LIFETIME dnes již leganda melodického HC, která vydala desky na Day After, Jade Tree, New Age,.. byla u nás v devadesátých letech jako doma. Tento rozhovor vznikl v prostorách pražského klubu Roxy 29.6.1995, při společném koncertě s Fugazi a State of The Nation. Rozhovor vyšel v Different Life fanzinu #8. Otázky kladli Honza Chovaneček, Roman Soumar a Vítek Pokorný. Za přepsání patří velké díky Retsilovi.
Romanův archiv Different lifu a Minority je pak na tomto linku.
Ze začátku jsme vůbec nevěděli, jak LIFETIME vypadají a za kým máme vlastně jít. Potom jsme si všimli pět lidí, bezradně se potulujících po ROXY, zeptali jsme se jich, jestli náhodou nejsou z LIFETIME a zda nemají zájem popovídat si s námi. Řekli, že jo. Sedli jsme si společně do postranních prostorů před šatnou pro kapely, tam na tu pohovku. Ze sálu nás rušil zvuk zkoušených mikrofonů a bicích, takže jsme museli na sebe občas křičet. Nijak jsme se nepřipravovali a začátek rozhovoru byl proto dost rozpačitý. Jestli se to potom rozběhlo dobře nebo ne, posuďte sami.
DL(roman): Líbí se vám Bouncing Souls?
ARI: (čtení recenze v DLF) Je to dobrá recenze?
DL(honza): Ano.
ARI: Jsou to naši dobří přátelé. Před několika lety jsme s nimi byli na tour. Skvělí lidé.
DL(roman): Jak dlouho jste na tour?
ARI: 7 a půl týdne.
DL(honza): Celou dobu s FUGAZI?
ARI: Ne, ne. My jsme na tour se … (dlouhá pauza) … se STATE OF THE NATION. Tohle je myslím jediný koncert, který s FUGAZI hrajeme. Ale nevím to jistě. Zbytek tour jedeme určitě se STATE OF THE NATION.
DL(honza): Vy tu budete hrát znova, že ano?
ARI: Jo v červenci.
DL(vít): Jak dlouho jste v Čechách (použil jsme výraz Bohemia)?
ARI: … Co to je?
DL(vít): Bohemia? … Czech Republik.
ARI: Oh, sorry, dneska jsme přijeli a mám dojem, že po koncertě zase hned pojedeme.
DL(vít): Nezeptali jsme se vás ještě na věci kolem kapely…
ARI: V současnosti jsem to já - zpívám, Pete hraje na kytaru, Dan taky hraje na kytaru, Dave na basu a Scott na bicí. Jako kapela jsme se dali dohromady asi před pěti lety. Nedávno jsme natočili nový 12’’, který vyjde v USA někdy v září. Myslím, že v Evropě to bude distribuovat X-MIST. Nevím ještě přesný datum kdy se to sem dostane. Je tam 12 nových věcí, líbí se mi to. Myslím si, že jsou dobrý. Je to náš druhej 12’’, kromě toho jsme už vydali dva 7’’, nedávno vydal DAY AFTER naše nový věci v Evropě. Náš první 12’’ jsme vydali u BREAK EVEN POINT před 2 lety. Teď je v kapele dost nových lidí. (přichází další člen) To je Dan, náš kytarista.
DL(roman): Nehrál jsi v Up Front?
ARI: Jo, na bicí, někdy v 89, ale jen asi 7 měsíců.
DL(honza): To je už dost dlouho.
ARI: S první kapelou jsem začal hrát asi v 88, ale tu hudbu jsem už poslouchal dlouho předtím.
DL(vít): A co to pro tebe znamená?
ARI: Well, myslím, že je pro mě dost těžký říct co všechno to pro mě znamená. Je to už dlouhou dobu podstatnou součástí mýho života. V kapele hraju už několik let. Tohle je moje pátý tour.
DL(vít): Evropský tour?
ARI: Ne tohle je moje první Evr. tour. Ale dohromady je to už po páté co takhle cestuju s muzikou. Je to něco co musím dělat, ne něco co bych si vybral. Je to pro mě úplně přirozená záležitost.
DL(honza): Jak se vám hraje v Evropě? Jaká je evropská scéna v porovnání s americkou?
