|
2LP/CD (Doomentia Records) Od ranného dětství jsme vedeni k tomu, aby jsme „zapadli“. Náš vývoj často omezují limity a ty je potřeba překračovat. Některé „zdi“ přesto máme před sebou celý život. Často ovlivňují i náš pohled na hudbu. Snažím se být otevřený, ale často jsem zaslepený! Nechci rozvádět matematické rovnice, nechci polemizovat - chci říct jen jedno, pole hardcore, punku, metalu a celkově alternativní scény nabízí velice široké spektrum naprosto odlišné hudby a vždycky se vyplatí kouknout „za roh“. Mám rád momenty překvapení, kdy nic neočekávám a najednou přijde blesk z čistého nebe. Aktuálně má jméno Earthride. Nevyhledávám doom/metal/stoner rock a nedostat album „Something Wicked“ jako promo, asi bych ho bez zájmu přešel. Vložil jsem CD bez výraznějšího očekávání do přehrávače (ikdyž mám doma Earthride 12“ picture LP) a dnes tomu bude již 14 dní (3týdny?) co hraje. Nemohu, opravdu nemohu, ho vypnout … což se mi nestává tak často. „Something Wicked“ je úžasný album! Bylo 5:30 a toho rána pršelo. Sedl jsem do auta a pustil si na cestu „Something Wicked“ – jako kdyby to byl soundtrack nadcházejících dní, ve kterých se všechno zpomalilo! Album má temnou atmosféru a cesta po které jdeme je klikatá. Čeká nás spousta zvratů, monotónní zacyklené riffy, které až s dalšími poslechy odkrývají své květy. Tóny, ze kterých je cítit život sám a každý, kdo píše muziku podobnou Earthride, musel projít svými životními útrapami - alespoň tak to působí na mně. Cítím z nich zvláštní bezvýchodnou náladu, ve které je recyklovaná všechna úzkost, bolest, naše špatná rozhodnutí a životní omyly. Děj začíná tam, kde většina životů končí – v bodě smíření se s prohrou – Earthride ale jako by všechny negativní věci smíchali a výsledný koktail je bludný válec, který nic nezastaví a pomalu před sebou vše válcuje. Drobné ústupky se změnily v ukrutnou sílu. Není čas na rozhlížení se kolem sebe - oni dělají jen to o čem si myslí, že je správné! Povstali z bahna a výsledné kreatury jsou nezničitelné. Začali jsme na cestě, která směřovala do smutných konců, prošli jsme si peklem - nezničilo nás to, jsme silní a výsledek působí neuvěřitelně positivně! Ano je to rovina osobních pocitů! Jasné je, že „Something Wicked“ je velice silné album, vyvolalo ve mně nějaký dojem a podobnou náladu cítím i z desek WINA „Adrift“ nebo Steva von Tila „If I Should Fall to the Field“. Pokud máš rád Black Sabbath, určitě budeš mít rád i Earthride. Svůj styl mají označený jako Maryland doom/stoner metal. Mnohé o nich napoví souvislosti z následujícího „stromu života“ - v roce 2002 se rozpadla skupina Spirit Caravan (Robert Scott "Wino" Weinrich, Dave Sherman a Gary Isom). Weinrich se připojil k Place of Skulls a založil The Hidden Hand (v roce 2007 se rozpadli i The Hidden Hand a Weinrich se vrátil ke znovuobnoveným Saint Vitus). Sherman založil Earthride a Isom se připojil k Internal Void, Pentagram, Valkyrie a Nitroseed. Tyhle věci si snadno dohledáš na internetu a je více než jasné, že jde ostřílené muzikanty. Earthride jako kdyby měli zabudovaný svůj vlastní metronom a jeho rytmem řídí své posluchače. Hrají silné riffy a výsledný efekt působí jako černá magie. Svět se v jejich rytmu zpomalí a „sabbaťácké“ riffy dostávají nový prostor pro rozlet. Já je poslouchám a jen oddaně kývu hlavou, ikdyž tohle není moje parketa. Je to ale skvělá muzika! Earthride hudba je minimalistická, ale nudit se u ní rozhodně nebudeš. Jejich písničky jsou dlouhé. Tuším, že pod 4-5 minut nejde žádná a díky jejich „rozvážnosti“- sludge táhlosti, dostaneš prostor pro hledání. Občasné změny temp nebo sóla je rozčísnou temnou atmosféru a působí lavinovým efektem. Zpěv je naprosté zlo (v tom nejlepším smyslu slova) a trochu mi přijde jako zmutovaná podoba Ozzyho s Lemmym. „Something Wicked“ je skvělá deska a díky, že jsem mohl nahlédnout za roh …. Skvělá práce a soundtrack pro všechny ztracené desperáty! (S) doomentia.com en.wikipedia.org/wiki/Earthride
myspace.com/earthridedoom Další recenze/články najdeš na samuelrecords.blogspot.com.
|
