Je večer, 16. března. Už nedokážu ani spočítat, po kolikáté dávám na gramofon novou desku Masters Hammer a pořád to nechápu. Není nejmenších pochyb o tom, že poslouchám nahrávku roku, nemůže prostě přijít nic, co by ji překonalo. Za ty poslední týdny už po ní prostě sahám automaticky a prvních pár dní jsme opravdu neposlouchal nic jiného. Jen pořád dokola Frantu Štorma a jeho kumpány. Vytvořili svět, který má vlastní pravidla a kde se neskutečné příběhy protínají s hudbou, která nemá obdoby, čímž zároveň jakákoliv pravidla popírají. Zní to možná jako zmatený protimluv, přesto byste však nenašli desku, která dává větší smysl.
Nebudu tady asi úplně ztrácet čas nějakou snahou o analýzu toho, proč se Masters Hammer před pár lety rozhodli vrátit na scénu albem "Mantras". Ani tím, jestli to byl návrat povedený, doceněný či žádoucí. Nicméně asi se sluší říct, že Masters Hammer je kultovní česká black metalová kapela, která funguje už od 80. let, vydala desky jako "Ritual" nebo "Jilemnický Okultista" a stala se doslova celosvětovým pojmem, minimálně co se týká podzemního black metalu. Po letech hibernace přišlo nedávno zmíněné album "Mantras" a nyní tedy "Vracejte Konve Na Místo". Hlavním architektem všeho zůstává František Štorm, ze staré sestavy je na desce přítomen ještě Necrocock, dalšími současnými členy jsou ještě Joe Harper a bubeník Honza Kapák, jinak člen Avenger a Radiolokátor. Stále platí, že Masters Hammer nevystupují živě, ale označit je pouze za studiový projekt asi taky nelze. Udržují si auru trochu tajemné kapely a i proto je každý jejich krok poměrně sledovanou událostí. Tím pádem jsem i já trochu zbystřil, když jsem zjistil, že se v Hellsoundu nahrávají bicí pro novou desku a to jsem v té době jen tak podvědomě tušil, že to bude jako náraz meteoritu. Ani nevím odkud ta předtucha pramenila, ale tak nějak se kloním k tezi, že ji způsobila už samotná nahrávka ještě před tím, než jsem ji poprvé slyšel. Protože, bez prdele, její síla přesahuje chápání tohoto světa.
Už pohled na obal a název desky ve vás vyvolá nával protichůdných emocí a pocitů. Anděl s konví, název, který je tak trochu vtipný, ale nejste si jistý, jestli je to opravdu vtip. Na chvilku vás napadne, jestli to není celý nějakej fór a jaká bude asi samotná muzika. Pochybnosti jsou v tomto ohledu nicméně rozmetány okamžitě. Úvodní "Nordfrostkrampfland" má tak neskutečnou energii, že jen stihnete naprázdno polknout a zaregistrovat husí kůži po celém těle. Není pochyb o tom, že tohle jsou Masters Hammer v nejlepší formě a že minimálně hudebně vás to zničí. Po úvodním melodickém intermezu, přijde naprosto drtivý nástup - rytmika jede jako kulomet, smrtící kytarové postupy se zřejmou blackmetalovou náladou vás doslova uhranou a vše korunuje Štormův vokál. V refrénu přejde do regulérního hitového nápěvu, kde se navíc potká klasická black poloha (i v té ale rozumíte každé slovo) s melodickou a od té doby není cesty zpět. Ty melodické, lehce úchylné zpěvy jsou klasický Necrocockův trademark, ale na téhle desce jich naprostou většinu zpívá sám Štorm i když k tomu dodává, že Necrococka prostě vykrádá. Tak jako tak, zní to geniálně. V tuhle chvíli bych mohl brát skladbu po skladbě a snažit se ji nějak rozebrat, ale nemělo by to podle mě moc smysl. Všechny písničky na desce jsou absolutní díla a celkově jsem na ní nenašel jediné slabé místo. Je až nepochopitelně kompaktní, přestože každá skladba je jiná a ani po stém poslechu se vám nestane, že se přestanete orientovat. A nejsou odlišné jen textově a obsahově, ale i co se týká hudebního zpracování, přestože opravdu všechny jsou nabité skvělými a pro mě naprosto záhadnými nápady, navíc v absolutně suverénním provedení. Někdy mám pocit, že je v tom fakt nějaká forma magie. Ten pocit, že zvuky jsou všude kolem vás, že jsou vám povědomé, ale nedokážete si vzpomenout, že se vám trochu točí hlava. A když už si myslíte, že posloucháte něco, co nejde překonat, přijde pasáž, která vás odrovná úplně. Dvojnásob to platí o textech, které mě budou provázet už do konce života, to vím naprosto jistě. Věděl jsem, že je Štorm skvělý textař, ovšem to, co předvádí tady, přesahuje absolutně moje chápání a textům bych mohl klidně věnovat samostatnou recenzi. I tady bych ovšem nerad zklouzl k nějakému pseudolintelektuálnímu rozboru a tak jen napíšu, že tady fakt neplatí žádný pravidla. Absolutně originální a neotřelé a přitom to všechno dává perfektní smysl, nejsou to ani náhodou jen nějaké říkanky i když to tak občas působí, ale naopak je tam hloubka jako prase. Ke genialitě to celé posouvá Štormův nadhled, inteligence a všeobecný přehled. Ostatně jako celou tuhle desku, kterou, když si jednou pustíte k tělu, nemáte šanci uniknout.
"Zasněžené nekonečné lesy
obývají pacholci a běsi
kamizoly podivného střihu
odér potu, karboly a lihu
Pathos řídké menáže futrovala lůza
zhovadilé plantáže opustila musa
mizernou šlichtu namísto duchovna
cestou na šichtu zapáchá senkruvna"
http://www.mastershammer.com/
|
