(Profound Lore Records)
Zimní lesy, mlha převalující se po vrcholcích hor, staleté stromy připomínající smutné strážce krutých tajemství, kterým jejich prokletí nedá spočinout, ale odsuzuje je k "životu" na jednom místě. Ticho, které je slyšet. Pokaždé, když se ponořím do poslechu desek, které má tohle kanadské duo ve složení Aidan Baker a Leah Buckareff na svědomí (je jich hodně, některé např. i na Level Plane, Conspiracy nebo Robotic Empire), jsem nějakou zvláštní časoprostorovou anomálií vtažen do míst, kde jejich hudba působí na podvědomí jako přirozená součást prostředí. Něco jako když sledujete film s dokonalým soundtrackem, který podtrhuje atmosféru, ale nepůsobí rušivě a to přesto, že zásadním způsobem zintenzivňuje prožitek. Tady se mi konkrétně vybavuje jedno staré keltské hradiště umístěné na velkém kopci uprostřed Českého Lesa. Bylo jedno z největších svého druhu a zbyly po něm mohutné valy, které připomínají jeho rozsáhlost a důležitost. A také neuvěřitelnou pomíjivost lidského bytí, protože kromě oněch valů a náznaků vstupních bran po něm vlastně nic nezbylo. Les, který tohle místo pokrývá je zvláštně smutný i v létě, ale v zimě dostává naprosto podmaňující náladu, jež bývá ještě umocněna sněhem a až zneklidňujícím tichem, přecházejícím v okamžicích soustředění na zvláštní tiché hučení. V tu chvíli můžete být o stovky let zpátky a ani si toho nevšimnete. Velice zvláštní místo, které znám dokonale od svého dětství a do kterého mě Nadja spolehlivě přenese vždy, když její zvuky rozvibrují molekuly v mém okolí. Obrazy, které se jí daří vytvářet jsou pak zcela konkrétní, nejsou to jen pocity, jako např. u Sunn o))) nebo KTL a myslím, že to je dáno tím, že koncept Nadja, je přeci jen trochu konkrétnější a není to jen drone, přestože ten jednoznačně převládá. Struktura je více "písničková" a možná i lehčeji předvídatelná, což rozhodně neberu jako mínus. Navíc plochy, které jsou více ambientní a experimentální nemají nikdy skutečně zlou náladu, jsou spíše hypnotizující než zneklidňující, ale i tak občas budete mít podivné mrazení v zádech jako např. na začátku finální části této desky (jsou celkem tři s téměř na vteřinu totožnou stopáží), kdy vám bude v hlavě rezonovat rozechovaná a nahalovaná vazba a zvuky vespod budou navozovat lehce nervózní stav. Ale jak už jsem říkal, celkově to není tolik koncentrované zlo jako u zmíněných Sunn o))), Nadja se k vám snaží spíše promlouvat a i když je to hlas ze záhrobí, nemusí vás nutně děsit. Tímhle mi v mnoha ohledech připomínají Jesu, někdy k nim mají opravdu hodně blízko a to jak hudebně, tak i atmosférou, která je doslova nabitá statickou elektřinou a něčím nevyřčeným. Tuhle kapelu mám místo halucinogenů, jako transportér "jinam", funguje dokonale.
Nadja bude hrát 15. ledna v klubu 007 na Strahově spolu se sólovým projektem Adiana Bakera a Sunshine Genocide 10071941
Nadja
Profound lore records
Více na old.czechcore.cz
|
