(Galen)
Náhodou se mi na internetu zobrazila upoutávka na knihu Jiřího Šimečka s názvem "Praha Calling" a hned jsem zpozorněl. Tohle jméno mi utkvělo v paměti již v mým poměrně raným dětství, kdy jsem dostal k Vánocům CD Stará Kovárna ...aneb konec punku v Čechách, což bylo album cover verzí punk 70´s a 80´s kapel, kdy Hagen se Sahulou přetextovali svoje tehdejší koně. Ale o tom později.
Jiří Šimeček byl bubeníkem novovlnný kapely Letadlo, která dostala faktickou stopku (jako spoustu dalších kapel tý doby) v roce 1983 po likvidačním článku v bolševickym týdeníku Tribuna. Článek nesl titulek "Nová vlna se starým obsahem" a byla to vykonstruovaná (přesněji řečeno vylhaná) obžaloba punku, tzv. nový vlny a underground rocku v Československu celkově. Pod pseudonymem Jan Krýzl ho napsal nějakej bolševik, ale jeho jméno dneska už neni důležitý, stejně jako jeho existence sama. Prostě si takhle bubnujete v kapele a najednou mám vystaví plot telegram se zněním:
"s okamzitou platnosti pozastavujeme do odvolani cinnost skupine letadlo"
Podepsána ta a ta soudružka. A je konec. Konec impotentního, zkostnatělýho a rozhodně ne levicovýho režimu je stále ještě v nedohlednu a seberou vám jedinou radost, která vám zbyla. Máte za sebou (a před sebou) zkušenosti s psychosomatickým léčením v nejrůznějších psychiatrických ústavech (i výzkumných).
Posuneme se do roku 1989, kdy Jiří Šimeček a další spoluhráči z Letadla zakládají Toyen. Kapelu jsem registroval už v útlym věku (tak v půlce devadesátek), kdy jsem v Bravu a novinách studoval hudební žebříčky a čekal, kdy se objeví nějaká novinka o Guns ´N´ Roses nebo Kiss. Slovo Toyen jsem registroval, ale nevěnoval jsem tomu pozornost a radši se soustředil, co se děje v rozpadajícím se základním táboře okolo Axla, Slashe, Duffa a Matta. Jako Toyen jsem registroval jsem i stylově podobně zaměřenou kapelu Sebastians, protože jsem měl jejich hippie klip na videokazetě a ani trochu jsem nevěděl, že se tomu jinde řiká brit-pop nebo shoegaze.
Toyen byli první československou kapelou na MTV, na konci roku 1991 vyjela na pár koncertů do USA, kam je pozval jeden z manažerů TV ABC, protože je předtim viděl v Praze na koncertě. Prostě se děly věci, který by dneska nebyly možný a ani se je nedokážem představit. Dozvuk klasický hudební publicistiky, proma a posílání demáčů do velkejch firem. Dávno před internetem a mobilama. Remasterovanej záznam koncertu Toyen z CBGB v New York City ze dne 12. listopadu 1991 je na CD přiložen ke knize. Fakt mi to polechtalo sluch a samozřejmě si nešlo nevšimnout ozvěny východního bloku. Čtyři kluci z Československa. JŠ popisuje, jak je vyzvedli na letišti a na hotel je vezli bílým šestidveřovým Cadillacem. Naprostá kravina, ale pro kluky z "post-komunistickýho" bloku to musel bejt na konci roku 1991 celkem zážitek. Stejně jako telefon z koncertní agentury a nabídka na hraní před Depeche Mode na Spartě v roce 1993 a následná párty s Depešákama v jejich šatně.
Těžko obsáhnout celou knihu, jsem fakt plnej dojmů a doporučuju k přečtení. Pro mě to bylo rozhodně zajímavý a retrospektivní čtení. Knížku jsem zhltnul za jedinej a předvčerejší den a pokud jste fanoušci českýho nezávislýho rocku (ano, nezávislýho), můžu jenom doporučit. Fakt. JŠ nakousává i úpadek rockový hudby jako takový a nástup techna a taneční hudby kolem roku 1997. O čemž se často zmiňují hardcoristi jako o konci "zlatý éry" hardcore subkultury.
"Zpět k MTV 120 minutes. Vše proběhlo náramně. Hlavně mne bavilo, jak hvězdy českého popu byly štábem MTV ignorovány, když se před koncertem snažily vnutit své klipy do jejich rukou. Nejsem škodolibý, ale byla to pro mne satisfakce ještě za Letadlo, protože tam byli lidé, kteří po jeho zákazu hráli a vydělávali na tehdejším socialistickém mainstreamu."
To už jsem vyloženě tleskal a měl radost i za pana Šimečka, než mi došlo, že ty samý sračky tady kazej vzduch dodneška a lidi tleskaj jim. Tak co chceš dělat pro tenhle národ?
Na rozdíl od historie HNF od Petra Štěpána, kde jsem byl zklamanej výsledkem, že všechno je popsáno stylem "asi tak nějak to bylo, moc si toho už nepamatuju" a druhá půlka knihy je sbírka textů kapely, tak "Praha Calling" mě vyloženě nadchla. Roli hraje fakt, že mám slabost pro bubenickej styl Jiřího Šimečka, pro živák Letadla "Live 1982" a teď už i pro Toyen. Last free swans! Obraz předrevoluční doby coby bezčasí a bahna a porevolučních časů téměř "neomezených" možností (pro kapely i pro jednotlivce), kdy se JŠ nebojí popsat i negativní jevy pomluv za zády, vykupování ze smluv hudebních gigantů a hnoje hudebního průmyslu vůbec. O popisování osobních a zdravotních problémů nemluvě. Velkej respekt! Perfektní knížka s perfektním koncertním záznamem a navíc, našťouchaná skromností, co se do ní jen vejde.
Teď ještě krátce k desce Starý kovárny... Považuju to za geniální nahrávku a myslim to vážně. Pro mě to bylo hrozně důležitý. Číst už jsem uměl, i když bylo před prvním vysvědčením v první třídě (bavíme se o Vánocích ´94). Jména na obalu (The Clash, Stranglers, Sex Pistols, P.I.L a další) mi sice nic neřikaly, ale písničky se do mě zažraly jako škvára do kolene. A o pár let pozdějc jako bych je znova našel a vydal se na stopu... Z bicích v cover verzi písně Mongoloid jsem hotovej dodneška (jasně, JŠ jí nevymyslel, ale řek bych, zdokonalil) a celkově tuhle desku mám dost rád. A je mi uplně jedno, že je to dobovej knedlik rock. Stejně mi nedokážou nic.
Celá kniha přečtena za poslechu:
Stará Kovárna - ...aneb konec punku v Čechách (CD)
The Clash - s/t (LP)
Bunch of No-Hopers - ID (CD)
The Stranglers - No More Heroes (LP)
Znáte Devo? Já jo...
(Autor recenze: Štelca)
|