ARI: Tohle je náš první koncert v Evropě, jsme tu teprve čtyři dni, takže o scéně toho moc nevím. Myslím ale, že Evropa je něco úplně jinýho. Myslím kulturně. Je to tu mnohem hezčí. Moc se mi tu líbí. Byli jsme dva dny v Německu a moc se nám tam líbilo. Dneska jsme se trochu procházeli a zdá se nám to fakt nádherný, všechno jsme fotili. O scéně toho moc nevím, uvidíme za měsíc.
DL(vít): A zdála se vám Evropa na pohled jiná než US?
ARI: Mezi Evropou a US jsou ohromný rozdíly…
DAN: Ta zkouška mikrofonu je sem dost slyšet.
ARI: Všechno je tu jiný, víš, silnice, všechno… Když jsme byli v Německu, všechno bylo víc upravený, mnohem příjemnější na pohled než v Americe. Tam je všechno hrozně…
DAN: Marginous. Všechny domy, silnice a obchody vypadají stejně. Můžeš jet 30 mil a všechny domy a obchody vypadají stejně, pojedeš dalších 30 mil a bude to zase to samý. A nebere to konce. Není tam moc místa, protože v naší části US máme velký problémy s populační explozí… moc lidí. Tady v Evropě hned vyjedeš z města, jedeš deset mil a pak vjedeš do dalšího. Tam kde žijeme nemá město konce. Je jedno město, čára na silnici a za ní začíná další město. Je to jako jedno velký zasraný město. Není to moc hezký.
ARI: V Evropě je architektura mnohem umělečtější, je mnohem příjemnější rozhlížet se po městě. V Americe je všechno založený na conveniece… každej má auto, žije v domě, tím autem jezdí do práce, po práci se vrátí domů a kouká na televizi. Evropa se mi zdá mnohem zajímavější… Chybí mi slova, abych to popsal.
DAN: Je to všude vidět mnohem víc historie. Já třeba žiju ve Philadelphii, což je nejstarší americké město, ale v porovnání s vašimi nejmladšími městy je to takové město - dítě. Ty rozdíly jsou opravdu zřetelný.
ARI: To je Scott, náš bubeník… a to je Jason, řídí…
DL(roman): Jste všichni z New Jersey?
ARI: Většinou jo.
DL(roman): Co si lze představit, když se řekne New Jersey? Když se řekne Praha, taky si představím určitý věci…
ARI: Hodně moc obchodů a obytných domů, velmi málo trávy a stromů. Hrozně moc chodníků a věcí z betonu…
DAN: Hrozně moc betonu.
DL(honza): A kam chodíte, když chcete jít někam do přírody?
ARI: To je právě to co mi vadí - není kam. Jsou tam sice nějaký parky, ale… New Jersey je hrozně dlouhý. Víc na jihu je to hezčí. Myslím třeba v Pensylvánii, kde je hodně farem… New Jersey je ale hrozně blízko New York City. Je hodně rozvinutý, hodně obytnejch domů, aut, strašně moc aut.
DAN: Je to jako NY City, nemá konec. Na centrum navazují různá předměstí, která pokračují do nedohledna. Abychom se dostali do přírody musíme jet někam na západ.
DL(vít): Myslíte si, že děláte něco jiného, než lidi, který jezděj autem z práce do práce a koukají na TV?
ARI: Určitě. Moje matka se tomu sice směje, ale to je jedno. Nejsem si jistej, jak definovat to, to právě děláme. Možná je to způsob, jak žít správně a dobře. Je to něco jinýho než když jsme s tím jako kluci začínali. Teď jsme starší, víc se nad tím zamýšlíme. Co to bude znamenat pro náš budoucí život… Doufám, že až budeme starší, nezapomeneme na to co jsme dělali a že nebudeme jako ostatní obyčejný lidi, který se staraj jen o svý účty.
DAN: Chceme taky být zodpovědnější ke zvířatům. Myslím, že lidé nejsou nějaký super druh na Zemi a měli by se podle toho chovat. Chceme být opravdu dospělí, zodpovědní, především pozitivně působit - ať už hudbou nebo nějak jinak. Jde nám o to neničit, ale tvořit.
DL(vít): To je právě otázka. Je hudba vhodný prostředek k tomu jak na něco působit? Není to prostě jenom zábava?
DAN: Fucking No! Pro je, že hudba může být jen pro zábavu ale i pro něco víc. V punku a v HC je určitě ideál, kterej do hudby vkládáme… chceme něco změnit, vyzařovat pozitivní energii, ne se jen bavit. Hudba může být jen pro zábavu, ale my se s tím nesmíme spokojit, nesmíme přestat pracovat na tom aby znamenala něco víc.
