(Buttkick Records)
Maypole jsem viděl hrát asi před rokem v Holandsku. Když konzumujete hard core koncerty příliš intenzivně, pak je pravidlem, že tak jako ostatní každodenní činnosti zevšední. A právě před rokem jsem byl v situaci, kde se zdálo, že mě už nic nepřekvapí. Potkal jsem však Maypole a aspoň na chvilku se probral z letargie. Dva zpěvy jsou teď v zemi tulipánů hodně v kurzu a Maypole jsou po On Fire další kapelou, která tenhle staronovej trend dokáže zúročit na 100%. Maypole jsou hard core. Žádný experimenty. Hudebně se pohybují někde mezi Kill Your Idols, Ignite, Delusion nebo H2O. Tím, že dosud nejsou ´velká´ kapela, jsou svým způsobem kouzelný a to je stejně jistý jakože jejich živý vystoupení válcuje jejich nahrávky na padr?. Fakt si na nich ujíždím a to i kvůli textům, který si na nic nehrajou. Nekopírujou zaběhnutý klišé, aby byly stravitelný pro všechny pravověrný HC kids, který dávno zahodili svojí individualitu a žijou podle alternativní učebnice. Někdy hodně temný a bezvýchodný, což dokazuje i název desky, kterej není ničím jiným než vykradeným názvem jedné z básní Charlese Bukovského. Maypole jsou sví, hrajou to, co žijou a proto je miluju. Burning in water, drowning in flame. 12 songů z toho jeden cover od Sublime.
Více na old.czechcore.cz
|
