Po dvou letech se s novou v pořadí třetí velkou deskou, vrací kapela HOLMES. Ve švédské partě se za roky existence vystřídala již pěkná řádka členů, ale charakteristické znaky a na první poslech identifikovaný rukopis byl zachován i v současném šestičlenném ansáblu. Holmes ve světě hudebního tisku vyfasovali nálepku charakterizující jejich hudbu jako „Scandinavian americana“. Pro obyčejné smrtelníky můžou Holmes stát někde na rozcestí country a indie folku. Severská syrovost, se zde stala modelem pro hudební zhmotnění melancholie, která nás bude provázet na každém kroku tohoto alba o 11cti skladbách. Zasněné skladby postavené jen na tónech kvílející steel kytary a tahací harmoniky jsou v tom nejlepším poměru vystřídány kompletním ansáblem, kde k dobru lze ještě připočítat zvuk doprovodného piána. A nebyli by to Holmes, kdybychom nezmínili nejvýraznější osobu, tedy zpěváka, o kterém nelze s jistotou říct, že má v krku zlato, ale že se v krku nachází Neil Young s tím by mohla souhlasit valná většina. Charakteristický vysoký vokál je i jediným průvodcem celého alba, kde po textové stránce se brouzdáme v tom osobním světě, který vedle povedených věcí nezapomíná našemu osudu uštědřit i nečekané překážky. A mám-li vypíchnout šlágr - volím skladbu „I will never be free“, kdy příběh osobního selhání jde ruku v ruce s „rozjetější kapelou“, která je vedena nevyzpytatelným zvukem akordeonu. Třetí deska Burning Bridges jasně nachytala švédskou partu Holmes v té nejlepší formě a při tom jak po hudební tak i po vizuální stránce zapadá do předchozí diskografie. O obal se opětjako na všech počinech postarala výtvarnice Anna Emilia Laitinen , která se tentokrát nechala výtvarně unášet charakteristikou strukturou dřeva. A milovníci dalších rozměrů budou nadšení z dalšího bonusu. Při každém otevření na nás dýchne osobitá vůně, která se pojí s tímto pro Black Star Foundation typickým krásným papírovým obalem.