… (kdosi na Ariho: “...hele máš tu přátele ze států, já je ale neznám”)...
ARI: O.K. Kdo to může bejt?
DAN: Netuším.
ARI: Já se za chvíli vrátím, sorry.
DAN: Mám dojem, že když se přestaneš ptát po tom, co děláš, kriticky o tom přemýšlet, hudba se stane jenom zábavou, staneš se závislým na penězích a z hudby bude jen další druh obchodu. Jakmile se přestaneš snažit být zodpovědný, jakmile přestaneš svá jednání, hudbu, svá slova kontrolovat, stane se z toho jen zábava, obchod nebo průmysl. Musíš si pořád dodávat odvahu, jinak se ze všeho stane rutina a ty už se nijak nebudeš lišit od lidí, co jezděj autem do práce a z práce, občas si zajdou na pizzu, nebo se pobavit. Proto poslouchám punkrock a ne to co je v radiu. Myslím, že je to dobře, když je HC víc než zábava. To nebezpečí je spíš pro lidi, co tu hudbu dělají, co se s ní živí, pro ty, kdo ji dělají pořád, pro který je to způsob života. Může se pak stát, že zapomenou, proč to vlastně dělají. Úžasný jsou v tomhle třeba FUGAZI. Pořád si drží svou úroveň. Můžeš prostě zapomenout, proč si s tím vlastně začal.
DL(vít): A myslíš, že tyhle svoje názory můžeš nějak sdělit lidem v publiku?
DAN: Doufám v to. To je další úžasná věc v punkrocku. Lidi spolu komunikují. Vy třeba děláte fanzin. Běžné sdělovací prostředky předvádějí jen často užívané slogany a reklamy. V HC je myslím větší možnost skutečně s lidmi komunikovat. A živou hudbou, na koncertu se dá určitě komunikovat, dotýkáš se lidských pocitů, což je možná silnější než slova na papíře. Hudba má velkou sílu, lehce se stane součástí tvýho života a nemyslím si, že je punkrock nějak agresivní, může tě oslovit, zalíbit se ti. Mě osobně se hudba uvnitř dotýká, na duchovní úrovni, je to pro mě hodně důležitý. HC je pro mě něco jako způsob života… já tak prostě žiju. Je skvělý, že můžu hrát pro lidi, co mě poslouchaj a něco v nich zanechat. HC může změnit lidskej život. Může ti leccos ukázat.
DL(honza): A je ve vašïch textech něco zvláštního, co by chtěl LIFETIME sdělit?
DAN: Ne to ne. Nic konkrétního, zvláštního. Nedělám třeba trička s nápisem LIFETIME means VEGAN. To ne.
DL(honza): Jste všichni vegani?
DAN: Ne. Já ano, ale ostatní ne. Nejsme ani všichni straight edge.
DL(roman): Proč jste změnili label?
DAN: Jsme u stejný firmy už tři roky, u NEW AGE a…
DL(roman): A co je to GLUE Rec.?
DAN: GLUE to jsme my. Vydali jsme si to sami…
DL(roman): A co ta další firma. ehmmm…
DAN: JADE TREE?
DL: Jo.
DAN: Rozhodli jsme se, že… z různých důvodů… přestat spolupracovat s NEW AGE. Protože oni jsou na východním pobřeží a my na západním a je dost těžký být tak daleko od nahrávání desky a všech těch věcí okolo. Chceme se toho procesu účastnit, chceme to dělat čestně. Pak je tu taky stereotyp toho, co NEW AGE dělá. Většinou jsou to kapely u kterejch uslyšíte naprostej SXE a řvou to každýmu do obličeje. A my nejsme a nikdy jsme nebyli SE kapela. Nežijem tak, že bychom druhé k něčemu nutili. Můžeš lidem sdělovat svý názory, ale nemůžeš je při tom chytat pod krkem. Doufám, že mi rozumíte.
DL(roman): Jo, jasně. Myslíš tedy, že je špatný, když kapela o sobě tvrdí “My jsme Straight Edge”?
