(Victory records)
Jsem si plně vědom toho, že tohle bude přilití oleje do ohně! Jsem však rád, že můžu tuhle recenzi napsat právě teď, nebo? se na ni dá demonstrovat spousta věcí . Tohle je nové album Path of Resistence na Victory records a já z něj mam kurva radost!
Tahle kapela vydala v polovině 90.let legendární album "Who dares wins", které způsobilo lehkou revoluci. Projekt členů Earth Crisis a několika jejich přátel totiž mířil hlavně dovnitř scény a jakkoliv byl jeho obsah i obal kontroverzní, měl zcela nepochybně svůj význam, minimálně v tom, že hovořil přímo. Texty o straight edge, veganství, a svinstvech ve scéně i společnosti byly napsány jednoduše, bez nějakých uměleckých ambicí, ale nebyly hloupě militantní nebo konfrontační ve špatném slova smyslu (s čímž Earth Crisis občas problémy měli). Vždy jsem je bral více jako osobní reflexe členů Path of Resistence, přátel, kteří se sešli v projektu jež byl proklamací jejich pohledu na svět, což je naprosto v pořádku. Sestava tedy byla následující: Tři zpěváci! Karl, frontman Earth Crisis, Buldog basák Earth Crisis a DJ Rose, kultovní a všemi respektovaná postava hc scény, již trochu starší chlapík, jež psal vynikající články o hlouposti militantního straight edge hnutí a jež dodával téhle kapele vždy potřebný nadhled. Hlavně díky němu jsem Path vždy považoval za kapelu, která to nemyslí zas až tak vážně a militantně, jak to na první pohled vypadá. Na basu hrál chlapík jménem J, jež působil spolu s bývalým zpěvákem Chokehold Chrisem v jeho pozdějším projektu Prayer for a Fallin Angela taky v Brothers Keeper. Kytara Eric z Earth crisis a bicí Scott z téže kapely. Takhle to tedy vypadalo v polovině 90. let. Teď vyšla nová deska.......a jen čumím a nevěřím tomu...stejná sestava a stejné poselství......v podstatě stejná hudba. Od prvních vteřin úvodní Can t stop the Truth nastoupí tři nasrané vokály a vše se rozjede kupředu! Metal hardcore v tom nejpůvodnějším smyslu slova. Je zde samozřejmě slyšet hodně z Earth Crisis, ale spíš z jejich nejlepšího (tedy Firestorm) období, než ten přetechnizovanej metal z poslední desky. Hudba Path je ale mnohem rychlejší, jednoduší a tím pádem dává dokonale vyniknout podstatě kytarových riffů a hlavně těm třem dokonalým vokálům, z nichž má každej trochu jinou barvu, ale všechny zabíjí. Dá se říct, že hudebně jde o jakousi směs ranných Earth Crisis, ranných Hatebreed a s trochou Chokehold a Brothers Keeper. Nepopiratelná je také inspirace New Yorským hardcorem na konci 80. let (Agnostic front atd.). Ačkoliv je to vliv spíš tušený, je v mých očích velmi důležitý. Struktura skladeb je vystavěná hlavně na střídání vokálů, jež dělají v podstatě ze všech skladeb hymny! Fakt to maká od začátku do konce! Že tahle aktuální deska bude hudebně podobná té staré, jsem tak trochu předpokládal (nicméně i tak si moc vážím toho, že tu nejsou nějaké laciné výstřelky v podobě sladkých vokálů), myslel jsem, ale, že odkazem už bude tahle kapela prázdná. Chyba! Všichni členové zůstali vegan straight edge, texty jsou stále napsané napřímo a věnují se samozřejmě i těmto tématům, ale navíc jsou podané lépe, s větším osobním přesahem a jakýmsi dospělejším pohledem na svět. Jsou spíš o smutku z toho, kam tahle společnost směřuje i když vzdor a odpor v nich stále zůstal. Perfektním příkladem je skladba Blood Trails, jež se zamýšlí nad masným průmyslem, konzumací zvířat a dopadu na naši psychiku. Skvělé! Tohle je přesně to o čem jsem mluvil v článku "Horší než mainstream". Tihle chlapíci nikdy neztratili ten duch odporu, přesto, že hrajou a vždy hráli metal. Další témata v textech se věnují např. genetickým modifikacím, nebo drogovému problému, na kterém se podílí i současná americká administrativa a poslední skladba That Golden Day je, jak jinak než o straight edge. Z této recenze myslím, jasně vyplívá, že ne všechny kapely z Victory jsou trendová blbost, jejíž primárním cílem je vydělat co nejvíc prachů a já jsem to také nikdy a nikde nenapsal. Nemyslím si, že kladnou recenzí na tuhle desku si protiřečím, nebo? můj článek se týkal propagování Mc Donaldů, vydělávání prachů jako primárního cíle a křes?ansko nacionalistické propagandy v bookletech. Ano, Path of resistance jsou na Vitory records, ale jinak se jich to o čem jsem mluvil výše opravdu netýká. Berte to jako alibismus nebo jak chcete. Tohle je nejupřímnější vysvětlení jaké dokážu podat. Tahle deska pro mě znamená, že americká metal hardcore scéna má pořád, co říct. Že to musí říkat někdo, komu je 35 let a hraje tuhle hudbu už 15 let, je povídání na jindy a nadlouho. A osobně si myslím, že se Path of Resistance vrátili právě proto, že už se na to, kam to vše směřuje, nemohli dál dívat. Největší respekt!
THE PATH OF RESISTANCE
Victory records
Více na old.czechcore.cz
|
