Připravte tofu a otevřete si další XXXL tubu s humusem. K následujícímu čtení převážně suchých statistických čísel přijde k chuti... Je totiž čas vykašlat se na mléčné produkty a oslavit Světový den veganství (1.11.). Přesto, že se přidáte k stále rostoucímu hnutí (data z ČR chybí, ale například v Anglii je přes čtvrt milionu lidí stravujících se vegansky), konzumace masa za posledních 50 let vzrostla čtyřnásobně a dobytka je na světě třikrát více než lidí. A na celém světe stále hladoví 850 milionů lidí a každý rok zemře na podvýživu pět milionů dětí.
Ale proč zmiňuji tyto údaje v souvislosti s veganstvím? Veganství totiž nemá jen etickou stránku, ale je také jednou z cest, jak omezit nedostatek jídla a globální změny klimatu. Vezměme si například stromy. Ty jsou základním lapačem oxidu uhličitého a zásadně pomáhají regulovat globální klima – ale mizí tempem třinácti milionů hektarů ročně. Již celá třetina světových lesů byla vykácena a proměněna na zemědělsky využívané plochy. Podle odhadů World Resources Institute je v současnosti až 60% lesů káceno, aby uvolnily místo pro produkci potravin. Jedna pětina z těchto ploch je využívána jako pastviny pro dobytek a na další třetině se pěstuje krmivo. Hospodářská zvířata v současné době využívají 30% celkové pevniny na Zemi.
Ale jak víme, pozemky v Evropě jsou cennější, pokud se na nich staví. Výsledkem je, že většina krmiva pro dobytek – celých sedmdesát procent - se dováží ze zemí mimo Evropu. Slovy zprávy Evropského parlamentu: „Evropa nasytí svou lidskou populaci, ale nikoliv svůj dobytek“. Dva a půl milionů hektarů půdy v Brazílii je využíváno pouze na pěstování krmné soji pro evropský dobytek – a přitom okolo dvaceti milionů Brazilců a Brazilek trpí podvýživou. Georg Borgström, zabývající se geografickými souvislostmi zemědělské výroby, říká, že jednu třetinu africké úrody arašídů (co do obsahu bílkovin jsou arašídy srovnatelné s masem) použijí státy Západní Evropy na krmivo pro jatečná zvířata – a fakt, že Afrika je nejhůře postižená hladomory, asi není potřeba připomínat.
Na získání jednoho kila rostlinných bílkovin je totiž potřeba dvacetkrát menší plocha než na vypěstování kilogramu bílkovin živočišných. Populární vědec Colin Tudge shrnuje současnou situaci následovně: „Pokud bude pokračovat současný trend konzumace masa, pak v roce 2050 bude dobytek konzumovat tolik, jako čtyři miliardy lidí.“ Pamatujte, člověk stravující se rostlinnou stravou potřebuje na svou obživu pouze pětinovou plochu ve srovnání s všežravcem.. V mnoha knihách o vegetariánství a veganství se dokonce uvádí, že na ploše 2 hektarů (louky, zahrady a pole) se uživí 1 člověk konzumující maso, ale stejná plocha uživí 14 vegetariánů (konzumujících kromě rostlinné potravy i mléko a vejce), nebo až 50 veganů (živících se pouze rostlinnou stravou).
Ale problém se netýká pouze souše. „Vegetariáni“ a „vegetariánky“ konzumující ryby by měli vědět, že již celá čtvrtina všech ryb byla vyhubena. Například v Kanadě bylo vyhubeno na 140 druhů lososa. Velké množství delfínů, želv, lachtanů a dalších mořských živočichů se pravidelně chytá a umírá v rybářských sítích. A dokonce ani zdaleka neskončí každá chycená ryba v něčím žaludku – biolog Lee Alverson počítá, že okolo sedmadvaceti tun (už samo počítání života na tuny je perverzní, nehledě na toto astronomické číslo!) ryb je každým rokem vyhozeno, protože mají špatnou velikost, nebo jde o špatný druh, o který nemají supermarket zájem.
Loňská zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) uvádí, že pěstování dobytka je zodpovědné za 18% zplodin skleníkových plynů – tedy více, než zplodiny z veškeré dopravy! Henning Steinfeld, vedoucí sekce Informací a koncepce při FAO a jeden z hlavních autorů studie, říká: „Hospodářská zvířata jsou jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů k nejzávažnějším environmentálním problémům dnešní doby. Má-li se situace zlepšit, je zapotřebí podniknout okamžitě adekvátní kroky.“ A když už jsme byli u té vody - Georg Borgström tvrdí, že odpadní vody ze zvířecích farem znečišťují životní prostředí až 10-krát více než městská kanalizace a až 3-krát více než odpady z průmyslové výroby.
Chov dobytka spotřebovává většinu energie spotřebovávané v zemědělství. Na jednu tunu živočišných potravin je spotřebováno až dvacetkrát více energie než na tunu stravy rostlinné. Chov prasat a drůbeže v ohromných stavbách bez oken znamená spousty vyplýtvané energie na ventilaci, osvětlení atd. Nehledě na to, že na skladování zeleniny nepotřebujete ledničku ani mrazák...
Spotřeba masa a mléčných výrobků stále přitom stoupá. Spousta dříve soběstačných farmářů přechází na pěstování velmi omezeného spektra krmných plodin, protože za ni velké korporace lépe platí. A velké, intenzivně obdělávané monokultury ohrožují biodiverzitu a jsou v rozporu s udržitelným zemědělstvím. Přitom je zajímavé, že to nejsou chudí lidé, kdo konzumuje produkty masného průmyslu – průměrný občan a občanka USA sní patnáctkrát více masa než obyvatel a obyvatelka Hondurasu. Dánové a Dánky snědí každý rok dvakrát více vepřového, než sami váží – desetkrát více, než člověk z Jižní Afriky.
Čísla a statistiky dokáží někdy některé věci vysvětlit lépe než emotivní výlevy. Pokud se můžeme (a můžeme!) zdravě a plnohodnotně stravovat vegansky, neexistuje důvod, proč kvůli svému jídlu zabíjet zvířata. A z výše uvedeného jasně vyplývá, že součástí k životnímu prostředí šetrného životního stylu musí být i veganský způsob života...
Více na old.czechcore.cz
|
