(A389 Recordings) 7"
V pondělí jsme s Banánem předtáčeli pro jeho pořad Out Of Step (Rádio Wave) speciál o clevu a já měl připravenej malej vstup o Pale Creation - včetně ukázek ze 7" a jejich velký desky Twilight Haunt. Přes všechny ty klasiky (Confront, Outface, Integrity, Ringworm a tuny dalších) se na ně vůbec nedostalo. Byli jsme tak pohlcený mládím, který už nikdo nevrátí a zážitkama z pitů, že jsem na Pale Creation úplně zapomněl. Ani seznámení s nima nebyla náhoda. Stalo se jednoho letního odpoledne v Berlíně, kdy jsme se hrabali mezi deskama v Bis Auf's Messer. Neexistuje, že bych z tohohle krámu odcházel s prázdnou a když hoši zbystřili, že se zmítám mezi regálama - s prázdnejma rukama moc dlouho - jali se mi pomoci. Tahle parta ví, kde se kam trefit do černýho a tak se stalo, co se stát mělo. Desky Pale Creation nejsou zrovna levná záležitost - díky striktně limitovanýmu nákladu. Za stejný prachy si pořídíte třeba dvojalbum Amon Amarth, ale to vem čert. Někdy zažívám temný momenty v labyrintech obludností současnejch kapel. Potřeba dotáhnout "to někam" a znásilňovat kvůli pofidérním cílům svoje okolí. Nebudu nikomu brát tyhle touhy. Nahrávání ve sterilních prostředích. Tahání za trika sponzoringů. Hlasování kvůli umístění. Váš boj. Ale neotravujte tím mě! Protože pokud použijete pod jméno svojí kapely nálepku hard core, stává se z hard core jenom nálepka bez obsahu. V Pale Creation zpívá komická figurka Nick Brewer, kterýho možná znáte z obskurních videí na youtube, která byla pořízena na turné Converge, Coliseum a Integrity, kde u posledně jmenovaných hrál na basu. Doufám, že vám celá skládanka zapadne dohromady, když napíšu tohle: Miluju 7" - díky týhle úchylce je asi pořád vydávají i FFW, protože krátký stopáže a kolaborace s lidma, který respektuju a miluju, mi přijdou zajímavější než "velká deska." I proto jsem pro seznámení s Pale Creation vybral tenhle skvost. Otevírám obal, kterej vyfiknul pod světlem chrámových svící Stephen Kasner (spolupráce třeba s Himsa, Integrity nebo Living Hell) a slyším chronicky známý praskání, který seká jeden zářez na každou stranu. Tím prvním je brána věčnosti nazvaná Rose Colored Haze, která sice drží tradiční hodnoty prvního odstavce, ale nespěchá a nechává si pod dušeným vokálem, kterej jako by zrovna zavřel dveře za In Cold Blood, místo na epickej výbuch, kterej ctí Ty, kdo se bojí zítřka. Kdyby mi kdokoliv z mých známých naservíroval sekanej riff tohohle songu, tak se mu vysměju. Všechno je ale vždycky součástí většího celku, kterej tady přivádí na moje ruce husí kůži. Wake Of Temptation je v podstatě balada, která ctí schéma. V tomhle jsou mistři Ringworm a mně se krade na mysl ujištění, že právě se sedmipalcema je cesta k dokonalosti jistotou. Slyšel jsem totiž velkou desku Pale Creation - Twilight Haunt nesčetněkrát, ale tenhle bezejmenej sedmipalec jí posouvá daleko za můj top-kolik chcete. Smráká se. Já piju kafe na balkóně a roluju tyhle dva songy donekonečna. Omrzení v tomhle případě neexistuje a já vím, že budou na dlouho, ne-li navěky z toho nejlepšího, co jsem slyšel, hned vedle Lisy Gerrard.
www.myspace.com/palecreation www.a389records.com
|