Další z řady mini rozhovorů, které vznikly pro MUZIN, informační zin brněnského klubu Kabinet MÚZ. Tentokrát na Banánovi otázky odpovídala Lada, zpěvačka kapely GATTACA. Ta v Kabinetu vystoupí v neděli 15.12. v rámci benefičního koncertu pro organizaci Jako doma.
Rozhovor s Ladou jsem chtěl udělat už dlouho, ale jsem vlastně rád, že jsem nakonec počkal. Teď to totiž vyšlo tak, že její kapela Gattaca vydává novou desku Monumenty selhání a Jako Doma znovu otevřeli bistro Kuchařek bez domova. V Kabinetu proběhne 15.12. zřejmě jedna z posledních možností vidět Gattacu v Brně na delší dobu a zároveň, koncert bude benefiční na Jako Doma. Otázky tedy mířily právě tímto směrem.
On-line verze MUZINU je zde.
- Gattaca na podzim vydala novou desku Monumenty selhání, jak dlouho vznikala a jaký z ní máš nakonec pocit?
Ahoj:) Deska vznikla celkem rychle, nahrávání bylo o víkendu v srpnu a pak to do měsíce a něco bylo venku, takže rychlovka i s malými komplikacemi v dělání výsledného zvuku. V Gattace jsou velice schopní lidé, kteří se o proces pěkně starali a hnali to dopředu, ocenění si zaslouží všichni a všechny. S obalem to tentokrát taky bylo rychlé, věděli_y jsme, že chceme nějakou sochu nebo pomník a fotka od Jindry se nám moc líbila, Petr Bláha dal celý obal graficky krásně a rychle dohromady, takže to šlo jako po másle. Větším porodem bylo předtím komponování songů, už si vlastně nepamatuju, jak dlouho to trvalo, ale možná ve výsledku to nebylo tak šílený. Asi je pak taky těžký přijít s něčím, aby to neznělo pořád stejně a nevykrádali_y jsme sami_y sebe. Z desky mám velkou radost a závan nadšení. Mám pocit, že se do ní podařilo otisknout naše pocity frustrace, smutku, zoufalství a vzteku z reality, která se děje všude kolem. A trýznivých témat, co už se na desku nevešlo, by bylo ještě spoustu.
- Jeden z koncertů Gattaca proběhne v prosinci i v Brně a to přímo u nás v Kabinetu. A jelikož se v téměř každém rozhovoru alespoň jedna otázka stáčí právě k Brnu, tak se chci zeptat na tvoje pocity z tohoto města a samozřejmě případně i klubu. Vyvíjí se nějak třeba tvůj vztah k Brnu nebo ho vnímáš pořád stejně?
Miluju Brno! Bydlela jsem tam asi 4 roky a pak se ještě jednou za čas vracela nadechnout se té romantiky a nostalgie. Skoro všechno je v Brně kousek, všichni jsou tam víc pospolu (ale možná už si to moc idealizuju) a žijou komunitně, takže na Brno ráda vzpomínám. V Kabinetu jsem byla jenom jednou na koncertě, bylo to pěkné a prý tam dobře vaří. Těším se, že si tam zahrajeme, jsem zvědavá. Taky doufám, že přijdou nějací lidé a podaří se vybrat peníze na benefitu.
- Už několik let jsi zapojena do projektu Kuchařek bez Domova, řekneš mi o něm prosím něco víc? A jaké jsou současné novinky a plány? A třeba i o tom, jak ses dostala k divadlu, které taky hrají ženy bez domova?
Pracuju v Jako doma, neziskové organizaci, jedním z jejich projektů jsou právě kuchařky bez domova. Já osobně pracuju v komunitním centru pro ženy a trans lidi bez domova, kam mohou přijít, odpočinout si, vysprchovat se, udělat si kávu, popovídat si s peer pracovnicemi (se zkušeností bezdomovectví), jít na angličtinu, jógu atd. Jako doma spolupracuje se ženami a trans lidmi bez domova a snaží se stavět na partnerství, empowermentu, bezpečí a genderové citlivosti. Ženské bezdomovectví je totiž ve velké míře spjato s prožitým násilím a traumatem, proto je důležité dívat se na jeho specifika. Kuchařky bez domova se začaly scházet v roce 2013, dávaly dohromady první veganské recepty a objevily se na veřejných akcích, kde nabízely svoje bramboráky a další jídlo. Cílem bylo prolamovat předsudky, posilovat sebevědomí a schopnosti žen a dát jim práci. Takovým snem kuchařek bylo otevření vlastního bistra, což se v roce 2017 povedlo. Protože provozovat vlastní sociální podnik, který není úplně v centru Prahy, není žádná sranda, tak tým Jídelny prošel náročnějšími obdobími a muselo se na chvíli zavřít. Teď se ale znovu podařilo vehnat novou krev do žil a kdo bude mít čas a chuť, může Jídelnu přijít zase podpořit
- Máš čas na čtení nebo poslouchání hudby? A máš nějaké tipy na knížky nebo desky?
Na čtení moc čas nemám, ani nejsem schopna si ho udělat, ale ráda čtu. Teď mám rozečtené dvě knížky a mám v plánu je do konce roku dočíst. "Ku-klux-klan. Tady bydlí láska" a "Modlitba za Černobyl". A pak spoustu dalších knih, které na mě čekají v řadě jako třeba "Láska v době globálních klimatických změn". Desky téměř neposlouchám, kluk, se kterým žiju ale jo, takže si taky občas něco poslechnu. Jinak teď poslouchám hodně rap nebo nějaký moje oblíbenkyně jako třeba Grimes, FKA twigs atd. Jsem ráda, když mi občas moji kamarádi a kamarádky pošlou svůj oblíbený song.
- Závěr je jenom tvůj.
Děkuju za prostor a těším se na společný hraní v prosinci!
GATTACA - bandcamp
|