DAN: Ne, to ne. Pro ně je to to nejlepší, co znají, těší je to, prezentují se tak a je to v pořádku. Jenže stalo se to, že nás tenhle stereotyp NEW AGE začal omezovat. Omezoval naši možnost komunikovat s lidmi. Hodně lidí nás vůbec neposlouchalo jen proto, že bychom mohli znít jako OUTSPOKEN nebo… od tý doby, co jsme si sami vydali poslední desku, jsme mluvili víc než se stovkou lidí, co říkali, že jsou překvapený, protože nás nikdy předtím neslyšeli. Mysleli si, že jsme nějaká stupidní mosh kapela a teď je to mrzí, protože slyšeli naši novou desku a ta je prý skvělá. Nikdy předtím jsme neměli příležitost zařídit si všechno sami. A já si myslím, že dělat si desky a další věci sám, osobně, je jeden z nejdůležitějších momentů punkrocku a HC. Je dobrý založit si vlastní značku a vydat desku. My jsme na to měli 4 měsíce a fingovalo to výborně, a tak jsme se rozhodli, že v tom budeme pokračovat. Na druhý straně ti zase firma může nabídnout zařídit věci, který bys sám nezvládnul. Vybrali jsme si JADE TREE, protože se nám líbilo, jakým způsobem dělají desky. Měli jsme nabídky od mnoha značek… JADE TREE se omezujou na určitý místo, můžeš se všeho osobně účastnit, znáš ty lidi a na desku máš dost času. A taky je distribuujou MORDAM, což je zcela nezávislá společnost. Distribuujou LOOK OUT, ALTERNATIVE TENTACLES, JADE TREE… asi 11 různejch značek. Je to opravdu dobrá distribuce a naprosto nezávislá. Nemají nic společnýho s velkými korporacemi a nezajímají se o kapely od velkých firem.
DL(roman): A co si myslíš o kampani proti Major Labels v MRR nebo v Heartattacku, o tom, že nechtějí recenzovat desky s UPC kódem?
DAN: Je to trochu extrémní názor, ale chápu je. MRR myslím recenzuje věci s UPC kódem, ale ne věci od Major Labels. Úplně souhlasím nerecenzovat věci od velkých firem, protože těm se dostává až moc propagace v oficiálním tisku. Myslím, že nezávislost je v tomhle ohledu dost důležitá. A jestli Kent (Kent McClard - vydavatel Heartattacku) nechce recenzovat věci s UPC kódem, je to možná trochu extrém, ale je to jeho časopis.
DL(vít): Mluvili jste o tom, že v Evropě je všude vidět historie. Zdá se mi ale, že v současnosti se to i tady dost mění, že sem přichází příliš mnoho americký kultury jako McDonald, americký firmy, trička atd. Necítíte vaši hudbu jako určitou součást tohoto vlivu?
DAN: Mluvili jsme spolu o tom, ne teda celá kapela, jen někteří. Řekl bych, že jo, že podporujeme jakýsi kulturní imperialismus (s úsměvem). A je to smutný, protože vem si, že pro americkou kapelu je celkem jednoduchý udělat tour po Evropě, kdežto evropský kapely takový možnosti nemají. I když jsem součástí tohoto vlivu, stejně bych tu možnost sem jet neodmítnul, protože můžeme vidět, kde a jak žijete a něco vám zahrát. Je to myslím závažná věc. Je to opravdu velký… i etický problém, protože amerikanizace Evropy, ale také i asijských zemí je zřejmá. Je to smutný, protože místní kultura je velice bohatá. Historici přece tvrdí, že celá současná americká kultura je odvozená z evropské. Teď jakoby docházelo k nekontrolovatelnému obratu. Stačí, když v každém městě vidíš ty stejný stánky s Coca-Cola, z toho jde vážně strach.
DL(honza): Nejde jen o tyhle nadnárodní průmyslový společnosti. Je to taky otázka politická. Například islámský fundamentalismus je z velký části způsoben vlivem USA v Asii. Muslimové tak reagují na americkou podporu Izraele.
DAN: Jo, jasně, odpovídají na ten politický tlak stále radikálněji. Je to opravdu velkej problém. A těžko tu lze najít jednoho viníka, jednu příčinu, která to všechno způsobuje. Vem si, že kultura a společnost jsou komplexní systémy, takže když se někde něco pohne, reakce na to je rozsáhlá a nepředvídatelná. Je dokonce i těžké říct… Nejsem si úplně jistý v tom, jaký má západní civilizace vliv… Jde mi o to, že se vlastně ani nemůže říct, co je třeba změnit, protože nelze prostě vrátit věci do původního stavu. Vždycky už zase vznikne jiná nečekaná reakce. Nelze všechno, co máme za špatné, prostě nějak eliminovat, odstranit a myslet si, že pak bude dobře. Věci jsou mnohem složitější… a co si myslíte o americkejch kapelách vy, vážně by mě to zajímalo?
