Jestli jste v několika posledních rocích zavítali v letních měsících na nějaké koncerty v Česku, je tu dost velká pravděpodobnost, že jste viděli hrát některou z kapel Justina Smithe (Graf Orlock, Ghostlimb, Dangers). A tenhle samej fousáč na svém labelu Vitriol Records nedávno vydal knížku, kterou dal dohromady se svým kámošem Kevinem Stewartem-Panko.
To, že se knížka jmenuje „Máte něco k proclení?“ a že pochází z pera dvou lidí protřelých slušnou historií ježdění na turné, mohou být dostatečné indicie k tomu, aby člověk uhádnul, o čem asi tak bude. Sám mám z posledního roku tři dost nepříjemné zkušenosti s přejížděním hranic EU s kapelou, takže jsem moc neváhal a knížku jsem objednal.
Než jsem paperback s designem pasu otevřel, čekal jsem ucelenou publikaci o hranicích, tu a tam doplněnou historkami kapel, ale skutečnost je jiná. V podstatě celá knížka je složena z krátkých příběhů nejrůznějších kapel o tom, co všechno se jim na různých hranicích stalo. Aby celé dílo nebylo příliš monotónní, je tématicky rozděleno do kapitol, takže si člověk může číst o hranicích mezi Kanadou a USA, Schengenské pevnosti, Asii, ale třeba i o typickém charakteru osoby vykonávající celní službu (archetyp mocí posedlého monstra). No asi nemusím předesílat, že občas je to pěkně pikantní čtení – hádky, zatýkání, anální sondy, nesmyslná nařízení a asi všechny noční můry o hraničních přechodech, jaké si dokážete představit. U mě asi nejvíc vede historka Unrestrained z kapitoly "Epics" o tom, jak jeden ze členů musel přecházet hranice mezi USA a Kanadou bažinami a po stezce medvědů grizzly. Pokud někoho zajímají kapely, které se podělily o své zážitky, tak to jsou namátkou Jucifer, Disfear, Amenra, Misery Index, Fuck the Facts, Gods & Queens, Pulling Teeth, KEN Mode, Cephalic Carnage nebo Isis. Mimochodem, párkrát se tam objeví zmínky i o některých přispěvatelích Czechcore. Modří už asi vědí…
Jak mě nejdřív štvalo, že tu kromě úvodů ke každé kapitole jsou jen příhody vyprávěné samotnými kapelami, které se časem začnou slévat do jedné velké masy, tak jsem nakonec přišel na to, že tahle knížka je ideální na čtení před spaním – člověk nemusí dočítat kapitoly s obavou, že u toho usne a druhý den bude muset hledat, kde skončil. Tady stačí poznačit si poslední přečtenou historku a je to.
Knížka na stránkách Vitriol Records
|