Před pár lety jsem zaregistroval slovinskou kapelu Melete, která jednak hrála super mix melodického crustu a emo hardcoru, ale hlavně si mě získala svým totálně DIY přístupem a neskutečnou energií vyzařující ze všech zúčastněných jednotlivců. Několik setkání na rlzných místech odstartovalo přátelství. Melete se nedávno rozpadli a tři ze čtyř členů založili Paperplanecrash. Ze začátku to vypadalo, že se vydají směrem k screamu, čemuž částečně odpovídaly první zkušebnové nahrávky. První dvoupísňové demo ale ukázalo, že nakonec všechno bude trochu jinak a tohle tour CD už zcela jasně značí, kam tihle chlupatí Jugoši směřují. Jednoduchej extrémně melancholickej punkrock s chytlavejma melodiema zahranej na jednu kytaru, basu a tu nejjednodušší sestavu bicích (kopák, virbl, kotel, hi-hat a jeden činel). Nemůžu si pomoct, ale strašně mi to připomíná Forgetters, novou kapelu Blakea Schwarzenbacha z Jawbreaker a Jets to Brazil, do jejíž nahrávky jsem se absolutně zamiloval. Paperplanecrash mají hodně jednoduchou strukturu songů a stavěj na chytlavejch refrénech často zpívanejch sborama, takže je fakt těžký nechytit jejich rytmus do celýho těla. Dost velkou měrou k tomu příspívaj leckdy taneční rytmy bicích hraných z velký části jen na kotle. Punkrock jak hovado. Ačkoliv je nahrávka hodně melancholická, zanechává po poslechu takovou pozdně letní pozitivní atmosféru, takže přesně zapadá do období, kdy vyšla. Tou náladou mi to mimochodem lehce připomíná Big Kids, kteří nedávno projeli Evropou a dost možná, že jimiž Paperplanecrash i lehce nasákli. Nicméně mnohem víc než současnej San Francisco zvuk, reperezentovanej právě třeba Big Kids, je tam pořád patrnej vliv minulýho století a kapel jako jsou právě zmínění Jawbreaker nebo Hüsker Dü. A to i co se týče zvuku. Dost možná možná by se tam dalo najít i něco z kapel Mika Kirsche – Torches to Rome, Sawhorse, Skinflutes atd. No co vám budu povídat, i když tahle kapela nehraje vůbec nic převratnýho, opakuje dokola pár akordů a starý ohraný postupy, tak je zatraceně silná.
Mimochodem, docela vtipný je, že první píseň se jmenuje Child Meadow. Není to náhoda. Se stejnojmennou kapelou z Francie sestávající se ze dvou členů Bökanövsky totiž budou mít split. Ten vyjde někdy příští rok v rámci konceptuální série tří splitů mezi Paperplanecrash, Child Meadow a Remek ve stylu každý s každým.
Abych nezapomněl, celý CD si můžete poslechnout nebo zadara stáhnout na bandcampu.
Paperplanecrash příští týden odehrajou dva koncerty v ČR. 19. září se představí v Praze v café Na půl cesty společně s Hombre Malo (Norsko, ex – Sons of Saturn, Ictus) a Mahleket Hanikot Shotrim (Izrael, ex- Nikmat Olalim) a o den později, tedy 20. září, v olomoucké galerii U mloka.
http://www.paperplanecrash.org
|
