(Conspiracy Records)
Jedna z nejočekávanějších desek tohoto roku. Isis si zejména za poslední roky vydobyli zásadní postavení, které již dalece přesáhlo rámec hard core scény a tady je tedy jejich nejnovější deska, na kterou mnozí čekali s napětím, neboť měli pocit, že další vynikající album už nemůže přijít, že teď už musí kouzlo téhle kapely pominout a přijde tvrdý pád. No, nechám tyto úvahy hudebním intelektuálům a pokusím se vystihnout jak Wavering Radiant působí na mě.
Jak tomu tak už bývá, nikdy jsem nebyl skalním fanouškem Isis, jejich první desky jsem zaregistroval a vždy jsem je respektoval, ale nikdy mě tahle kapela nedostávala na kolena a to dokonce ani v období, kdy začala jejich strmá cesta vzhůru, tedy okolo desek Oceanic a hlavně Panopticon. S velkou slávou jsem tedy Isis opravdu objevil až s předchozí In the Absence of Truth, tedy paradoxně v době, kdy zazněli první hlasy, že kapela ztrácí svoji sílu. Z toho je myslím patrné, že mám k nějakému dlouholetému uctívání Isis opravdu daleko, což vytváří poměrně zdravý odstup a nadhled při jejich hodnocení. Jako jeho výchozí bod si z dovolením vypůjčím právě zmíněnou In the Absence of Truth, protože Wavering Radiant na ní navazuje a odkazuje opravdu v mnohém a byla to ostatně právě ona, která mi odkryla magii této kapely. Dodnes nevím jestli to bylo jen tehdejším emocionálním rozpoložením, ale spojení melodičnosti, lehkosti a možná až křehkosti a nárazů na tvrdou skálu dostalo na předchozí desce najednou jakoby úplně jiné souvislosti a hlavně až nepřirozenou rovnováhu, která vše vyvažovala do dokonalého celku, kde nebylo nic navíc, jen vás to prostě vláčelo vlastní myslí. Ano, ta deska byla mnohem méně tvrdá, Aaron začal opravdu zpívat, mnozí ji odsoudili s tím, že to je "post rock". Já si ji zamiloval a moje láska pokračuje dál, protože Isis s touhle novinkou dokázali dokonale navázat. Nezradit a přitom se zase posunout o kousek dál. První, co mě trochu překvapilo byl hned začátek, na tyhle specialisty na napětí a gradaci až překvapivě rychlý a konkrétní. Prostě hned po hlavě do riffů a zpěvu. Tím je vlastně hned na začátku napovězeno, že Isis se nehodlají rozmělnit do nějakých ambientních ploch, kde budou jen náznaky a poskládané tóny. Jakoby se v tomto vraceli trochu zpátky k vlastním kořenům, kdy hráli sevřený brutal a mluvili přímo. Přestože je tenhle krok spíše podvědomě tušený než opravdu zrealizovaný pro celkové vyznění má myslím zásadní význam, protože nám jasně říká, že Isis jde v první řadě o sílu samotných skladeb a ne o nějakou vatu aranží, které mají dohnat to, co se nepovedlo opravdu vymyslet. Ty písničky jsou samozřejmě stále protkané nádhernými zvonivými melodiemi, dokonce bych řekl, že jsou tentokráte ještě mnohem výraznější, ale především drží pohromadě svou podstatou a vytváří tak nádhernou klenbu, která na mě působí jako když v planetáriu zhasnou a ukazují noční oblohu. Aaronův hlas se rozprostírá do prostoru, který mu citlivě vymezují jeho spoluhráči a občas se zdá, že vyplňuje každou volnou molekulu. V některých momentech pak přijde exploze sopky a Isis ukážou svou temnou tvář, kdy nechají sopkou rozbouřené moře bičovat útesy a divoce narážet do pobřežních skal. Někdy naopak zvolní až na samou hranici ticha odkud se opatrně, ale ne rozpačitě vydají zase zpátky na cestu, která je doslova lemována nádhernými riffy, jež vytvářejí dokonalou symbiózu podpořenou dokonalým prostorovým zvukem, který dává vyniknout každému tónu a ve mě opět evokuje nějakou nádhernou klenbu, nejvíce pak asi obrovskou jeskyni, která je plná nádherných krápníků, uprostřed se leskne jezírko a přestože je temná, odněkud do ní proudí měkké světlo a vytváří nezapomenutelné scenérie. Stejně jako tahle jeskyně mají v sobě i Isis v současné době hloubku, naději i smutek. S touto asociací ostatně korespunduje i jednoduchý, ale krásný obal, který přesně vystihuje název alba, které by byla obrovská škoda propásnout.
Wavering Radiant vychází 21.dubna jako CD/2xLP verze.
www.sgnl05.com
Více na old.czechcore.cz
|
