní najdeme?
Osm skladeb, až na dvě výjimky delší než čtyři minuty, od lidí, který uměj skvěle hrát, ale kašlou na to, protože se raději rozhodli to pořádně drtit. Je to současně živelný a propracovaný, hodně repetitivní a přitom pestrý. V hudbě Dÿse se toho prostě setrvale dost děje. Vládne a diktuje Andrého kytara, řezavá až na půdu, přitom bez nějakejch hlukovejch excesů. Tvrdost klasickýho zvuku. Bicí jsou víc než rovnocennej partner, zapomenout ovšem nesmíme ani na hlas, kterej funguje takovým tím náladotvorným úchylným způsobem, kdy je jedno, co přesně slyšíte, je to prostě divný (ovšem skvěle divný). Chvíli slyšíte nějakej slogan jako od velekněze, a už zase ta kytara, která se prostě nedá neposlouchat, pokračuje v boji s bicíma, připomínajícíma zvíře, sice připoutaný řetězem, ale je jen otázka času, kdy se definitivně utrhne a začnou praskat kosti. Pokud jste na tenhle způsob práce s hudbou zvyklí, pak je tahle deska lahůdka. Moje osobní klíčový skladby? Monsterman, Doccode, Wokkk.
Vedlejší projekty mají tu zajímavou vlastnost, že si občas žijou vlastním životem a někdy se v nich otevře ještě zajímavější cesta, než po jaký kráčej původní kapely jejich členů. Volt jsou bez stínu pochybností skvělá kapela, ale kdyby mě někdo nutil k volbě (proč by to ovšem nějakej magor dělal, co?), můj hlas by patřil Dÿse. A navíc - 28. března hrajou na 007.
Töhötöm
Dyse na MySpace
Více na old.czechcore.cz
|
