Ahoj Houdy, tohle je přímá reakce na Tvůj článek o anarchofeminismu ve spojení s hc/punkovou scénou, uveřejněný ve Firestormu (nebo který si můžete přečíst tady). Nebudeme zastírat, že s Tebou a celým Tvým názorem chceme pořádně vyjebat. Hlásíme se k hnutí riot grrrls, jmenujeme se Hana a Bára, jsme holky ze scény a Ty kvákáš pěkný kraviny. Tak prosím, tady to je:
Feminismus. Anarchofeminismus. Sexismus. Holky. Kluci. Scéna.
Taky vám to něco připomíná? Ano! Ano, přesně tak. V poslední době ta nejskloňovanější slova na všech webech, internetových diskusích a v zinech odkazujících se na hc/punk scénu.
Většina článků má stejné jmenovatele: píše je chlap, stále a dokola se opakují tytéž nic neříkající fráze a ze všech je na sto honů cítit ta potřeba nezachránit svět, ale v prvé řadě hlavně vlastní ego. Jak chlapské, že?
Z toho, jak jsme prý na koncertech utlačované, diskriminované, přehlížené a považte! dokonce šikanované, tak z toho se nám chce, pánové, blít. Protože nejsme!
Když to vezmeme dokolečka a ještě jednou dokola, pořád se tohle téma točí kolem jediného. Muži nás buď utlačují a nebo nám naopak blahosklonně pomáhají. Muži, muži, muži, pořád samí chlapi a nikde žádná holka, co má vlastní hlavu, není to divné? Takže díky vám, pánové, co kdybyste ve svém pro-ženském myšlení překročili stín vlastního ega, poskočili do dalšího levelu a naslouchali, co říkají samy ženy? Ne, skutečně nejste pány tvorstva a pokud chcete mluvit o tom, jaké jsou ženy ženskýma očima a ne mužskýma, pak POSLOUCHEJTE, co ženy říkají a netvařte se jako jejich samozvaní soudci. My totiž ten mozek vážně vlastníme, víme? Celá tahle módní póza nám přijde směšná hlavně proto, že se muži opět staví do role rozhodujícího elementu, který bude mít poslední slovo ve věci “jak to s těma ženskýma vlastně v hc/punk scéně dopadne”. Ale pánové, tohle by si měly ujasnit napřed samy ženy. Ženy si rozhodnou, zda chtějí být vidět nebo ne. A věřte, že prosadit se umějí ;)
Ti zlí, bezohlední muži
Sociální tlaky patriarchální společnosti by na mě měly doléhat už doma. Je na mně páchán sexismus, protože jsem nucena vzít si své nejlepší oblečení a před zrcadlem na sobě vyzkoušet své estetické cítění. Musím se líbit. Na každém rohu číhá muž, kterého můj mozek vygeneruje jako nejlepšího biologického partnera, s kterým bych chtěla mít potomky. (Nebo popřípadě se s ním jenom tak nezávazně vyspat.)
Teď následuje ta část, kdy bych se měla cítit pohoršeně, jakmile se na mě podívá nějaký muž v tramvaji, nedej bože, když mi spadne na zem jízdenka a muž mi ji zvedne. V tuto chvíli už bych měla přemýšlet o tom, na kterou stanici ho půjdu udat za sexuální obtěžování a jestli o tom dám vědět do Novy.
Jsem na místě. Kolem klubu postávají hloučky chlapců a když procházím okolo, všichni se otáčejí, mají nemístné poznámky a vůbec se chovají jako hovada. Je mi z toho smutno, proto prchám na záchod, co mi to moje mini a podpatky dovolí. (A tam je zvednuté prkýnko!!) Rozmazaná řasenka pak dává výpověď o tom, jak jsem strávila půlku koncertu.
Opravdu? A kdy naposledy se vám tohle stalo? Na základní škole. Dobrá, těm „hezčím“ z nás možná ještě na střední. Co říkáte? Že se vám to stalo tehdy a tehdy, docela nedávno na koncertě Ořezaných Pastelek? Aha, a to ve vás pár post (či pre-) pubertálních narážek hned evokuje sexismus a nepřátelskou atmosféru? Nebo je to spíš jenom debilita jednotlivce a pomyslíte si něco o zadku? Aha, támhle vzadu jedna odvážlivkyně nepokrytě přiznává, že jí to dokonce dělá dobře.. No, takže co si budeme povídat?
