|
(Profound lore records) Na prvním albu Hollow Psalms (Life is Abuse, 2002) se Ludicra představila jako banda crusterů, vzdávající špinavej a punkovej hold norskejm, stejně tak americkejm blackmetalovejm vzorům. Postupem několika let, skrze nahrávky vydaný na Alternative Tentacles, se však přetransformovali v jednu z předních kapel nový vlny americkýho blacku - v pelotonu kapel jako WITTR, Krallice, Castevet, Cobalt, Agalloch (maj s Ludicra společnýho bubeníka), Altar of Plagues atd. Ludicra momentálně našli svoje místo u Profound Lore, jednoho z hlavních viníků současný renesance americkýho black metalu a právě tenhle label vydal poslední nahrávku kapely, The Tenant z minulýho roku.
Každá z výše zmiňovanejch, teď tolik populárních, "moderních" blackovejch kapel má svůj osobitej přístup k tomuhle žánru a ani v jednom případě se nedá moc mluvit o stylový čistotě nebo retru. Ani Ludicra v tomhle není výjimkou a i když nejstarší nahrávky kapely byly ovlivněný spíš crustovou scénou, hned ze začátku The Tenant je jasný, že vás žádná pivem prosáklá uctívačka Venom nečeká. Skladba Stagnant Pond je stejně jako zbytek desky protkaná precizníma vybrnkávačkama a plná progresivních postupů, který třeba mě osobně hodně připomínaj styl, jakým působěj pozdější desky Isis a Mastodon. Tohle není snaha o co nejprimitivnější hypnotický zlo, naopak - hudba Ludicry je plná změn, klidnejch atmosférickejch nebo zpívanejch pasáží a komplexních rytmů. Tomu odpovídá i hodně čistej a čitelnej zvuk a produkce, i díky který pro mě tahle deska celkově nezapadá do současný vlny zvýšenýho zájmu o Darkthrone a stromy. Velkou devizou kapely je vokál, o kterej se kromě zpěvačky Laurie stará ještě kytaristka Christy Cather - mluvíme tady o dvou ženskejch hlasech, rozpínajících se po všech dostupnejch polohách! Po celou dobu desky si ale přiměřeně říkaj o vaši pozornost všichni členové kapely a v sevřenym zvuku najdete i po několika posleších novou zajímavost v basový lince, bicích i kytaře. The Tenant není deska plná hitů a vůbec není na první poslech - síla songů se odkrejvá na větší ploše a mě trvalo několik poslechů docenit, co že se to tam vlastně děje.
Blackmetalový kapely se svojí muzikou obvykle snažej postihnout sílu přírody, oddanost satanovi, potřebu zachování bílý rasy nebo velikost a mystérium kosmíru - spíš menšina z nich přizná inspiraci velkoměstem. Ludicra jsou ten druhej případ, jejich hudba je načichlá samotou a izolací v miliónovym městě. Nejsou tím mezi svejma souputníkama jedinou výjimkou, ale rozhodně se jim to výjimečně daří. Ludicra se zbytečně neohlížej do minulosti, hrajou autentickou a silnou muziku bez použití vyprázdněnejch klišé a tím jsou jednou z kapel, který měněj tvář současnýho metalu.
Does it feel effortless? Does it feel free? Is it easy as they say? Icy waters call you home...
Ludicra zahrajou ve čtvrtek 7. dubna na Strahově.
- ht - www.myspace.com/ludicra www.profoundlorerecords.com
|
