Úterní podvečer sliboval pekelnou podívanou. Na podnose byla dvojka finskejch kapel: Manifesto Jukebox a Endstand. V Rožnově to nejsou žádní nováčci, protože Manifesto tady hráli přibližně před rokem a v garáži se tenkrát strhl pěkný šrumec. A Endstand si můžete půjčit v knihovně na cd, které vydali spolu s dnes již nefungujicí kapelou Aurinkokerho. A taky že jo. Marshally na podiu turn on a už se jede. První hrajou Endstand a ti kdo čekali melodický a zasněný rock, který předvedli při zvukovce, dostali pecku přes nos. Protože se hrál nefalšovanej, rychlej a tvrdej hardcore - moc mi nejdou příměry a neovladám slang stylů takže řekl bych starej newyork oblečenej do novýho kabátu - hodně by se to dalo přirovnat k Intensity ze Švedska. Borci umějí hrát, že jo a tak se s tím nemažou až dokonce. Férový cover od Negative Approach - teda spíš ve velmi zajímavé verzi. Žádná burárna pro burany. A protože fini používají želé do vlasů, celej sál je cítit. No a než se pořádně nadechneš je tu konec, pak ještě dva přídavky a pak finito. Diki. A vyvětrat, protože už začíná bejt dusno. Sál se vyprazdňuje a když tam zůstali jenom dva barmani a tři "návštěvníci" přichází Antti a ptá se, kdy by měli začít hrát Manifesto. No, kdy chcete odpovídám. Ok. We wanna start right now. Vlezou na podium, opět turn on marshall a mažem to naplno do prázdného sálu. Tak jako před rokem ožil rock (protože oni to rokeři jsou) před očima posluchačů. Venku se típou cigára a dohulujou šlukovky a sál se opět plní. Hrajou nové i starší vály from the 7" jako filter, still got the fire, STRANGLEHOLDS AND CAGES... a taky nechyběl ten cover od Husker a na závěr pro těžké fajnšmekry zazněli the crucifucks, které nikdo moc nezná, ale chybu dělá. Přídavky. Ještě něco. Ještě. Ozývá se. Něco od Aurinkukerho, řvou někteří. a basák, kterej tam hrál říká - hele to byste museli takhle řvát do čtyř do rána. A je tu konec. Otřepat se a koupit ty jejich lp a single, nebo je vyměnit. prostě burza after gig. Pak se pouští nějaké ty LP na gramci pro ty, kterým se nechce domů nebo jim nic nejede, bar frčí dál, pak ještě nějakej borec má recitál na španělce, ale postupně mu praská jedna struna za druhou a když tam zbydou jen dvě, je po recitálu. Venku prší, motorkáři usedají na svý motorky, maniaci nasazujou volkmeny a vydávají se na cestu domů. Jsou čtyry ráno a j.s.bach troubí na ty nebeské píš?aly jako o duši. No ono vlastně o duši šlo. A fini znova předvedli, že jejich muzika duši má. Takže za rok ve finsku, ne? No a když ne, tak my přijedem sem. Ok. See you somewhere sometimes. ..... Fakt dobrej nátěr to byl a stál jenom šedesát koulí, a ten kdo tam nebyl, to prosral. No. Jo a pokud už v tuto chvíli čumíš do sítě tak to ještě zkus očima na tomhle místě http://www.combatrockindustry.com/bands.htm. Jinak diky za zvědavost, která tě dovedla až sem. Více na old.czechcore.cz
|