Nakonec se teda rozhodnu vylézt z útrob záchodku a mužně vkročím do sálu. Deru se co nejvíc dopředu, protože i přes své podpatky na kapelu skoro nevidím. Ale lidi mi v tom brání. Určitě je to v tom, že jsem holka. Po pár minutách psychologického boje se dostávám do prvních řad. Když v tom! Co to?! Nějaký idiot do mě strká. Vlastně se přede mnou strká víc idiotů! Strkají se vzájemně! Au! Šlapou mi na nohy! Padám na zem! Šlapou po mě další a další lidé! Vidím světlo na konci tunelu a pak už jen ticho a nekonečné nebeské louky. Zemřela jsem kvůli sexismu a diskriminaci, pomyslnou rukou hc scény. Budiž mi lehká zem.
Blbina, od začátku až do konce, že? Opravdu? Opravdu mě společnost nutí stát hodiny před zrcadlem? Ano? Pakliže se chci líbit (Což je normální, lidské. Ba co lidské! Je to dokonce i zvířecí! Všichni jsme slyšeli o ptácích nebo rybkách, které zdobí svá hnízda a i sami sebe proto, aby se zalíbili samičce, že?), udělám to. A pakliže se líbit nepotřebuji a ani nechci, tak se na to vyprdnu a jdu třeba v teplákách. Tak mi ukažte toho, kdo mě nutí „vypadat k světu“. Moc bych ho chtěla poznat. Takže, volba je tedy na mně.
Macho dancing v rytmu salsy
Ve svém článku Houdy píšeš: „Asi nejkontroverznější je macho dancing.“ To bezesporu, ale pouze v Tvém podání. Jenom samotný název macho (tedy mužský) dancing smrdí sexismem až za roh. To nám snad chceš říct, že „tvrdší“ sranda je jenom doménou chlapů? Tak kdo tady staví ty zdi? Chcete v kotli víc holek a přitom se neostýcháte zařadit pogo mezi výhradně mužské záležitosti.
Nelze tvrdit, že mosh není „o hubu“ sranda. Je. Je to sice nebezpečné, ale úrazy či vykopnuté piercingy se přece netýkají jenom holek. Stejně tak jako si bude rozmýšlet 50 kilová holka, jestli se mezi ty horké hlavy vrhne, bude se o tom rozmýšlet i 50 kilový kluk. Vždy jsme si myslely, že v kotli jde o to, jak dokážeš sdílet s druhým vlastní prostor, vlastní energii, okamžik a ne, zda máš vagínu nebo penis.
Pogo přece není valčík!! A jestli si chcete tančit krok sun krok, tak prosím, ale běžte s tím do tančírny a neserte se nám s tím do hc/punk scény, kde si chceme všichni zařvat!
Děkujeme pěkně, ale opravdu se nechceme dožít toho, že se na koncertech bude sedět na sedačkách, nejlíp vypolstrovaných, a budeme si decentně podupávat nohama, aby se teda nám – holkám – nic nestalo.
Najdi ženu, zachráníš scénu
Celá tahle kausa pseudosexismu je postavena na malém počtu holek ve scéně. Blbej argument. Nevíme, kdy bylo v hc a punku víc žen, než právě dnes. Samozřejmě, většina z nich nejde vidět, ale jsou tam. Jsou to ty, které se dívají na koncert přes pípu, přes stůl u merche. Jsou to ty, které vás odvezou domů, když nad váma už visí černej vykřičník. Ale je tam spousta i těch, které vidět jdou. Nebo je snad vidíme jen my?!
