(LIXIVIAT RECORDS / NO TIME RECORDS)

Na panovnických dvorech středověku bylo obvyklé, že měli krále a ten měl svého šaška. Leedská fastcore scéna tyto dvě funkce spojila v jedné kapele. Už jen samotný název ONA SNOP (podle jedné verze údajně vymyšlený na základě opileckého blábolení jednoho z členů, který měl problém vyslovit: „to je fotka ze snapchatu“ a komolil to tak, až dal kapele název) je důkazem ufounskosti této kapely. Pánové jsou podle mě nekorunovanými králi i největšími "šašky" anglického extrémního hardcore. Zároveň jsou neskutečně invenční a originální, což je v záplavě tupých klonů CROSSED OUT zaklínajících se termínem „powerviolence“ balzám na duši/uši. Originální přístup zvolili i tentokrát, kdy poněkud obrátili recenzentský proces. Bývá obvyklé vydat nahrávku, která se následně dočká kritiky. Deska na níž čtete recenzi však vyjde až v listopadu. Borci se rozhodli, že ji nechají recenzovat vybranými jedinci už teď, daleko před termínem vydání. Fikané. Jsem velice poctěn, že mi byla svěřena důvěra, neb se ochotně řadím mezi oddané fanoušky. Nečekej tedy žádnou objektivitu. „It´s the marketing, stupid!“.

ONA SNOP na nové desce pokračují ve šlépějích naznačených na splitku s POWER TRIP, které zatím ještě nevyšlo. Jejich intenzivní stop´n´ go fastcore, (v němž můžete slyšet typický leedský přístup rozpoznatelný už u THE AFTERNOON GENTLEMEN, nebo GETS WORSE) totiž nasál podobně jako oko hurikánu další a další vlivy. Kromě nejrůznějších hardcorových odrůd tentokrát pánové eklekticky nasáli i postpunk,noise-rock, thrash metal,shoegaze a ultrarychlý punk jako od NEOS. Vše ovšem s decentností francouzských kuchařů – jemně – po několika sekundových špetkách. Určitou variabilitu prodělaly i vokály. Nový pěvec Warren (jinak taky excelentní bubeník SHOOT THE BASTARD) má pestřejší a srozumitelnější paletu vokálů než původní zpěvák Kallum, který po desce Geezer odešel. Nejsem však schopen úplně rozpoznat s čím vším mu pomáhali bubeník George a kytarista Henry. Stále to však vokálově zní, jak kdyby rada bezpečnosti OSN zasedla a začal jednat po vypuknutí třetí světové války. Chybí jen Chruščov s botou. Úchylnost ONA SNOP vynikne taky při pohledu na obal. Eddie Ramirez si opravdu zapřeháněl a výsledkem je ujetá surrealisticko - amorfně komiksová malůvka v rozjásaných barvách s podkladem narůžovělých mraků. Změnu lze vystopovat i v textech. Zde je však pohyb opačný. ONA SNOP se přesunuli do vážnějších vod. Lamenty nad přetechnizovaným světem, přesyceném informacemi, naplněným frustrací a směřujícím k apokalypse tentokrát nemají šaškovsky ironický odstup. Troufám si tvrdit, že se jedná o odraz nucené karantény vlivem koronaviru, kterou mají v Anglii přece jenom poněkud tužší. V každém případě, už těch necelých dvacet minut točím po třetí a stále nemám dost, furt objevuju něco nového a jsem fakt zvědav, kdy vůbec přestanu. A ty se těš na listopad. Todle bude jeden ze světlých bodů plukovnických časů.

Na bandcampu v ochutnávce zatím tři songy

https://www.facebook.com/OnaSnop

https://onasnipsnop.bandcamp.com/