Do Prahy se asi po sedmé/osmé vrátili severští mistři špinavého core’n’rollu Endstand... Jejich show je pověstná nespoutaností a divokostí, neuvěřitelným nasazením a energií, která po kilech stříká na všechny strany.
A byla takový i po osmé (nebo kolikáté). Svou roli jistě sehrává i to, že Endstand jsou momentálně ve „stáji“ ašského Day After records, takže o dobrou distribuci mají v našich končinách postaráno. Ale není to pouze v tomhle... Pořádná pařba byl už první koncert Endstand u nás, a to byla smlouva s Day After ještě daleko.
Na Sedmičce včera platilo: jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Endstand začali jednou z největších pecek z alba Never Fall Into Silence a alespoň přední řady se okamžitě dostali do varu. Těla lítala vzduchem a po kachličkách... Pak přišla písnička z nového alba a nálada evidentně ochladla. Místo divokého tance rozpačité podupávání a sporadické zahrození pěstičkou – je evidentní, že nové album mezi lidmi ještě není tak rozšířené a naposlouchané...
A toho si hned všimnuli i Endstand, takže důraz kladli především na hity z Never Fall Into Silence. A na Sedmě se opět zvěřilo, skákalo, jezdilo na kajaku, běhalo do kolečka.. Došlo i na ukazování holých zadečků ;-) Jak to Endstand pumpovali do publika, tak to publikum vracelo...
Zpěvák Endstand se ocitl několikrát nad hlavami publika, jednou dokonce skončil nemilosrdně smeten uprostřed stěny smrti... Ale v pořádku vše přežil ;-))
Po ohromném aplausu na konci setu jsme dostali dvě písně přídavek... A po něm aplaus, jaký jsem na koncertě dlouho nezažil. Energií napumpované publikum dlouhé minuty skandovalo a vyvolávalo kapelu zpět, ale vzhledem k pokročilé hodině ji lidé z klubu už na pódium nepustili.. Škoda...
A aby byla recenze kompletní: Endstand předskakovali Flying Enterprise z Přerova a Deep Inside z Finska, ale obě kapely nebyly mou krevní skupinou, tak jsem se věnoval příjemnějším věcem než sledováním nudných kapel ;-)
Více na old.czechcore.cz
|