DL(honza): Některý mě připadají trocho módní. Zdá se mi, že některý kapely, co jezdí do Evropy, jsou někdy jen módní.
DL(vít): Já si myslím, že většina am. kapel, co sem jezdí, hraje opravdu dobrou hudbu. Neznám tolik evr. kapel, který by hráli tak dobře jako ty z Ameriky, který mi často připadají hudebně lepší. Stává se, že když tady někdo zakládá kapelu, chce se většinou podobat nějaký americký. No a myslím si, že je to taky kvůli tomu, že jsou některý am. kapely opravdu dobrý.
DAN: Jo, my jsme tak taky začínali. Chtěli jsme hrát jako DAG NASTY. Ale asi je to špatný, když sem přijedeme. Zastíníme tím hodně evr. kapel… Neznám třeba vůbec žádný kapely z Československa!
DL(roman): CLEAN SLATE…
DAN: Jo, to je Robertova kapela.
DL(roman): KRITICKÁ SITUACE… NO REASON … ty jsou fakt dobrý…
DAN: Fakt? Jak že se jmenujou?
DL(roman): NO REASON…
DAN: A už něco vydali?
DL(honza): Ne. Tady u nás je to s nahráváním trochu složitější.
DAN: To u nás je to opravdu jednoduchý…
DL(honza): Když chce u nás někdo začít s kapelou, je to dost těžký. Nástroje jsou neuvěřitelně drahý. A to samé je s koncerty, dá hrozně problémů udělat tour třeba jen po Čechách nebo Slovensku.
DAN: Jestli se tohle tour podaří, chtěli bychom určitě přijet znovu. Mě se moc nelíbí nápad hrát se dvěma kapelama z Ameriky, chtěli bychom jet s nějakou evropskou.
DL(honza): Jo, to by možná bylo lepší.
DAN: Je to jak si řekl předtím. Je těžký vědět, jak změnit spol. systém. Podobně já nevím, jak změnit fakt, že si lidi moc nevšímají evropských kapel. Takže bude asi dobrý, když budou am. kapely brát sebou ty evropský. Vypadá to dost blbě hrát tady s dvěma am. kapelama.
DL(honza): Víš o nějaký kapele z Evropy s kterou byste chtěli hrát?
DAN: Je tu jedna kapela, kterou jsem v nedávný době dost poslouchal - ACME z Německa. Znějí trochu jako RORSCHACH. Je tu ale ten problém, o kterém jsi už mluvil, že hodně lidí chce znít jako z USA a dnešní Amerika, to je především heavy mosh core stuff, což je druh hudby, který se mi hodně nelíbí. A skoro tak 80% kapel, co jsem v Evropě slyšel, znělo ve stylu EARTH CRISIS nebo tak nějak podobně. Nic pro mě. Vážně dost lidí tu podle mě hraje jako EARTH CRISIS. A já nemám rád ani americký kapely, co takhle znějí, natož evropský.
DL(roman): Takže E.C. nemáš rád?
DAN: Nelíbí se mi hudba, jsou to ovšem skvělí lidi.
DL(roman): Chtěl bych se zeptat, jaký svý písničky máte nejraději?
SCOTT: Z každé desky něco. Já jsem v kapele nejkratší dobu. Asi poslední 7’’, který vydali ještě před mým příchodem do kapely.
DL(roman): Jo to je výborná deska.
DAN: Díky. Já osobně jsem na něj dost hrdý, ale mám rád všechny 7’’ i ten, kterej jsme vydali tady spolu s tím prvním. Teď je pro mě ale nejdůležitější naše nová deska, kterou jsme nahráli před několika týdny, kde už bubnoval tady Scott. Vyjde to v říjnu. Jsou to naše nejnovější nahrávky, takže ty mě berou nejvíc. Pokračujeme ve stylu posledního 7’’.
SCOTT: Hudba je dost podobná, ve stejný náladě, ale je to mnohem lépe provedený. Je to o něco lepší než první 7’’, není v tom žádná změna, žádná stylová změna. To se stává spíš u větších kapel, ne u LIFETIME, kteří jsou vlastně na začátku. Změnit styl úplně jiným směrem není nic, co by nás mělo v blízké době potkat.
