Někdy to prostě nejde. Vstanete a záda vás bolí, že máte pocit, jakoby jste měli prasknout vejpůl. Najít nějakou pozitivní věc, kvůli který by jste se měli zvednout se zdá nemožný. Snad jen myšlenka na dobrý zapatistický kafe z aeropressu a chleba s veganským sýrem (mimochodem docela ujde nová značka Veganline) a nějaký to rajče ze zahrádky by mohla být tím hnacím motorem. Pak přijdou Mörkhimmel a ta tíživá deka je tu zase.
Myslím, že jsem Mörkhimmel měl možnost asi dvakrát vidět naživo, ale nikdy jsme si z toho extra nic neodnesl. Kapelu jsme pak spíše sledoval jako místo, kde se muzikanti točili jak o závod. Ale zbystřil jsem při první zmínce, že na Insane Society vyjde jejich LP. Barvák má čuch na dobrý věci a jak byla možnost si poslechnout nějakou tu návnadu, řekl jsem si, to nebude jen tak. A poslech celé desky to jen podtrhl. Tohle je věc, která zcela svou originalitou a pojetím alespoň mě otevírá nové dveře a ukazuje, že i ten metal může mít nějaký ksicht.
Ta obsese death a black metalem v jeho starším pojetí je jasná. Ale přiblížit to jenom takhle by bylo hodně zjednodušující, tak jako k tomu napsat jenom metal/crust. Cela nahrávka je perfektně čitelná. Nemusíte mít strach, že by jste se ztráceli v nějakých technických výletech a kytarových onaniích. Tady se pracuje s plošným efektem, kdy se jde především cestou maximálního dopadu při poslechu. Hutnost nahrávky má ohromnou sílu. Když se k tomu přidá určitá primitivnost některých pasáží, jsou to pak rány Thorovým kladivem do palice. Navíc se mi hodně zamlouvá Slávkův zpěv. Ta jeho barva a pojetí jen podtrhují syrovost celého pojetí.
V kapele se to jen hemží všelijakými ex. A je to poznat. Nemohu se toho zbavit, ale místy tam ty Mother prostě slyším. Když se to však okořenilo těmi metal atributy, dostalo to nečekaný rozměr. Důraznost a síla s jakou se to do vás zakusuje nemá obdoby. To zlo, které je tím celé protkané, se stává najednou víc a víc uvěřitelnější a misky vah se převažují na tu rohatou stranu. Hymny hypnoticky zvou k zatlačení na pekelnou bránu a k nakouknutí do tváře beznaděje.
Nemám moc ponětí jak naložit s touhle deskou, jak si ji založit. Myslím, že její postavení bude hodně originální a jako takovou ji asi budu i nadále pokládat na gramec.
|