(Phobia Reccords)
Nechtěl jsem kapelu přehlížet, ale přehlížel jsem. Vlastní zaslepeností, protože jsem věděl, že to pro mě neni dost cool a tak jak bych si představoval. Přitom jsou to sousedi z Polabí, vlakem necelá hodina cesty. Fakt je registruju dlouho, neměl jsem tu čest - vlastní blbostí, kdy jsem si nenašel čas. Mirek Phobia mě zásobil pár deskama na ochutnávku, tak nastal čas kopnout se do vlastní debilní prdele a sundat klapky z očí.
Ano, Komplex viny jsem slyšel (a vídal na plakátech) za ta léta mockrát v různých variacích, stejně jako spousta lidí v milionech variacích slyšelo to, čemu se povětšinou věnuju já. Ani to není předmětem sdělení. A cože jsem to chtěl říct. Znuděnej mocenskou hrou privilegovaných, Vašich volených zás-tupců; znuděnej hrou se slovy a přípitky "na lepší budoucnost" a že "tak teď, Peťo, kdy už jindy". Nasranej na reziganci jakýhokoliv odporu proti falešným ikonám, kterou se mi snažíte vštípit, nasranej na volbu menší ze dvou zel. Nic takovýho neexistuje. Selhali jste. Selhali jsme. Celou zemi chci jenom spálit na prach.
A nemám na to sílu ani povahu a sedmička Komplexu viny mi poskytuje morální oporu a dává mi sílu do další série kliků. Odbíhat od klávesnice a klikovat - to je zdá se - už jediný, na co se zmůžu. Ale ještě jsem neskončil. Nehodlám se smířit a rezignovat na úvahy o smyslu života a ponechávám si skrze punkrockový nahrávky jiskry odporu aspoň uvnitř svýho já. Nikdy nebudu jako vy. Celý jste to nepochopili. Vzdali jste to, odešli jste, stejně jsem vás nepotřeboval. Zůstávám.
Švédsko, UK HC s thrash skate punk bostonskou školou, typicky východoevropská (všechno co děláme, zanechává východoevropský otisk - a je to tak v pořádku, tady jsme byli diskokováni) agresivní nálada a lyrika. Jak se smazávají rozdíly mezi soundem kapel "zvenku" a "místníma", zvětšuje se už skoro nekonečný pole nudy, kdy nepoznám jednu kapelu od druhý. Dlouho jsem neslyšel kapelu jako Komplex viny. Vzpomínám na kapely jako Mečem naplocho, Kunta Kinte, Exekuce, Dread 101. Proč ne, chci to všechno poslouchat každej den, pořád dokola, dokud se neuklidnim. Problém je, že já se nechci a nemůžu uklidnit. Zbyl jsem tu sám. Frustrovanej ze sraček kolem, jak si z obyčejnejch a vlastně už hodně chudejch lidí (já nejsem chudej kluk) pořád dokola někdo dělá prdel. A největší průšvih je, když si to ty lidi ani neuvědoměj a svůj chvalozpěv posílaj zpět k balkónům paláců nadřazených vládců. A tak chodí na talíř pořád dokola - jedna strana, druhá strana, jedna strana, dru...
Všechny srazit z trůnů a vymáchat jim čumáky v pomejích už je pozdě. Vzali nám vůli k protestu, vzali nám ducha odporu a nechali poslušnost. Díky že můžem.
Ve čtyřech udělat takovejhle bordel, smekám imaginární balaclavu a klaním se. Výplach tohoto typu jsem vážně potřeboval. V bookletu znič fašismus/destroy fascism a loga GNWP. Od toho už se v českym hardcoru pomalu dávaj ruce pryč. Je to tak pohodlný. Hlavně v klídku, kámo.
Dneska si to přehraju ještě mockrát. Suita pro nové konce. Dobrej název.
https://komplexviny.bandcamp.com/ https://phobiarecords.net
Tracklist A1 Suita pro nové konce A2 Banány do igelitu A3 Optickej klam B1 Dno za dnem B2 Danse Macabre B3 Zapomeňte
|