DAN: Na každý desce mám oblíbenou skladbu. Na prvním 7’’ mám nejraději GUN, protože je to naše vůbec první písnička jako kapely. Pořád ji hrajeme a dost pro mě znamená. Z Background mám nejraději… těžko říct, hudebně i textově jsou to jiný věci. Hudebně je to myslím poslední věc na první straně… UP, a co se týká textů je Background o tom, že je třeba být svůj, mít cíl, nedělat HC jen jako zábavu - o tom všem, o čem jsme mluvili. Na posledním 7’’ je to STAR 69.
DL(roman): Jsou nějaký kapely nebo desky, který by nějak změnili tvůj život, a jak?
DAN: (bez rozmýšlení) První album DAG NASTY “Can I Say” a první album CIRCLE JERKS “Group Sex” - to byla úplně první punková kapela, kterou jsem slyšel. Při nich mě tahle hudba poprvé zasáhla, oslovila. No a potom ty DAG NASTY. Poslouchal jsem předtím nějaký punkový kapely a i spoustu jinejch stylů, nevyl jsem ale žádnej HC fan nebo punker. A pak mi někdo nahrál Can I Say a od tý doby jsem znal už jen hardcore… Řekl jsem si “TO je ono”. Pak taky GORILLA BISCUITS “Start Today”. To je jedna z nejlepších desek vůbec. Je to bláznivý a plný výbušný energie jako SE, ale zároveň je v tom melodie, kterou si zpíváš. Je to vynikající. První kapela, která to dovedla takhle skloubit.
SCOTT: Pro mě byli pravděpodobně nejdůležitější DESCENDENTS, protože to bylo… když jsem je prvně slyšel, dělo se v mém životě spousta věcí… hlavně mě vzaly jejich texty. Najednou jsem se dozvěděl, že na světe jsou lidi, s kterýma se děje to samý, to samý, který mají podobný problémy. Nebyla to prostě jen kapela mezi kapelami. Ne, že bych se s nima nějak identifikoval, ale byli mi hodně blízcí.
DAN: A taky MINOR THREAT - Out Of Step. Asi vůbec nejlepší HC kapela. Skvělej je už i obal jejich desky - černé ovce, utíkající od stáda.
DL(vít): A jaký máte pocit z toho, že hrajete s FUGAZI?
DAN: Jsem nervózní.
DL(vít): Připadá mi, že punk je z větší části jakási kultura mladých lidí. Co si myslíte, že se s těmi lidmi stane, až jim bude třicet, čtyřicet let?
DL(honza): Jaká je podle vás budoucnost hardcore kapel a hardcore vůbec?
DAN: Pravděpodobně z toho hodně lidí vyroste. Stanou se takovými, jací jsou všichni ostatní - co vstanou, jdou do práce, pak domů a objednaj si tu pizzu. Určitě část ale bude dál žít pro věci, pro který žijeme teď.
DL(vít): Považuji hardcore za určitou kulturní alternativu. Jenže pořád nevím, jestli to k něčemu je, jestli ta hudba, desky, koncerty jsou opravdu důležitý…
DAN: To nejdůležitější. Hudba je jen vrcholek ledovce. Myslím tím, že je to nejočividnější povrch. Ti z nás, kdo u punkrocku zůstávají, vědí, že hudba je jen nejvíc na očích, něco jako punkový číro. Je to kůže a pod ní je maso a krev, to je všechno to, co děláme, jak žijeme svý životy, jestli jsme zodpovědní, jestli se přizpůsobíme světu a lidem v něm. Je to alternativa v kultuře, alternativa v jídle, alternativa ke všem těm korporacím, stupiditě atd… díky moc. Tohle bylo moje nejlepší interview, už asi tři jsem nevedl tak inspirující rozhovor, vážně.
DL(roman): Poslední otázka - co budete dělat první den po návratu z tour?
DL(honza): Určitě se kouknete na telku a objednáte si pizzu (smích)...
DAN: Trochu si odpočinu a druhej den jdu hned do práce.
SCOTT: Taky začnu hned pracovat. A budem hodně spát.
DL(roman): Chcete něco říct nakonec?
DAN: Snad jen díky. Chtěl bych někdy strávit pár dní v Praze, trochu delší dobu. Díky moc.
.jpg?1499801838149)