Ale ano, Houdy, máš pravdu. Skutečně je v hc/punk scéně méně žen než mužů. Je ale vhodné hledat problém tam, kde není? Co takhle si připustit, že hc i punk jsou hudební odnože, prosazující do jisté míry agresivní styl vyjadřování názorů (ať už hudbou, tancem, politickou angažovaností či jinými aktivitami), který je ať chceme nebo ne, větší doménou mužů než žen. V tomto případě je dotaz, proč je v této scéně méně žen než mužů srovnatelný s dotazem, proč si více holek hraje s panenkami a kluků s auty. Samozřejmě, že si holky můžou hrát s auty a kluci s panenkami, ale přikazovat jim to nebudeme, že? Punk i hc jsou agresivní a díky bohu za to! Až si budu chtít užít scénu, kde bude více holek, kde se mi při tanci stane maximálně to, že mi Pepa z Depa chytne na zadek a kde si vybiju svoji energii tančením u tyče, půjdu na diskotéku. Ale ty holky, o kterých Houdy mluvíš, nechodí na diskotéky, že? Chodí na koncerty a vybíjí svoji zlobu a náboj tam, stejně jako muži! Není to náhodou tím, že chtějí? A když tyhle holky stojí na kraji kotle, není to náhodou tím, že se NEPOTŘEBUJÍ rvát? Že to nejsou chlapi? Že jim stačí být s těmi lidmi v kontaktu? Není tohle náhodou to, co dělá scénu scénou?
Kluci mají penis, holky vagínu
Tohle rozdělení snad zpochybňovat nechceš. Fyzické předpoklady překlenout nejdou, můžeme dělat něco pouze s psychickými bariérami a i ty jsou v mnoha případech dané rozdílným myšlením. Teorie o rovnosti naprosto ve všem jsou sice krásné, ale neuskutečnitelné. My se musíme snažit o rovnost šancí, ne výsledků. Muži myslí jinak než ženy a pokud chtějí mít holky koule, budou si asi muset jíst stěžovat někam výš, na obláček. Stejně jako na přirozené dělbě rolí ve vztahu muž-žena nevidíme nic špatného, pokud se na tom oba partneři/ sousedé ze scény atd. dohodnou. Takže je jistě správné, když chlapi tahají aparaturu, zatímco žena přiloží ruku k dílu něčím méně fyzicky náročným. Přínos pro scénu je srovnatelný.
Ve svém “antisexistickém” článku dále roztomile nabádáš muže, aby šli složitější cestou a naučili svou přítelkyni s vrtačkou. Toto tvrzení je největším sexismem, se kterým jsme se za poslední dobu setkaly. Chápeme, že se Ti zdá velice nepravděpodobné, že by nějaká ženská mohla umět vzít vrtačku do ruky a nevyvrtat si s ní díru do hlavy ještě než ji zapne do zásuvky, ale věz, že je nás většina. Překvápko, co?
Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše
Asi bychom se všichni/všechny měli/y zamyslet kam to chceme dotáhnout tímto pozitivním sexismem. Ano, mluvíme o striktním rozdělování na ženský a mužský svět. Můžeme začít u absolutní jazykové korektnosti (jako jsme to použily v první větě), pokračovat členěním na kapely ryze ženské, ale také mužské (samozřejmě, že jako např. v popu jsou žádanější přiteplené pětičlenné boybandy, budou naopak v naší scéně zajímavější kapely s ženským obsazením, tak proč tuto informaci, že dnes od osmi zahrajou čtyři holky z Kukuřičných lupínek neposkytnout světu?), můžeme dělit chodníky speciálně pro chlapy a pro ženy (přičemž, ty holčičí budou beze spár, když už jsme u toho pozitivního sexismu) a skončit u autobusů, kde vepředu bude sedět jedno pohlaví a vzadu to druhé. A v takovém případě nás radši rovnou zastřelte jako Martina Luthera Kinga.
S tímto přístupem se opět dostáváme na začátek, kde místo, abychom ty zdi odbourávali, je opět cihlu po cihle stavíme. Dominantní mužský rod není odvozen od “ten muž”, ale od “ten člověk” a lidmi jsme přece všichni, ten i ta, a žádný sexismus v tom nevidíme.
A hlavně. Blbě se to čte.
Závěrem bychom chtěly říct, že tento článek je namířen proti nesmyslnému hledání problémů, tam kde nejsou a snaze některých jedinců dělat z žen neschopné tvory bez vlastní iniciativy. Ceníme si všech, kteří se snaží odbourávat sexistické stereotypy, ale nehodláme se kamarádit s těmi, kteří je budují zas a znovu, byť je staví z “korektních” cihliček.
Protože my se nechceme za každou cenu rovnat mužům, jsme hrdé na to, že jsme holky!
PS: Suburbia je blbka a my chceme víc holčičích triček!
(jeb)
Více na old.czechcore.cz
|
