(Damage Done Records)
Hele řeknu to hned na začátku, totálně mi uniklo, že tahle kapela vůbec existuje a to se mi opravdu moc nestává. Moje první seznámení přišlo až v podobě tohohle na vinylu vydaného dema a bylo to jako když se dokonale povede první rande s holkou (nebo klukem). Určitě víte o čem je řeč, tak trochu nevíte co čekat a nakonec je z toho intenzivní zážitek, který vás dostane svou zábavností a tím, že rozumíte jeden druhému. Ale zase to není jenom taková sranda, protože je vám jasný, že se budete chtít vidět znovu a máte toho plnou hlavu. Uf, Honour Among Thieves na mě mají úplně stejný dopad. Parta čtyř chlapíků a jedné slečny (tou je Ivona, která hrála na basu v Alamogordo a chvilku taky na kytaru v Sun Has Gone), všichni žijící v Londýně, ale vlastně jedinej Sheep je původem z Anglie, zbytek je z různých částí Evropy. Spojila je láska k muzice a možná i přátelství a jednoznačně je baví dělat dohromady kapelu, protože jinak by tahle deska nemohla znít tak zasraně dobře. První, co mě zaujalo je fakt, že zvuk i postupy, které používají rozhodně jen nekopírují poslední trendy "hc scény", ale vychází pěkně z 90. let, z kapel, které už dneska možná málokdo zná, což ale vůbec neznamená, že byly špatný. Na začátku úvodní Now I have a Machine Gun, Ho. Ho. Ho. jsem měl skutečně pocit, že poslouchám nějakou nevydanou skladbu od Bane z období prvního cd a It All Comes Down a myslím to jako velký kompliment. Měl na tom velký podíl hlavně způsob Sheepova frázování a vlastně i barva hlasu, ten intenzivní ale čitelný projev, který se vám zarývá pod kůži. Těmi dalšími kromě Bane, které je nutné zmínit jsou určitě As Friends Rust (hlavně jejich debut Fist of Time) a Trial, obě opět z konce 90. let a obě vynikající! No, ale hned v další skladbě Welcome to the Party, Pal celá kapela včetně zpěváka přitlačí na pilu, vezmou si trochu z Witness od Modern Life is War a Comeback Kid a vše parádně dokreslí dokonalou melodickou kytarou, která vytváří takovou lehce tíživou atmosféru. A když už jsem zmínil MLIW, tak musím zmínit i skvělé a silné sbory, které hřmějí nad strukturou skladby. Super! Pak pomalejší nájezd do Oh My God, the Quaterback is Toast opět tvrdší sekaná skladba, hlavně pak její začátek, který je po pečlivém vystavění strhnut rozjezdem a předeřváním první věty ve stylu Judge nebo Strife! Poslední hitovka Who´s Driving This Car, Stivie Wonder? je skvělým rozloučením a navíc má opravdu vtipnej název. Ten jsem vypsal celej, stejně jako u všech dalších skladeb a ti kdo mají rádi Bruce W. už možná vědí proč. Pro ostatní jen dodám, že celá koncepce desky, počínaje jejím obalem, titulem, přes intra až právě k názvům skladeb, má jasnou koncepci, která vychází z jednoho parádního filmu. Mě osobně to přijde fakt vtipný a skvěle mi to zapadá do celkového projevu Honour Among Thieves, protože to znamená, že mají nadhled a smysl pro sebeironii. A to v dnešní době opravdu není tak častá záležitost. Velmi sympatická kapela a skvělá deska, která navíc vychází ve dvou barevných variacích a jednoduchým, ale vkusným obalem.
Jo a Honour Among Thieves vezmou 18. ledna útokem Sedmičku, tak doufám, že budete u toho, není lepší kapela na vyčištění pitu!
HONOUR AMONG THIEVES
Damage Done Records
Více na old.czechcore.cz
|